Věčný úplněk

Autorka: Teridarkness

21. KAPITOLA- ČEST VS. ZLOST

Pozn. Chtěla jsem napsal i nějaké úseky z Willova pohledu, protože se budou dít věci, které Bella nebude vidět…aby jste tušili co se dějeJ.

Bella:

Stála jsem tam plně unášená potokem mých myšlenek.

„ Miláčku.“ oslovil mě sametový hlas mého anděla.

Nepodívala jsem se na něj. Stále jsem se zlobila. „ Hm?“

„ Nechceš jít dovnitř?“ zeptal se a já slyšela jeho pobavení. Asi ho bavilo to, jak jsem tam stála, celá rozrušená. On se jen porval s mým bratrem, co to pro něj znamenalo.

„ Ne, nechci. Uhodl jsi.“ odpověděla jsem suše.

Dal mi ruce kolem pasu a jemně mě políbil. I když se mi to líbilo, stále to ve mně vřelo. Odtáhla jsem se od něj. „ Co?“ zaprotestoval.

„ Ty sem předeš a chováš se jako by se nechumelilo a čekáš, že já budu normální? Jseš ty normální? Víš, vůbec jak se trápím? Mám bratra, který se stal upírem mou vinou! Bratra, kterém jsem ani nevěděla, že existuje! Co čekáš Edwarde? Že ti padnu do náruče?“ pravila jsem a naštvaně házela rukama kolem sebe. „ Nejsem tak chladná….“

„ Bello, já-“ řekl smutně, ale kvůli jeho očím, plné lítosti, jsem skoro začala nenávidět teď sama sebe, za to co jsem mu řekla.

Než abych jsem se mu začala omlouvat já, vyprskla jsem. „ Kašli na to, chci být sama…“  s tím jsem se otočila a rozběhla se do lesů…

William:

Slyšel jsem každé slovo, co mu řekla. Byla to moje vina, neměl jsem jí to říct. Jenže, co jsem měl říct? Právě jsem se dozvěděl, že mám sestru..potřeboval jsem to vstřebat a uklidnit se. Byl jsem teď upír. Novorozený. S tím jsem se začal smiřovat a najednou se k tomu dozvím, že dívka, která se mi líbila je má sestra. Fuj. Sice jen poloviční, ale i tak fuj – jen z principu. Měli jsme stejnou matku…

„ Wille?“ přiskočila ke mně drobná černovlasá upírka.

„ Ano, Alice?“

Usmála se, když jsem ji oslovil. „ Chtěla bych tě s někým představit.“

Cože? To myslela vážně? Nechápala, že potřebuji být sám? Chtěla mi strkat další společnost?

Protočila oči. „ Vím, chceš být sám…ale jsem si jistá, že mi pak budeš děkovat…“ nerozuměl jsem z posledního ani slovo.

„ To neřeš…“ řekla a táhla mě již do nějaké další místnosti. Uvnitř byla jídelna. Komické… jídelna v domě plném upírů. A záchod ten mají asi taky, co?

Ale místnost nebyla prázdná…bylo v ni pár osob, ale jako první mě upoutala zrzavě blonďatá žena, či dívka, byla příliš úchvatná, než abych to mohl posoudit. Byla dokonalá, jedinečná. Její krása byla nezapomenutelná…naběhla mi z ní husí kůže.Vedle ní stála tmavovlasá žena asi se španělským původem, byla též úchvatně krásná ( ale na tu druhou neměla), po jejím boku postával muž, bylo mi ihned jasné, že patří s tou španělkou k sobě.

„ Wille, tohle je Tanya,“ ukázala na tu úchvatnou ženu, „ a toto je Carmen s Eleazarem.“ všichni se usmáli, když je Alice představovala.

„ Williame, moc nás těší…“ řekla Tanya a podala mi ruku, já ji automaticky uchopil. Nebyla studená, jak jsme očekával. Byla teplá. Možná proto, že já sám byl teď ledově studený. Jenže nemohl jsem se zbavit vzrušení, že se mě dotýká…

Pak jsem si podal ruce i s Carmen a Eleazarem, ale nezbavil jsem se toho mražení z dotyku kůže Tanyi.

„ Předem by jsme se chtěli omluvit, za to co se ti stalo…“ začala Tanya.

„ – stalo?“ opakoval jsem. Co ona měla společného s tím, co se mi stalo? Jak s tím souvisela?

Nechápavě zvedla obočí. „ Ty to nevíš?“

„ Ne.“

Alice mi ihned vysvětlila. „ Tanya a ostatní žijí jako my. Jako rodina. Tanyina sestra si našla pře pár lety druha, jenže on je nový…myslím tím, že žije krátkou dobu jako vegetarián. Neumí se moc dobře ovládat a když ucítil krev….“

Nemusela to dopovědět, pochopil jsem to moc jasně. „ Tak se neovládl….“ zamumlal jsem si sám pro sebe.

Takže omyl? Nešťastná náhoda, že jsem se stál, tím čím jsem? Nikdo mě nechtěl…ani Bella ne… ani nechtěla, abych se stal upírem. Byl jsem jen omyl, přítěž, slabý článek, vyvrhel…

„ Je nám to hrozně líto…“ omlouvala se Tanya.

„ Kde vůbec je?“zeptal jsem se jich.

Poprvé promluvil ten muž. „ Garrett je pryč. Jel domů…cítil se příšerně, za to co učinil a Kate jela s ním, aby ho uklidnila.“

Garrett – to je jméno mého stvořitele? A Kate je Tanyina sestra…

„ Chápu…nemusí si to vyčítat.“ oznámil jsem jim. „ řeknete mu pak, až ho uvidíte, že to není jeho vina, nemusí se obviňovat.“

Všichni přikývli a já se s omluvou, že potřebuji být sám, vytratil do horní místnosti…

Bella:

Ležela jsem na zemi a dívala se na plápolající oheň v krbu. Po několika hodinovém běhu, jsem se zklidnila a přiběhla poníženě zpět. Edward nebyl doma. Netušila jsem kde byl. To mě znervózňovalo, snad přijde domů brzo…stejně musíme do školy zítra.

Uslyšela jsem jemné zavrzání dveří a pak tiché kroky.

„Náš uprchlík se vrátil…“ smál se a klekl si ke mně.

Podívala jsem se mu do očí. „ Už se cítím lépe…stýskalo se mi po tobě.“

„ Po mně?“ předstíral překvapení.

Zvedla jsem se do sedu a vzala jeho obličej do dlaní. „ Prosím, chovej se normálně…teď pro mě. Dělej jako když vše bylo klidné…“

„ Se vší radostí…“ řekl a pak mě začal líbat.

Nevadilo nám, že v domě byli další upíří občané s hrozně ostrým sluchem…když snášeli celou tu dobu Rose a Emmetta, tak u nás jim to nevadilo…my byli na rozdíl od nich aspoň trochu trošičku ohleduplnější…