Zase od začátku

Autorka: NiCoLkA CuLLeNs

3.

,,Zabít tě?“ hlasitě se rozesmál, až jsem sebou trhla.

,,Ne. Neboj se. My jsme jiní upíři. My nezabíjíme lidi, ale zvířata. Sice nás to úplně nenasytí, ale pořád lepší než být…Zrůda.“ to poslední slovo, řekl s takovým odporem, že jsem mu prostě musela věřit.

,,Ten blonďák...“

,,Carlisle je náš stvořitel.“ opravil mě Edward.

,,Jo on. Říkal že jsem se za tebe provdala. Je to pravda?“ zeptala jsem se ho opatrně. Nevěděla jsem jestli mě opravdu hodně nemiloval. Jeho tvář se z pobavené změnila na bolestnou. Bylo mi ho líto a automaticky jsme ho objala. Trochu jsem sebou trhla, když jsem se dotkla jeho kůže. Byla ledová.

,,Ano, vzala jsi si mě. A miloval jsem tě, jako nic jiného na tomto světě. A ty jsi mně také milovala. Ale to je teď už pryč“ nevěděla jsem jak ho utěšit. Sama jsem nevěděla, jak tohle dopadne.

,,Říkali jste mi Bella. Tak se jmenuji?“

,,Ano. Bella Swanová“ to jméno řekl s láskou. Kéž bych si mohla vzpomenout jak moc jsem ho milovala. Ale teď jsem k němu nic necítila. Ale to jsem mu neřekla, bylo vidět, jak moc by ho to ranilo.

,,A proč jsme na tomhle ostrově? ptala jsme se a byla jsem upřímně zvědavá. Tohle všechno, bylo jako nějaké puzzle a já musela poskládat všechny díly.

,,Potom co jsi si mě vzala, jsem tě měl proměnit na upíra. Abychom spolu byli navždy.“ odmlčel se. Vypadalo to že na něco vzpomínal. 

,,Jenomže se tu objevili ty vlci! Hnusní prašivý psy!“ z hrudi se mu ozvalo rozčílené zavrčení.

,,Pššt. Klid. Už je to pryč. Kdo jsou ti psi?“ dožadovala jsem se odpovědi.

,,Jsou to vlkodlaci.“

,,Aha“ lepší odpověď mě nenapadla.

V lese jsme se oba posadili na malý palouček. A Edward mi vyprávěl o vlkodlacích, upírech, o mně a mé rodině, o sobě a Cullenových. Všechno jsem to napjatě poslouchala, až když jsem začínala usínat jsem si uvědomila, že jsem několik hodin nespala. A že na louce jsme už celkem dlouho. Najednou mi zmizela půda pod nohama. To mě Edward nesl v náruči zpět do domu.

,,Ne. To je v pohodě. Já půjdu sama.“ bránila jsem se.

,,Pořád stejně tvrdohlavá.“ zasmál se potichu, takovým pokřiveným úsměvem. Ten úsměv se mi líbil. Možná se mi líbil i předtím. Chtěla jsem se Edwarda ještě na něco zeptat, ale najednou mi víčka ztěžkla a já usnula. Probudila jsem se zase v tom pokoji, kde minule.

Tentokrát jsem tam, ale nebyla sama. Stáli tam snad všichni Cullenovi.

,,Bello. Pojď musíme jít.“ to na mě promluvila Alice, zdála se být nervózní.

,,Cože? Kam?“ ptala jsem se zmateně.

,,Potom ti to vysvětlím. Ano?“ odpověděla mi rychle.

,,Dobře.“sotva jsme to dořekla, tak už jsem seděla někomu na zádech.

,,Co to děláte?“ chtěla jsem se začít bránit, když jsem si vzpomněla, že by to nemělo cenu. Na upíří sílu nemám.

,,Neboj se doneseme tě zase do bezpečí.“ slíbil mi Edward, kterému jsme seděla na zádech.

,,Věříš mi?“ zeptal se najednou.

,,Celkem ano. Proč?

,,Tak zavři oči.“

,,Cože?“ a potom jsem to pochopila. Edward se chystal vyskočit z okna.

,,Ne…Zabijeme se!“ křičela jsme na něj.

,,Neboj! Já nedovolím, aby se ti něco stalo.“ řekl klidně. A když uviděl, že jsem zavřela oči, tak skočil. A já z toho omdlela.

,,Bello?“ ptal se mně krásný hlas.

,,Ano?“ nechtěla jsem ten hlas rušit svým, ale neměla jsme na vybranou. Ten hlas by měl o mě starosti.

,,Jsi v pořádku?“ ptal se ten hlas dál starostlivě.

,,Ano. Neměla bych snad být?“ zeptala jsme se trochu znepokojená.

,,No já nevím. Už jsi nějakou dobu mimo.“ oznámil mi ten hlas s úlevou, že jsem v pořádku. Najednou se ozval nějaký hlasitý zvuk. Takové pípání. Píp..Píp..Píp..Ten zvuk mě donutil otevřít oči. Byla jsem v nemocnici.

,,Proč jsem v nemocnici?“ můj hlas zněl překvapeně.

,,Jsme ve Forks. A protože jsi ztratila paměť, tak musíš být vyšetřená,jestli to není moc vážné.“ řekl mi klidně.

,,A proč? Tvůj otec je doktor, vždyť mě mohl vyšetřit on…Počkat říkal jsi F-o-r-k-s?“ hláskovala jsem to slovo znepokojeně.
,,Ano. Museli jsem se vrátit. A tvůj otec tě jistě zase rád uvidí.“ když jsme o tom přemýšlela, tak i já bych celkem ráda viděla svého otce.

,,Počkat říkal jsi, že jsme se museli vrátit, proč?“…