Krásné 1. výročí přeje Jessica

Autorka: Dara

část 7.

Bella Swan:                                                                                                                                                                                

Vlak jel k mé smůle strašně pomalu. Mezitím mi Lucas povídal něco o své minulosti. Jak byl stvořen, kdy byl stvořen a tak dále. Občas jsem vypla a vůbec ho neposlouchala. Jen jsem se dívala na ubíhající krajinu kolem nás. Naštěstí asi po hodině jsme dorazili na první zastávku. Byla až v Kanadě.

,,No..těšilo mě‘‘ řekl Lucas a napřáhl ke mně ruku.

,,Mě také..‘‘ řekla jsem a rychle se usmála a potřásla si s jeho rukou. Pak už jsem jen rychle vyskočila z vlaku a lidským během přeběhla nádraží. Když už mě nikdo nemohl vidět, zrychlila jsem,abych byla co nejdříve doma. Edward už o mne bude mít určitě starost..

Lucas:

Cesta docela ubíhala. Bella nebyla moc hovorná, ale to mi nevadilo. Cestou jsem jí nakecal něco, co jsem si zrovna v tu chvíli vymyslel. Nemohla vědět o mém pravém původu. Zatím. Měl jsem chvíli co chvíli co dělat s tím, abych na ni neskočil a neutrhl ji hlavu. Vím.. Měl bych zabít Edwarda, to on zabil mého bratra. Ale jak už jednou řekla Victoria.. Druh za druha.. Jen ať Edward trpí.. Victorii jsem znal víc než dobře. Naše chvilková aférka po smrti mého bratra.. A ona o mě věděla už od mé přeměny. Vždyť to ona mě přeměnila. A teď je mrtvá. O další důvod víc zabít Bellu.. Victorii jsem miloval, ale patřila mému bratrovi.. Mé nutkání Bellu zabít hned na místě zabránila už blížící se zastávka. A tak, jako zdvořilý člověk jsem k ní napřáhl ruku a rozloučil se. Ne na dlouho. To ještě chudinka neví, co ji čeká a co jí nemine. Právě teď započíná můj plán. Vyskočil jsem z vlaku asi půl minuty po ní a běžel v jejích stopách. Nechám ji doběhnout až k ní domů a potom je můžu zabít rovnou oba. To bude lepší..

Jessica:

Slzy se mi kutálely po tvářích celou cestu. Nebyly to však slzy smutku, ale vzteku. Ale asi deset kilometrů od domova jsem se musela utišit. Musela jsem být silná. Přece jim nemůžu říct pravdu. Nemohla jsem říct, že to já jsem chtěla utéct s Lucasem.. Věděla jsem, že Mark bude už v tuto chvíli u Belly doma. U té zrádkyně. A proto jsem jela hned tam.

Vyšla jsem na verandu a zazvonila. Otevřel mi Edward a pozval mě dál. V obýváku seděl Mark.

,,Ahoj, Jess..‘‘ pozdravil mě. Já na něj jen kývla a usmála se a rychle ho políbila.

,,Jessico, nevíš, kde je Bella?‘‘ zeptal se mě Edward, když jsem se usadila do křesla.

,,No..Edwarde.. Vím..‘‘ řekla jsem.

,,Tak kde?‘‘ ptal se.

,,Ehm.. Radši se na to posaď..‘‘ řekla jsem. On se tvářil nechápavě, ale nakonec se posadil.

,,Spusť‘‘ pobídl mě.

,,Edwarde..Bella odjela do Vancouveru..‘‘ řekla jsem.

,,Cože?? Proč?‘‘ nechápal.

,,Ona.. Zamilovala se do někoho jiného. Do muže jménem Lucas. Dnes ve dvě hodiny jim odjížděl vlak. Jela jsem tam, abych ji zastavila, ale přijela jsem pozdě.. Předevčírem mě poprosila, abych ti o tom řekla já, až bude pryč..‘‘ řekla jsem a podívala se na něj. V životě jsem neviděla smutnější a bolestnější obličej, než ten, jako byl Edwardův teď. Doslova ho to sebralo..

,,Edwarde.. kdybys cokoli potřeboval..‘‘ začala jsem.

,,Nic nechci! Možná tak to, být sám..‘‘ přerušil mě.Mark a já jsme jen kývli a brali se k odchodu. Ale ještě než jsme odešli jsem řekla..

,,Mimochodem.. Přeju trochu opožděně krásné 1.výročí k vaší svatbě..‘‘ řekla jsem. V tuto chvíli mi to přišlo úplně ideální. Užívala jsem si z jeho bolesti. Za to, jak moc mi Bella ublížila!! Vstali jsme a šli do haly se obout a obléknout. On zůstal sedět na křesle a hlavu měl v dlaních. Než jsme zavřeli dveře, byly slyšet tlumené vzlyky, které se linuly celým domem..