Krásné 1. výročí přeje Jessica

Autorka: Dara

                                                                   Část 3.

Bellin pohled:                                      

,,Ahoj, Jess. Tak ráda tě vidím..‘‘ řekla jsem a objala ji.

,,Já tebe taky.. Máte překrásný dům..‘‘ řekla.

,,Ehm.. No, tak já se půjdu taky trochu upravit a převléct..‘‘ řekl Edward a tím nás vyrušil z objímání. Ale jak šel normálním lidským krokem kolem, dal mi pusu. Jessica se vedle nás jenom usmála.

,,Asi vám to klape, co?‘‘ ptala se.

,,Ano‘‘ souhlasila jsem a pokynula jí, aby si sedla na pohovku. Posadila se a pořád se rozhlížela kolem.

,,Ehm.. Dáš si něco?‘‘ ptala jsem se a doufala, že v lednici aspoň něco bude a že tady bude kafe.

,,No.. Já jsem tu vlastně jenom na skok.. Mark na mě doma čeká, není mu teď moc dobře..‘‘ řekla.

,,Mark?‘‘ zeptala jsem se.

,,Ehm.. Jo, Mark. Chodíme spolu už přes rok a půl a žijeme spolu kousek odtud‘‘ řekla a usmívala se při tom.

,,Tak to ti přeju..‘‘ řekla jsem a taky se usmála.

,,A co vy dva? Bello, ty ses tak změnila, od té doby co jsem tě viděla naposled. Nemůžu ani věřit, že jsem tě neviděla od tvé svatby s Edwardem. Jak dlouho už to vlastně je? Kdy budete mít výročí?‘‘ ptala se.

,,Včera to bylo naše 1. výročí‘‘ přitakala jsem.

,,Páni..‘‘ řekla, zrovna když do pokoje vcházel už oblečený Edward. Měl na sobě tmavé jeansy a svetr barvy slonové kosti. Usmíval se a šel si sednout vedle mě.

,,Není ti zima?‘‘ zeptal se mě tak tiše, že to Jessica nemohla slyšet.

,,Není.. Jak by taky mohla, jsem upír. Ale docela mě štve ta voda z těch vlasů..‘‘ řekla jsem stejně tiše.

,,Miláčku, co kdyby ses šla taky do něčeho teplého převléknout a já mezitím Jessice ukážu dům, když vidím, jak si to tady se zájmem prohlíží…‘‘ řekl nahlas. Jessica se hned usmála a mě nezbývalo nic jiného, než jít.

,,Vrátím se hned..‘‘ řekla jsem a ještě mu vlepila rychlý polibek a začala jsem se zvedat. Celou cestu  až do ložnice jsem šla normálním lidským tempem. Proč taky spěchat?Zavřela jsem dveře do ložnice a šla směrem ke skříni vedle postele. Otevřela jsem ji dokořán a dívala jsem se po něčem vhodném na sebe. Jelikož mě ani nemohla být zima, ale byl konec října a Jessica na sobě měla rolák, takže jsem zvolila taky tak, abych nebyla výjimkou. Jak jsem se tak dívala, opět jsem měla nový šatník. Ale vytáhla jsem jeden dobře vypadající rolák stejné barvy, jako byl ten Edwardův a natáhla ho na sebe. Vypadal velmi dobře a my k sobě aspoň budeme ladit, pomyslela jsem si. Potom jsem si vzala jedny dobře vypadající rifle a natáhla si na nohy tlusté ponožky. Ještě jsem si vyfoukala vlasy fénem a svázala si je do dvou culíků. Musím říct, že to nevypadalo zas tak špatně. Už jsem je slyšela,jak vyšlapávali schody do druhého patra.Právě včas,aspoň se k nim budu moct připojit.

,,Á tady jsi..‘‘ zvolala Jessica a usmála se. Já se taky usmála a šla k Edwardovi a vzala ho za ruku. Propletl naše prsty a šel dál.

,,Sluší ti to..‘‘ zašeptal. Opět tak, že to Jessica nemohla slyšet.

,,Díky..‘‘ řekla jsem stejně neslyšně a usmála se na něj.

,,A tady je naše ložnice, pokoje pro hosty a koupelna‘‘ řekl Edward po chvíli  a postupně ukazoval na jednotlivé dveře.

,,Máte to tu opravdu krásné a útulné‘‘ řekla Jess. My jsme se jen usmívali. Potom se Jess podívala na hodinky.

