Krásné 1. výročí přeje Jessica

Autorka: Dara

                                                                   Část 5.

Bella Swan:                                               

,,Jess, víš dobře, že děláš správné rozhodnutí?‘‘ ptala jsem se.

,,Ano. Naprosto jistě‘‘.. řekla mi.

,,Bello, chtěla jsem tě poprosit.. Až budu pryč, nemohla bys dojít za Markem a říct mu to?A hlavně mu řekni, že jsem ho milovala.. Ale, že jsem našla toho pravého..‘‘ řekla mi. Jen jsem kývla.

,,Ty si nemyslíš, že jednám správně, viď ?‘‘ ptala se. Chvíli jsem mlčela.

,,Jessico, je to tvůj život .Co si myslím já, je úplně jedno. Hlavní je, jestli ty víš, co děláš..‘‘ řekla jsem a ona jen kývla.

,,V kolik odjíždíte?‘‘ ptala jsem se.

,,Ve dvě hodiny nám jede vlak do Vancouveru. Tam budeme spolu bydlet..‘‘ řekla. Já jen kývla.

,,Hádám, že se po mě bude Mark kolem čtvrté shánět a staví se tady. Já mu řeknu, že jdu k tobě, tak sem přijde. Tak až přijde, řekni mu to prosím tě..‘‘ řekla a draly se jí slzy do očí. Mně skoro taky. Nastěhovali jsme se s Edwardem do tohohle nádherného domu a já měla radost, že moje nejlepší kamarádka žije poblíž a ona teď odjíždí vstříc novému životu..

,,Nikomu jinému to prozatím neříkej, prosím.. Řekni to až když budu pryč..‘‘ řekla ještě..

,,Dobře..‘‘ přikývla jsem. Potom jsem na příjezdové cestě slyšela auto. Díky bohu, přijel Edward. Vysvobodil mě z tohohle rozhovoru. Jessica na mě zmateně koukla, když Edward vcházel do dveří.

,,Prosím, Bells..‘‘ zašeptala zoufale..

,,Spolehni se..‘‘ zašeptala jsem hned.

,,Ahoj, Jessico..‘‘ řekl Edward když vešel do obývacího pokoje.

,,Ehm.. Ahoj, Edwarde. No.. Já už pojedu..‘‘ řekla a začala se zvedat. Šla jsem jí vyprovodit ke dveřím a tam mě objala.

,,Je to asi naposledy, co tě vidím. Jsem moc ráda, že jsem tě poznala, Bells. A.. Moc děkuju, že to pro mne uděláš..‘‘ řekla a začala plakat. Mně se taky hrnuly slzy do očí a stiskla jí o něco pevněji. Pořád jsem ale myslela na to, abych ji neumačkala.

,,Neboj, udělám, co jsi říkala..‘‘ řekla jsem jí. Ona se otočila a vyšla ven. Potom nasedla do auta a zamávala mi. I já jsem jí zamávala a počkala, dokud auto neodjelo. Potom jsem vešla zpátky dovnitř a šla do obýváku, kde seděl Edward. Sedla jsem si mu na klín a opřela si hlavu o jeho rameno.

,,Co tak naléhavě potřebovala?‘‘ zeptal se.

,,Promiň, nemůžu ti to říct..‘‘ řekla jsem a omluvně se na něj usmála. On mi dal pusu na nos.

Byla středa, půl druhé odpoledne. Předevčírem tu u mě byla Jessica. Celý den jsem se nemohla pořádně soustředit. Seděla jsem opřená o pohovku, pořád sledujíc hodiny a nic jiného a bouchala nohou o zem v pravidelném rytmu už několik hodin.

,,Bello, zlato, jsi v pořádku?‘‘ ptal se mě Edward každou chvíli. Až teď jsem musela jednat.

,,Miláčku, promiň.. Musím si někam zajet..‘‘ řekla jsem rychle a utíkala jsem se nahoru převléknout. Vzala jsem si na sebe to první, co jsem našla. Rifle a kostkovanou košili. Vlasy jsem si nechala volně rozpuštěné. Hned jak jsem se převlékla jsem běžela dolů.

,,Sluší ti to..‘‘ poznamenal Edward, když jsem se obouvala.

,,Díky..‘‘ řekla jsem a usmála se.

,,Chceš půjčit Volvo?‘‘ zeptal se.

,,Ne, budu běžet. Bude to rychlejší. Nemám už moc času..‘‘ řekla jsem a natáhla se pro bundu. Viděl, že se mnou není něco v pořádku a tak mě zadržel.

,,Miluju tě..‘‘ řekl mi.

,,Já tebe taky..‘‘ znělo to spíš hystericky, ne moc pravdivě. A proto jsem ho rychle políbila. Ale i na ten polibek jsem se nedokázala pořádně soustředit. Potom jsem vyletěla ze dveří a volala..

,,Vrátím se brzy!‘‘ a běžela do lesa, směrem k nádraží zastavit Jessicu..