Krásné 1. výročí přeje Jessica

Autorka: Dara

část 13.

Alice:

To, co mi naposledy říkala Bella mi pořád vrtalo hlavou. Proč by říkala ,Sbohem‘? Už to byly 3 hodiny, co odešla.. Potom, se jako mávnutím kouzelného proutku v mé hlavě objevila vize.. Bella vystupuje z letadla. Proboha, vždyť to je Florencie! Potom jde starodávným upířím městem, Volterrou. Stojí před trojicí upírů.. Cítila jsem, jak křečovitě svírám okraj pohovky. Potom mé vidění zmizelo stejně tak rychle, jako přišlo.

,,Alice, zlato, co jsi viděla?‘‘ ptal se mě Jasper, který seděl vedle mě. Všech pět párů upířích očí na mě zíralo. Moje oči těkaly z jedné tváře na druhou. Naposledy jsem si nechala Emmetta.

,,Emmette? Musíme jet..‘‘ oznámila jsem mu.

,,Cože? Kam? Alice, člověk by z tebe měl strach.. Máš se vidět..‘‘ zažertoval..

,,Emmette! Tohle není k smíchu!‘‘ zařvala jsem na něj a postavila se.

,,Alice, klid. Tak co jsi viděla?‘‘ zeptal se mě Carlisle. Věděla jsem, že všichni pochopí, i když řeknu jen jedinou větu.

,,Bella je na cestě do Itálie..‘‘ Jak jsem si myslela, všichni to pochopili i z této jediné věty. Esme propadla do další série vzlyků a Carlisle jí utěšoval.. Všichni byli jako přimražení.

,,Emmette?‘‘ oslovila jsem ho ještě jednou nedočkavě, naléhavě..

,,Samozřejmě, jedeme..‘‘ řekl hned a v tu ránu byl vedle mě.

,,Dávejte na sebe pozor..‘‘ řekl Carlisle. Oba dva jsem jen kývli a vyrazili z domu směrem k letišti..

,,Máte volné letenky do Itálie?‘‘ ptala jsem se recepční.

,,Ano.. je tam posledních několik míst..‘‘ oznámila.

,,Dejte nám dvě vedle sebe..‘‘ vyhrkla jsem ze sebe a dala jí peníze.

,,Ano, jistě.. Tady máte letenky.. Letadlo vám letí za hodinu.. Přeji příjemný let..‘‘ ani jsem nepoděkovala, jen jsem vzala letenky a šla směrem k Emmettovi. Celou tu hodinu jsem seděla v hale jako na jehlách.. Touhle dobou už musí být Bella někde v Evropě.. Přinejlepším ještě nepřistála.. Potom rozhlas začal hlásat, aby si cestující do Itálie šli odbavit zavazadla a šli zaujmout svá místa v letadle.. Já a Emmett jsme byli mezi prvními. Měli jsme první třídu.. Sedli jsme si na určená sedadla a čekali, až letadlo vzlétne. Bylo to jen pár minut, co jsme tam seděli, ale pro mě to bylo stejně tak dlouhé, jako kdybych tam seděla několik hodin.. Bylo to hrozné.. Před několika hodinami jsem přišla o toho nejlepšího bratra na světě, a teď mám přijít i o nejlepší kamarádku a sestru? Ani náhodou! Musím jí zastavit.. Musíme to stihnout!!