,,Páni, to už jsem tady tak dlouho? Promiňte, ale už budu muset jít. Mark je nemocný a potřebuje mě doma..‘‘ řekla a omluvně se usmála.

,,Samozřejmě‘‘ řekl Edward a šli jsme po schodech dolů ke vstupním dveřím. Jessica si obula boty a nasadila bundu.

,,No.. Ráda jsem vás viděla.. Určitě se zase uvidíme..‘‘ řekla a usmála se.

,,Zavolám..‘‘ řekla jsem a úsměv jí oplatila. Potom už vyšla ze dveří a my ji šli vyprovodit k autu. Všude byly popadané listy stromů. Měli nádherné barvy. Jess nasedla do auta a naposledy nám zamávala. My jí zamávali taky a už jen sledovali, jak Jessičino auto zmizelo za rohem v lese. My jsme tam stáli ještě asi pět minut a potom Edward řekl..

,,Tak.. Teď máme ještě asi hodinu a půl dům jen pro sebe. Potom je předpokládaný příjezd naší rodiny‘‘. Otočila jsem se směrem k němu.

,,Co máš v plánu dělat?‘‘ ptala jsem se.

,,No.. Co začít ti dávat lekce klavíru?‘‘ zeptal se.

,,Souhlasím‘‘ řekla jsem a oslnivě se na něj usmála. Ani jsem si nevšimla, ale během těchto pár minut začalo sněžit. A ne málo. Ale taky už byl konec října, takže se to dalo očekávat každou chvílí. Poznala jsem to až když jsem na sobě cítila vločky. Edward mě jen mlčky vzal za ruku a vedl mě zpátky dovnitř.

Sundali jsme si boty a šli do knihovny. Edward si sedl na stoličku a já si sedla vedle něho. Nejdřív mi říkal něco o notách a potom mě začal učit nějaké ty lehčí písničky. Za tu hodinu jsem se stihla naučit ovčáky čtveráky. Byla jsem za to na sebe patřičně hrdá..

,,Jsi šikulka‘‘ pochválil mě a dal mi pusu do vlasů.

,,Edwarde..‘‘

,,Mm..Hmmm‘‘

,,Zahraj naší ukolébavku.. Prosím..‘‘ řekla jsem a předvedla štěněčí oči. On se jen zasmál a po chvíli už jsem začala rozpoznávat povědomé tóny naší ukolébavky. Sotva tóny utichly, ozvalo se zaklepání na dveře. Než jsme se zvedli ze stoličky, podívala jsem se k oknu. Opravdu velmi silně sněžilo. Došli jsme oba ke dveřím a otevřeli je dokořán. Jakmile byly otevřené, hned na nás dolítla obrovská hromada sněhových koulí, takže jsme byli celí od sněhu. Všichni se jen začali smát a my s nimi.

,,Nazdar, prdi!‘‘ zařval Emmett a hnal se na nás. Objal nás oba dohromady a vkročil dovnitř.

,,Ahoj, děti..‘‘ pozdravili nás Esme a Carlisle a každého nás objali.

,,Bello!‘‘ rozkřikla se Alice a celá šťastná se na mě přilepila.

,,Ahoj, Alice..‘‘ řekla jsem a silně jí objala.

,,Ahoj, bráško..‘‘ řekla a přesunula se k Edwardovi. Poté následovala Rosalie. Přistoupila ke mně s úsměvem na tváři.

,,Ahoj, Bello.. Ráda tě vidím, sestřičko..‘‘ řekla, když mě objímala.

,,Já tebe taky, Rose..‘‘ řekla jsem jí. Rose se šla pozdravit s Edwardem a ke mně mezitím přistoupil Jasper.

,,Ahoj, Bells..‘‘ pozdravil a objal mě. I já jeho. Potom i on šel k Edwardovi a šel dál. Mezitím se všichni nakupili v obýváku. Prohlídku už si udělali za tu chvíli sami. Všichni se nakupili na sedačkách, takže nám nezbylo nic jiného, než si sednout na zem.

,,Tak jaké bylo 1.výročí?‘‘ zeptala se Esme.

,,Úžasné. Prohlíželi jsme si fotky a potom jsme oba skončili v bazénu‘‘ odpověděla jsem a všichni se začali smát. Potom jsme si povídali o všem možném, co se stalo za ten rok, co jsme se neviděli. Byl to dokonalý večer strávený s rodinou..

Asi po hodině Edward kývl na Jaspera a ten se omluvil a odjel. Řekl, že bude nejdéle za hodinu zpátky. Byla jsem zvědavá, co to zase kují za pikle.

