Krásné 1. výročí přeje
Jessica
Autorka: Dara
část 10.
Bella:
,,Nepřijede..‘‘ zašeptala jsem si sama pro sebe.. Nechtěla jsem, aby to
Lucas slyšel. Ale k mé smůle to nebylo zas tak potichu, takže to
zaregistroval..
,,Proč myslíš?‘‘ zeptal se mě.
,,Nenávidí mě..‘‘ zašeptala jsem a do očí se mi draly slzy.
,,Miluje tě. Věř mi. Když se upír zamiluje, je to napořád.. I já o tom
vím své..‘‘ řekl a přes obličej mu přelétla maska smutku. Ale bylo to
jen na malý okamžik. Po chvíli tam opět byla ta zloba a nenávist ke mně.
Přešel blíž ke mně..
,,Začneme tedy?‘‘ ptal se a na tváři měl ten úsměv.. Takový, kterého by
se normální člověk bál a vzal nohy na ramena. Ale já nemohla, já jsem
byla připoutaná ke stromu a nemohla jsem se hnout.
,,Promiň, ale musím mu přece poslat nějaký krásný
obrázek, aby si nemyslel, že si dělám srandu ne?‘‘ řekl a zachechtal
se.
Hned mi uštědřil ránu do obličeje, takže mi přes obličej přelétla maska
bolesti. Toho hned využil a vyfotil mě mobilem. Potom vyfotil i moje
ruce v poutech. Potom si sedl vedle mě a začal něco ťukat do mobilu. Za
chvíli ho zaklapl.. Ani ne za pár sekund se mobil rozvibroval a Lucas si
ho dal k uchu..
Naštěstí Edward docela křičel, takže jsem slyšela, co říká.
,,Haló, Edwarde?‘‘ zeptal se posměvačným tónem Lucas.
,,Kdo jsi?!‘‘ zařval Edward do telefonu..
,,No tak, Edwarde. Buď v klidu. Mé jméno je Lucas, říká ti to něco? Ah
ano.. To je ten, který chtěl odjet s Bellou, říkáš si, ne? ..Ale ve
skutečnosti je to jinak.. Ta malá potvůrka Jessica se mnou chtěla
odjet.. Bella ji chtěla zadržet.. Ale podařilo se mi ze sebe udělat
trapáka a z předstíraného smutku obejmout Bellu, takže to Jessica
viděla. Potom zapískal vlak a odjel. Bella chtěla vyskočit, ale zabránil
jsem jí. Jak předpokládám, Jessica potom jela za tebou a všechno to
svedla na Bellu. Ty jsi Bellu vyhnal a já ji sledoval. Až teď mi to
přišlo v pravý okamžik jí chytit a zavolat tobě.. Rád bych vás totiž
viděl umírat spolu.. Tak přijedeš si pro ni a pro svou smrt?‘‘ zeptal se
Lucas a smál se..
,,Nevěřím ti..‘‘ řekl po chvíli Edward.
,,Neviděl jsi fotky?‘‘ pořád se smál Lucas. Chvíli bylo ticho..
,,Dej mi ji..‘‘ řekl potom Edward. Lucas chvíli přemýšlel, ale pak mi
sluchátko přiložil k uchu..
,,Edwarde?..‘‘ oslovila jsem ho. Tak moc jsem se snažila o lepší tón,
ale byla jsem velice vyčerpaná, takže to bylo určitě slyšet.
,,Bello? jsi v pořádku?‘‘ zeptal se mě ustaraným hlasem. Sice ustaraným,
ale tím nejkrásnějším hlasem na světě, který už jsem měsíc neslyšela.
,,Ano.. Po fyzické stránce docela ano..‘‘ řekla jsem.
,,Bells.. prosím tě promiň mi to všechno. Měl jsem tě nejdřív
vyslechnout.. Netušíš,jak moc mě to teď mrzí..‘‘ řekl tak moc líbezným
hlasem. Začala jsem brečet..
,,Miluju tě, Edwarde.. Tak moc..‘‘ šeptala jsem s ubrečeným hlasem.
,,Bello, věř mi, já tebe taky.. Přijedu si pro tebe..‘‘ řekl..
,,NE! Nejezdi.. Chce tě zabít.. mě taky.. Aspoň ty žij..‘‘ řekla jsem a
stále víc brečela..
,,O tomhle se nebudu bavit, Bello. Ať už aspoň umřeme spolu. Kdyby mi tě
vzal, nedokázal bych žít jen tak sám bez tebe. Víš, že bych šel hned za
tebou..‘‘ řekl mi. Než jsem stihla něco říct, Lucas si dal mobil zpět ke
svému uchu..
,,Jak dojemné..‘‘ řekl a smál se.. Edward jen vrčel.
,,Takže tě můžeme očekávat?‘‘ ptal se Lucas.
,,Kde..‘‘ řekl tvrdým hlasem Edward.
,,Jsme severně od Calgary. Menší lesík.. Malá louka.. Uprostřed strom a
u něj tvoje milovaná..‘‘ popisoval.Jakmile to dořekl, Edward zřejmě
zavěsil. Lucas pak zaklapl telefon a dal si ho do kapsy.
,,Bude tu co by dup..‘‘ řekl a usmíval se. Mě se jen do očí hrnuly další
vodopády slz.