Samuel 1
Autorka: Týnka
No
ahojky, já se mocky omlouvám za chyby, ale já píšu strašně rychle,
protože doma moc času na psaní není…… Takže tu bude hoooodně chyb……… Je
to moje první povídka, ale doufám že se vám bude líbit…..
ZKUSTE ZAPOMENOUT NA BELLU
A EDWARDA. TOHLE JE NENORMÁLNÍ PŘÍBĚH Z ČECH…………………………………………………………….
Liliana. Praštěné
jméno že???? Ale
mě se líbí je takové elfské, prostě jinačí než normálně… a za 10 dnů mi
bude 16 let. Trocha mého popisu snad neuškodí…. Vlasy mám hodně krátké
po krk odstínu mých kadeří odpovídá snad jen plavá. Obličej mi zdobí
brýle(další velice výborná pomůcka). A mé oči? Ty hýří všemi barvami od
zelené až po šedou… to je tak jediné, co se mi na sobě líbí. Krom
plavání jsem taky strašný knihomol. Fantasy a tak …….
Fakt super den
dneska no. Pohovory ve škole seřvání za blbou matiku atd … a přitom mi
škola docela jde. To další radši vynechám ….. no a pak jsem šla spát a
zase sen. Tentokrát byl neobyčejně živý. Ocitnu se v podivném hradě
–spíše v nějakém dlouhém tunelu. Za sebou cítím temné vrčení. Vím, že je
to vlkodlak a já běžím, ale zdá se že je mi
pořád…………………………………………………………………………najednou někdo po mně skočí a říká to
se nemělo stát co jsme ti říkal?! Nikdy víckrát to nezkoušej chceš-li
být ještě živý. Povšimnu si svého zachránce. Tmavé oči černé vlasy
jako uhel ostré rysy ve tváři…… Božský jako anděl. Ať je ten princ
sebehezčí já se musím zrovna teď probudit. Rychle se nasnídám a spěchám
do školy. Mám štěstí, že je hned za rohem.
Ve třídě prima se už na mně
vrhne Alena se svými novinkami.
Víš o tom, že k nám do třídy příjde
nějaký nový kluk?????? A víš jak se jmenuje????, kdybych to věděla tak
ti to řeknu,,,,,,,, a vrhne na mě jeden ze svých úsměvů. Než stačím
cokoliv dalšího říct zazvoní a já jdu do své lavice kdy jsem momentálně
sama. Do dveří vejde naše třídní a mně spadne čelist. Za ní totiž přijde
kluk navlas stejný jak z mého snu. Já zírám fakt..
Přivedla jsem
nového žáka Samuela Daneše. Liliano zatím bude sedět u tebe a mohla bys
mu prosím tě ukázat naši školu?????
Aaa-no jistě. Samuel se pořád kření než si sedne vedle mě.
Jsem tak rozklepaná, že ani nevnímám
učitelku. Ke všemu on tak krásně voní!!!!!! Ahoj Liliano. Máš hezké,
ale neobvyklé jméno. řekne sametovým hlasem kvůli kterému byste
skočily i z okna, kdyby na to přišlo…………….tak co máme za hodinu zeptá
se aaaaa .. jo matiku….. do pytle. To si nemůžu vymyslet něco jiného??????
Jeho kůže je sníh ……co to kecám ___:?????? On vypadá jako
sníh fakt jsem ještě neviděla takovou bílou……………………………. a ty
oči….. nádherné asi nosí čočky. Jak by normální člověk mohl mít tak černé
oči???????? Ten kluk by mohl dělat modela…. Nečekaně se při mém
sondování otočí a USMĚJE SE!!!!! Já rudnu rudnu a rudnu.
Do konce hodiny
se snažím co nejusilovněji čmárat do matiky stejně po něm pořád pokukuju.
Zazvoní a je v obležení našich „missky“ Anety a jejich „zástupkyň“
tak jak se ti u nás líbí ?????? zazubí se na něho a poskytne mu
pohled na její bujný hrudník. No já od přírody moc obdařena nebyla… Radši se vypařím.
Lily něco jsi mi slíbila ne???? nechápavě na
něho koukám…. Měla jsi mi ukázat celou školu. A jen ty. dodá jen
tak mimochodem. Najednou jsem to já kdo se na Anetu zazubí a promluví: dovolíš
my spěcháme! ha ha doufám že jí sklaplo.
Tak co chceš vidět první
??? Třeba tělocvičnu.. no tam asi ne. Chápej, kdyby nás tam někdo
načapal tak jsme v háji. Naše ředitelka „krajta“ není moc
přítulná…..prosím. Sklopí řasy a upře na mně svůj štěněčí
pohled. Ucuknu to se nedá vydržet.
No tak jo řeknu poraženě.
Ale
basket hrát nebudeš jasný???
Jen
se neboj. Říkám si, jestli je to
vůbec možné, aby kluk mohl vypadat jako elf. Tak nádherný a
vzdálený…………………………………….. zatímco vejdeme do tělocvičny přemýšlím o něm
pořád. Zdá se že ho naše tělocvična ohromila. Jak by ne, když je úplně
nová…
Náhle však zpozorní jako vlk, který cítí svou kořist. Než se naděju
popadne mě do náruče a klusem spěchá do uklízeny… tak se jmenuje
místnost, kde mají naše milé paní uklízečky čistící prostředky atd…. Ne
že by mně pustil on mně k sobě ještě více přivine. Promiň je tu
tělocvikář. Já jsme to říkala, že tu nemáme chodit. Trucovitě si
povzdechnu. Tiše, ať nás neuslyší…. Přitiskne svůj prst na
mé rty. Zněžní a začne mi popojíždět bříškem prstu po spodním rtu….. Asi
přestávám
dýchat!!!!!!! S.O.S!!!...................................................................... na
mé pokožce studí jeho bílé prsty…………………..
Silné nutkání mi však říká
: NE NE TO NE!!!!!!!
……………………..obkresluje linii
mých rtů………………………..
Je to jako výbuch. Celá se
třesu, jak blízko mi je. Teď zvážní, pustí mně na nohy a řekne, že bychom
už měli jít… Jsem jako omámená. Pořád kolem sebe cítím tu jeho zvláštní
vůni. Celé odpoledne je zaražený a vůbec se mnou nepromluví ….
|