Světlo v mlze
Autorka: Malika
6.část -
Volba
JACOB:
Seth se vrátil do kuchyně s trochu
ulehčeným výrazem.,,Mluvil jsem s Edwardem.Říkal,že svolají rodinou radu
a potom mi zavolá.“
Leah si odfrkla.,,Pche,myslíš,že se ta
smradlavá pijavice ještě ozve?Tomu leží v hlavě jenom bezpečnost Belly.Nedivila
bych se,kdyby byl v půli cesty,s úmyslem zabít tu zrzku –“
Zmučeně jsem zavyl.Věděl jsem,že
Victoria chce Bellu zabít,že je upír a já vlkodlak,ale přesto ji
zbožňuju.Když jsem ji včera v noci poprvé uviděl…málem jsem zabil Jareda,který
proti ní udělal výpad.Ta chvíle stačila na to,aby utekla na druhou
stranu hranice,díky bohu.Smečka mě málem ukamenovala,ale potom si všimli
té změny,toho,co se mi stalo.Otiskl jsem se do zabijácké upírky,která se
snaží zabít moji nejlepší kamarádku.Nádhera.Uvědomoval jsem si,co se
děje,ale přesto musel Sam vynaložit velké úsilí,aby mě přesvědčil,že se
musím vrátit do La Push.
Teď byla celá smečka u nás doma a
snažili jsme se vymyslet,co dál.Občas padl nějaký návrh,ale hned byl
zase zamítnut.Žádné správné řešení nás nenapadalo.Já je skoro
neposlouchal – celou svou vůlí jsem se musel soustředit,abych se
nerozběhl do lesa.Za ní.
,,Tak sakra,Leah,nemůžeš chvíli držet
hubu!“okřikl ji Quil a soucitně se na mě zadíval.
Pokračovali jsme ve vymýšlení
řešení…hodiny plynuly…a plynuly…
,,Ano?“promluvil Sam do sluchátka.Jeho
napjatý výraz se každým okamžikem měnil ve stále větší hrůzu.
,,Dobře,“řekl nakonec přiškrceným
hlasem.,,Vyrazíme hned...ano,jistě.Díky.“
Položil telefon a zamlženým pohledem se
rozhlédl.,,Jarede,Paule,Embry,rychle pojďte za mnou.Máme…práci.Vysvětlím
vám to..pak.“Bylo mi to jasné.Nechtěl mluvit přede mnou.Jestli se něco
stalo Vicky…
,,Quile,Sethe,Leo,zůstaňte tady a
dávejte pozor na Jacoba.Později vám to vysvětlím.“
Políbil Emily na rozloučenou - Leah se
zašklebila – a zmizeli v lese.
,,Jaku,hlavně klídek,“říkal Quil
opatrně.,,Všechno je určitě ok,takže se nenervuj…“
Nevnímal jsem ho.Jestli se něco stane
Vicky,tak to nepřežiju.Musím se proměnit,musím vědět,co se děje.
Nedal jsem ale na sobě nic znát.Dokážu
se přeměnit mnohem rychleji než oni,takže získám náskok…i když jsou tři
a Leah je zatraceně rychlá,už mě nedokážou zastavit.
Pokusil jsem se usmát.,,Můžu si aspoň
zajít na záchod?“
Jejich napjaté výrazy se poněkud
uvolnily.Asi doufali,že nebudu dělat dusno.Promiňte mi to…
,,Jasně Jaku.“
Věřili,že nebudu dělat potíže.Je mi to
moc líto,vážně…
Co nejpřirozenějším krokem jsem šel na
záchod.Naštěstí byl jen kousek od vchodu do domu,takže když jsem byl u
dveří,rozběhl jsem se,skočil ze schodů,ještě v letu jsem se proměnil a
běžel za Samem.
Slyšel jsem,jak Quil a Seth poplašeně
vykřikli a rozběhli se za mnou,Leah znechuceně zavrčela a proměnila se
taky.
Co to-?ozval
se Embry.
Ne!Jacobe,vrať
se!křičel na mě Sam.