,,Hej, Bells!‘‘ rozkřikl se na mě Emmett. Já se otočila k němu.

,,Ty jsi paní domu, takže se zeptám tebe.. Mohl bych předvést labutí jezero?Prosííííííím..‘‘ žadonil.. Edward se jen dlaní plácnul do čela a zakroutil hlavou..

,,Ehm.. No.. No dobře tedy..‘‘ řekla jsem..

,,Díííííííky, já věděl, že mě nezklameš!!‘‘ řekl a objal mě. Potom řekl, že se musí jít převléknout, takže jsem využila příležitosti a skočila do ložnice pro náš digitální foťák.

Potom jsem šla dolů a sedla si zpátky k Edwardovi. Potom se ale otevřely domovní dveře. Vrátil se Jasper..

,,Bells! Pojď sem prosím!‘‘ zavolal na mě. Nevěděla jsem o co jde, ale Edward vedle mě se usmíval a postrčil mě, abych šla. Tak jsem tedy vstala a šla za Jasperem.

,,Ano?‘‘ zeptala jsem se..

,,Takže.. Když jste měli to 1. výročí, tak jsme si dovolili přivézt pro tebe dva dárky, pro které jsem teď byl‘‘ zvědavě jsem se usmála..

,,Čeká na tebe venku..‘‘ řekl a usmál se. Potom otevřel dveře a já viděla…

,,Tati!! Mami!!‘‘ rozkřikla jsem se a běžela k nim. Musela jsem se hodně ovládat, abych nebyla jako žíznivá čára a udržela lidské tempo. A potom hodně velký pozor, abych je neumačkala. Oba dva měli kolem ruky ovázanou mašličku, aby byli opravdu jako dárky. Potom jsem ještě běžela k Jasperovi a skočila na něj a držela jsem se ho kolem krku..

,,Díky!‘‘ zašeptala jsem..

,,Mě neděkuj.. byl to Edwardův nápad..‘‘ řekl a sundal mě ze sebe.. Pak jsem šla ještě jednou k mým rodičům a objala je a pozvala dál.

,,Páni, Bells, máte opravdu nádherný dům..‘‘ řekla Renée po menší prohlídce domu. Charlie jen souhlasně přikyvoval. Potom jsme šli zpátky do obývacího pokoje, kde se Renée objala s Esme. Staly se z nich dobré kamarádky po tom, co se obě dvě společně vrhly na přípravu mé svatby. Charlie si jen se všemi podal ruku. Oba dva se posadili na místo, kde seděla předtím Alice s Jasperem. Ti si sedli k nám na zem.

,,Ehm.. Dáte si něco?‘‘ zeptala jsem se.

,,No.. Třeba čaj?‘‘ navrhla Renée..

,,Mě taky, Bells, prosím..‘‘ řekl potom Charlie. Jen jsem kývla a šla do kuchyně. Edward šel za mnou.. Šla jsem ke konvici a dala vařit vodu.

,,Ehm.. Kde máme čaje a šálky?‘‘ ptala jsem se.. Neodpověděl mi, jen jsem si všimla, jak se otočil k jedné skříňce a za chvíli už bylo vše připravené. Já se opřela o linku a Edward si stoupl proti mně. Začal mě hladit po vlasech..

,,Miláčku.. Děkuju.. Vážně, jsi to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat.. Vážně jsi mi udělal radost s tím Charliem a Rénée..‘‘ řekla jsem a objala ho.

,,To nestojí za řeč..‘‘ řekl a dal mi pusu do vlasů..

,,Miluju tě..‘‘ řekla jsem a přitáhla si jeho obličej ke svému. Začal mě opravdu vášnivě líbat a nepřestal by, pokud by necvakla konvice oznamujíc, že je voda hotová.. On se ode mě odtáhl a usmál se.

,,Taky tě miluju, Bello..‘‘ řekl.. Usmívala jsem se a nalévala do šálků vařící vodu. Já a Edward jsme vzali každý jeden šálek a dali ho před mé rodiče. Ti se jen vděčně usmáli.

,,Hej!! Už můžu?‘‘ zavolal Emmett z druhého patra.

,,Jo!‘‘ zavolala jsem na něj..

,,Rose!! Spusť!‘‘ zavolal ještě. Rose se jen uchichtla a vyndala z kabelky malé rádio, které pustila a dala ho na stůl. Hráli tam líbezné tóny. Já jsem si zapnula foťák, připravená na vše..

