Spánek

Autorka: Dara

14.

Bella Swan:

,,Edwarde‘‘ zašeptala jsem a hnala se do jeho náručí. Stiskl mě tak pěvně, že jsem skoro nemohla dýchat. Ale já už to nepotřebovala.. Tiskla jsem se k němu ještě víc..

,,Bello, miláčku.. Jsi to vážně ty? Nespím zase?‘‘ šeptal mi do vlasů..

,,Jsem to já, lásko. Dnes jsem si vzpomněla, jak to doopravdy bylo.. Nemůžu uvěřit, že jsem celý měsíc byla s Danielem a ne s tebou..‘‘ vzlykala jsem mu do ramene..

,,Miluju tě..‘‘ řekl mi..

,,Já tebe..‘‘ odpověděla jsem mu a nedovolila mu nic víc říct, protože jsem spojila své rty s jeho.. Ten polibek byl  tolik intenzivní, tolik radostný, nadějný.. Pak jsem se odtáhla a ještě jednou se k němu přitiskla. On mi dal pusu do vlasů.. Pak jsem si vzpomněla, že vlastně nejsme sami a je tam i naše rodina.. Vstala jsem a namířila si to k Alici.

,,Alice..‘‘ klesla jsem k ní a obejmula jí..

,,Oh, Bello. Nevíš, jak moc ráda tě vidím..‘‘ řekla mi a objímala mě také dost silně.. Pak se na mě vrhla Rose..

,,Bello, sestřičko..‘‘ řekla rychle a vrhla se mi kolem krku.. Trochu mě to zarazilo.. No,trochu..Hodně.. Ale byla jsem ráda za to.. Obejmula jsem jí taky..

,,Teda, Bello..‘‘ zvolal Emmett a přišel ke mně a poplácal mě po rameni..

,,Taky tě zdravím, Emmette‘‘ řekla jsem mu na to s úsměvem.. Pak jsem se ještě obejmula se zbytkem rodiny.. Esme mě opravdu málem zadusila..

,,Bello, jak jsi se sem dostala?‘‘ ptal se Carlisle hned potom, co jsem došla k Edwardovi a obejmula ho kolem pasu a položila si tvář na jeho hruď. On mě obejmul kolem ramen a hlavu mi dal do vlasů.

,,Donutila jsem Daniela, aby mi řekl, kde jste.. Potom jsem zranila jeho city a on mě nechal jít..‘‘ odpověděla jsem mu.. Emmett se začal smát..

,,Šikovná Bella, šikovná..‘‘ řekl a všichni se začali smát s ním.. On se ještě zeptal..

,,Bello? Jak že jsi ho donutila, aby ti to řekl? Docela by mě to zajímalo..‘‘ řekl..

,,No.. Já.. Ležela jsem s ním na posteli a pod krk jsem mu dala nůž..‘‘ řekla jsem.. To už opravdu nevydržel a dostal obrovský záchvat smíchu. A nejen on.. Už i Edwardovi vedle mě cukaly koutky od úst..

,,To bych teda rád viděl..‘‘ řekl Emmett se stále pobaveným výrazem.

,,Půjdeme?‘‘ přerušil ho Carlisle. Všichni kývli. Vyrazili jsme zpět kamennou chodbou, kterou jsem sem přišla a přešli jsme hrad až na nádvoří. Po cestě jsme nepotkali ani jednoho upíra. Ani na náměstí nikdo nebyl. Potom přišla opět typická činnost. Ukrást auta. Já a Edward jsme chtěli jet spolu sami.

,,Vyber nějaké..‘‘ pobídl mě se svým pokřiveným úsměvem, když jsme byli na parkovišti.. Já jsem se na něj také zářivě usmála a dívala se po autech..

,,Ten černý kabriolet‘‘ řekla jsem nakonec.. Za pár vteřin auto zastavilo přede mnou a Edward vystupoval, aby mi přišel otevřít dveře..

,,Prosím, paní‘‘ řekl a usmál se. Pobídl mi směrem k sedadlu.

,,Děkuji‘‘ řekla jsem a sedla si na místo spolujezdce. Edward zabouchl dveře a šel si sednout na své místo.

,,Vždy gentleman‘‘ vzpomněla jsem si na Esmina slova, která mi říkala, když jsem u nich byla poprvé.

Edward nastartoval motor. Podíval se na mě s láskyplným pohledem a pohladil mě po tváři. Vzal mi můj pramínek, který mi vypadl z účesu a zarovnal ho zpět za mé ucho. Potom se usmál a propletl naše ruce.

,,Miluju tě‘‘ řekli jsme oba dva skoro současně. Usmáli jsme se na sebe a přiblížili jsme naše obličeje pár centimetrů od sebe.

,,Já tebe víc‘‘ zamumlal. Pak, než jsem stihla zaprotestovat, vzal můj obličej druhou rukou a přitiskl své rty na mé. Teď už budeme pořád spolu. Navždycky.. Chvíli to trvalo, ale nakonec šlápl na plyn a my opouštěli Volterru. Doufám, že už se sem nebudeme muset nikdy vracet..