Ignoroval jsem myšlenky smečky a běžel
do lesa,k místu,které jsem viděl v Paulově hlavě.Lepší by bylo říct,že
jsem ignoroval myšlenky,které jsem nechtěl slyšet.Ale poslouchal
jsem,chtěl jsem zjistit,co se stalo.
A pak mi to Sam v hlavě ukázal.
Bella,běžící
hustým lesem,kupodivu ani nezakopává…Edward,ženoucí se za ní,a i když je
jako rozmazaná šmouha pro naše bystré oči,není dost rychlý…moje
rudovlasá bohyně už na Bellu čeká.Už je tak blízko…
Ne!!!Bella se rozhodla obětovat…pro
mě,aby oni nezabili Vicky…
Snažím se běžet ještě rychleji,ale už to
nejde,vím,že přijdu pozdě.Ona Bellu zabije,dřív,než tam doběhne
Edward,dřív,než tam dorazím já.Bells je už teď vlastně mrtvá,i když jí
zbývá tak osm sekund života…
Už jsem blízko,velmi blízko,cítím pach
upírů,Victoriin a taky Edwardův…a s tím vším se mísí vůně teplé lidské
krve,Belliné krve…
Měním se zpátky v člověka.
Přeskočím kládu a konečně to
vidím,vidím,jak se Vicky sklání nad Bellou,a pomalu slízává kapky krve
z její ruky…dělá se mi z toho zle,ale cítím úlevu,že je Vicky
živá…najednou zaslechnu slabé bušení srdce…Bellina srdce…
Úlevou se mi točí hlava,musím Vicky
nějak přesvědčit,aby Bellu nechala žít…nejsem schopný racionálně
uvažovat,a tak jdu k Victorii,ta na mě syčí a zvedá se do obrané
pozice..
,,Počkej,neublížím ti,“slyším sám sebe
říkat klidným hlasem.
Podezřívavě si mě prohlíží,můj
zamilovaný,oddaný výraz a pak se jí tvář zkroutí do něčeho,co by mohl
být úsměv.,,Tak fajn,vlkodlaku,braň mě před těma zlatookýma.“
Jen co dořekne,mihne se vzduchem
rozmazaná šmouha – Edward.Kašle na mě,kašle na Vicky, má oči jenom pro
Bellu.,,Bello,lásko,neumírej!Jacobe,ty svině,jak jsi mohl dopustit
-!“sklání se nad Belliným tělem – zvuk jejího srdce pomalu utichá –
vzlyká bez slz…
,,Proměň ji,“zachraptím.
Užasle se na mě podívá,ale pak se skloní
nad Bello:,,Bude to trochu dřív,Bells,nesmíš mi umřít.“Pohladí ji po
tváři a začně ji kousat do krku,zápěstí…
Bella se trošku zavrtí a je slyšet,že jí
srdce začíná bít…tak jinak,divně,jako při proměně.Edward si oddychne a
houpe ji v náruči.
Konečně sem dorazila smečka a
Cullenovi.Zaraženě se zastaví a zírají na nás.V obrané pozici si stoupnu
před Vicky,bojím se,aby jí neublížili,i když je mi jasné,že nás zabijou
oba.Nic není třeba vysvětlovat,ale Sam přesto praví:,,Ty odcházet
nemusíš,Jacobe.Zabijeme jen ji.“
Vrtím hlavou.,,Jak by ti bylo bez
Emily?Nepřežil bys.Zabijete nás oba,že?“
Sam smutně pokývá hlavou.,,Je mi to moc
líto,Jacobe.Ale neříkáme si Ochránci z legrace.“Pomalu k nám přistoupí,Vicky
se ani nesnaží utéct,ví,že tentokrát bychom to nedokázali.,,Jestli to
tak chceš..?“
Rozhodně přikývnu a naposledy se podívám
na svou nedobrovolně vyvolenou.
Sam se s bolestným výrazem proměňuje
zpátky ve vlka.,,Odpusť mi to,“zašeptá a vyrazí.
Pohlcuje mě temnota….
KONEC