Věčný život

Autorka: Terkaaa

5. Kapitola

Bellin pohled:

Temnota ustupovala…Je tohle nebe? To nemůže být nebe. V nebi přeci nic nebolí… Tak proč se mi ta spalující bolest rozlévá po těle? Proč je tu takový hluk, jako by se tříštily kameny? Otevřela jsem oči a naskytl se mi hrůzný pohled.

Velký rudohnědý vlk zápasil s Victorií. Poznala jsem v něm Jacoba. Kolem obcházeli ještě další dva vlkodlaci. Víc jsem neviděla, protože mě opět dostihla bolest. Křečovitě jsem zavřela oči a ze všech sil jsem se snažila nekřičet.

Nevím jak dlouhá doba uběhla, když na mě šáhla teplá ruka. Ona nebyla teplá. Byla horká. Přímo vařící. Bezděčně jsem vyjekla a snažila jsem se odplazit co nejdál od toho tepla.

„Jacobe, přeměna začala.“ Slyšela jsem nějaký hlas…Nedokázala jsem určit komu patří.

„Ne…To nesmí....Nemůže být…Pijavice.“ Tohle byl mně známý hlas. Byl to Jacob.

„Co budeme teď dělat?“ Zeptal se opět ten první hlas.

„Nevím….“ Hlesl Jacob hluše.

„ Jaké máme možnosti?“ zeptal se další hlas. Byl ženský.

„ Nechat ji jít nebo zabít.“ Řekl první hlas.

„Ne!“ zakřičel Jacob „ Zabít? Jste normální? Vždyť je to Bella!“

„Tak nám zbývá jediná možnost.“ Odmlčel se první hlas. „ Počkáme, než se přeměna dokončí a pak ji necháme jít, pokud bude souhlasit, že odejde z Forks…“ v tu chvíli se hlas vytratil, protože se přese mne převalila nová vlna bolesti.

Bylo to, jako kdyby mi v žilách proudila vroucí láva. Cítila jsem jen obrovskou bolest, která mi prostupuje tělem. Slyšela jsem výkřiky, ale trvalo mi dlouho,než jsem si uvědomila, že to křičím já. Bolest byla obrovská, ale stále se zvětšovala. Když už jsem si myslela, že větší bolest už nebude, začala být ještě intenzivnější.

Po dlouhé době začala bolest ustupovat.  Sice pomalu, ale ustupovala. Ale čím víc ustupovala, tím horší bolest byla v hrudi. Myslela jsem si, že ze srdce mám už pouhý škvarek. Ten žár nemohlo vydržet. Ale mé srdce se mě snažilo přesvědčit o opaku. Bilo zběsileji než kdy jindy. Bojovalo na život a na smrt. Avšak tenhle boj byl předem prohraný. Srdce vynechalo jednou....dvakrát…třikrát…A nakonec přestalo bít úplně…

Jacobův pohled:

Byli jsme se Samem a Leah na obhlídce okolo La Push.  Když v tom prořízl vzduch hlasitý výkřik. Otočili jsme se a hledali původce toho křiku. Nevím  proč, ale měl jsem divný pocit. Něco bylo špatně…Věděl jsem to.

A potom jsme vstoupili na louku. Určitě byla krásná, ale můj pohled upoutalo něco jiného. Něco, co změnilo celý můj život.

Upírka -tu kterou už jsme tak dlouho stopovali – byla zakousnutá do Bellininého krku. Bella byla na pokraji sil. Téměř všechen život z ní už vyprchal. Na nic jsem nečekal a vrhl se na upírku.

Nebyl to těžký boj. Sam s Leah mi pomohli, a tak byla zničena během pár minut. Leah sice obdržela pěkný kopanec do břicha a určitě měla zlomené žebro, ale to se během dneška spraví. Ale teď jsem měl jiné starosti.

Rychle jsem odběhl do lesa, přeměnil se zpátky na člověka a natáhl si šortky. Okamžitě jsem se vrátil zpět na louku pomoct Belle.

„Bello?“ zašeptal jsem. Ale ona vůbec nevnímala. Položil jsem ji ruku na čelo, ale ona vyjekla a snažila se odplazit. Nechápal jsem to. Nebo spíše jsem to chápat nechtěl. Nechtěl jsem si přiznat pravdu. Tu krutou pravdu, že z Belly bude během pár dní mostrum.

„Jacobe, přeměna začala:“ řekl Sam, který se už stihl taky přeměnit.

„Ne…To nesmí....Nemůže být…Pijavice.“ Snažil jsem si sám sobě namluvit.

„Co budeme teď dělat?“ zeptal se mě Sam. Vůbec jsem neměl tušení, co bych měl udělat.

„Nevím….“ Řekl jsem popravdě.

„ Jaké máme možnosti?“ zeptala se Leah.

„ Nechat ji jít nebo zabít“  odpověděl suše Sam.

„Ne! Zabít? Jste normální? Vždyť je to Bella!“ křičel jsem zoufale. Ta představa mi trhala srdce na kousky.

„Tak nám zbývá jediná možnost…. „ Počkáme, než se přeměna dokončí a pak ji necháme jít,  tedy pokud bude souhlasit s tím, že odejde z Forks. Ale měli bychom zavolat zbytek smečky…Projistotu…“ V tu chvíli Bella zase zasténala a začala s sebou cukat a křičet. Muselo to být hodně bolestivé. Chtěl jsem ji nějak pomoct, ale nevěděl jsem jak. A tak jsem tam jenom seděl a koukal jak má ubohá Bella trpí.

Pro posily se vracela Leah. Byla skoro tak rychlá jako já, takže se vrátí brzy. Teď nám nezbývá nic jiného než čekat…