Potom se objevil Emmett. Všichni prskali smíchy, jen co ho uviděli. Charlie zrovna pil čaj a začal se dusit a kuckat. Alice do něj musela párkrát zezadu bouchnout. Emmett měl na sobě růžové šatičky, které velice těsně obepínaly jeho svalnaté tělo. Vršek bylo jen takové tílko, takže mu byly vidět svaly na rukou. A u pasu měl tu slavnou baleťáckou sukýnku. Potom už měl jen bílé silonky, kde na některých místech prosvítaly jeho chlupy, co měl na nohou. A na nohou měl tradiční baleťáckou obuv. Přitančil do prostředka obývacího pokoje a nejprve se uklonil. Bylo vidět, že už to několikrát trénoval, protože mu nedělalo žádný problém udržet rovnováhu při nějakých baleťáckých kouscích. Tančil tam asi pět minut a potom se znovu šarmantně uklonil. Během celého toho tance jsem mačkala spoušť foťáku jako o závod. A samozřejmě se dusila smíchy, jako všichni ostatní. Emmett, zjevně potěšen, že jeho číslo funguje, usmíval se stále víc a ukláněl se několikrát za sebou. Při konci jeho vystoupení jsme všichni vstali a tleskali. Byl zjevně potěšen, že se jeho číslo tolik líbilo. Potom dal pusu Rosalii a odešel se zpátky nahoru převléct. Potom se po několika minutách vrátil a usadil se vedle Rose. Nevydržela jsem to, když už jsem měla foťák v ruce a celou svoji rodinu takto pohromadě, musela jsem si je vyfotit. Nejdřív jsem si je fotila tak, v jakých skupinkách seděli, ale potom se o ten foťák začali skoro všichni prát, takže každý udělal nějakou tu pózičku a ten druhý fotil. Potom si ho vzal Charlie a my udělali jako rodina fotku. Tuhle fotku budeme moct s Edwardem založit do alba. Rodině Cullenů přibyl nový člen. Jelikož to byl digitální foťák, mohli se v něm prohlížet fotky. Když nás Charlie vyfotil, hodil mi foťák zpět, abych se mohla podívat. Byla to nádherná fotka. Kompletní Cullenovi. Jako vždy, Esme s Carlisleem seděli na pohovce. Ze strany Esme seděli Emmett a Rose a ze strany Carlislea Alice s Jasperem. Já a Edward jsme si sedli na zem, před ně. Na té fotce jsme si byli všichni tak neuvěřitelně podobní. Bledá kůže, slabé kruhy pod očima, zlaté oči, nelidská krása. Byla jsem opravdu ráda, že jsem mohla patřit do této rodiny. Potom jsem chtěla mít nějakou památku na své pravé rodiče. Já jsem zůstala sedět na zemi a za mě si sedli Charlie s Renée. Edward fotil.

,,Ták.. Řekněte sýr‘‘ řekl Edward a zmáčkl spoušť foťáku.

,,Tuhle fotku mi necháš!!‘‘ řekla mi Renée.

,,No, počkej, Já jí chci taky!‘‘ř ekl Charlie.

,,Klid.. Zítra je dáme vyvolat a to několikrát. Fotky budou pro všechny..‘‘ řekl Edward. Pak jsem se vyfotila snad s každým. Esme a Carlisle, Emmett a Jasper, Alice a Rose, a nakonec jsem si nechala toho nejlepšího. Já a Edward. Stáli jsme vedle sebe a já měla ruce obmotané kolem jeho pasu a hlavu položenou na jeho hrudi.. Už se opravdu nemůžu dočkat vyvolání fotek!

,,Esme, drahoušku, nepůjdeme si lehnout?‘‘ ptal se potom Carliesle.. Předváděl divadýlko pro mé pravé rodiče. Ostatně oni jediní tu mohli opravdu spát.. Esme samozřejmě přikývla a popřála všem ,,Dobrou noc‘‘ a šli s Carlieslem nahoru. Po chvíli odešli a Emmett s Rose a Alice s Jasperem.

,,No.. Tak my také půjdeme ne?‘‘ ptala se Renée. Charlie jenom kývnul. Oba dva se zvedli a šli nahoru. Já jsem šla odnést hrníčky po čaji a šla zpátky do obýváku k Edwardovi..

,,Půjdeme taky?‘‘ zeptal se a na tváři šibalský úsměv.

,,Můžeme..‘‘ řekla jsem a dala mu pusu. Chytil mě za ruku a šli jsme normálním tempem nahoru do naší ložnice..