
		 
		Spánek
		Autorka: Dara
		 
		11.
		
		
		Isabella Swan:
		
		
		Stála jsem před oltářem a nemohla jsem si na nic vzpomenout.. Vedle mě 
		stál Daniel.. No, aspoň někoho, koho si pamatuju. Ale, proč jsem ve 
		svatebním?? Já mám svatbu??Vyděšeně jsem se podívala na Daniela. Ten se 
		na mě jenom usmál a podíval se zpět na kněze. Ten začal odříkávat. 
		Podívala jsem se ještě kolem a uviděla jsem tatínka a mamku, jak sedí 
		v první řadě a oba se usmívají. Co mi tu nehraje? Nevím, teď si na nic 
		nevzpomínám.. Možná později.. Z toku mých myšlenek mě vyrušil kněz..
		
		
		,,Slečno Swanová.. Berete si zde přítomného Daniela Volturi? Budete 
		s ním v dobrém i zlém, dokud vás smrt nerozdělí?‘‘ ptal se..
		
		
		,,Já.. Já… Nevím…‘‘ začala jsem drmolit.. Pak se ozvala Jessica. Tu jsem 
		si taky pamatovala..
		
		
		,,Ne, Bello, nedělej to!! Jsou to podvodníci!! On není tvůj skutečný 
		ženich!! Tím je Edward Cu..‘‘ nestihla to dokončit.. Někdo jí zacpal 
		pusu a vlekl jí ven..
		
		
		,,Pusťte jí!!‘‘ rozkřikla jsem se a šla směrem k ní.. Seděla na zemi 
		s hlavou v dlaních..
		
		
		,,Jess, pověz mi to, co jsi mi chtěla říct..‘‘ prosila jsem jí a klekla 
		si k ní na zem..
		
		
		,,Nemůžu.. Oni mě zabijí, když ti to řeknu..‘‘ řekla mi a podívala se na 
		mě svýma uslzenýma očima..
		
		
		,,Na, vem si to..‘‘ řekla a rychle mi dala do ruky malý telefon. Asi 
		její.. Koukala jsem na ní nechápavě..
		
		
		,,Je tam celý záznam ze svatby, podívej se na něj, až budeš sama..‘‘ 
		řekla.. Přikývla jsem..
		
		
		,,Ehm.. Ehm.. Slečno Swanová.. Budeme pokračovat?‘‘ vyrušil nás kněz.. 
		Vstala jsem..
		
		
		,,Ou.. jistě.. Promiňte..‘‘ řekla jsem a chtěla jít zpět k oltáři. Ale 
		Jessica mě chytla za šaty..
		
		
		,,Neber si ho, Bello.. Věř mi..‘‘ řekla a spalovala mě pohledem..
		
		
		,,Promiň..‘‘ řekla jsem a pokračovala v cestě.. Když jsem se otočila, 
		skláněla se nad Jess jedna upírka a hypnotizovala jí.. Potom Jess vstala 
		a vypadala jako neviňátko.. Vypadala jako kdyby nic nevěděla a 
		nechápala.. To už jsem ale došla zpět k oltáři..
		
		 
		
		 
		
		
		Vycházeli jsme ven z kostela.. Všude kolem nás se ozývalo ,,Ať žijí 
		novomanželé!!‘‘ a ze všech stran se na nás sypala rýže. Oba jsme byli 
		šťastní a nasedli jsme do auta.. Naposledy jsem zamávala hostům a auto 
		se rozjelo směrem k letišti.. Naše cesta byla zpět do Itálie..
		
		
		
		 
		
		
		O 
		měsíc později..
		
		
		Užívali jsme si s Danielem jak to jen šlo. Navštívili jsme snad všechny 
		památky Itálie a šli na několik romantických "večeří". Ale pořád mě 
		trápila jedna věc. Pořád jsem u sebe měla Jessičin mobil, ale pořád jsem 
		se nepodívala na to video..
		
		
		,,Bello, miláčku!!‘‘ ozvalo se odněkud..
		
		
		,,Tady jsem!!‘‘ zavolala jsem zpátky. Zpoza keře ke mně přišel Daniel. 
		Byli jsme v jedné ze zahrad Volterry. Já jsem seděla na jedné kamenné 
		lavičce před menším jezírkem a užívala si jiskření mé pokožky..
		
		
		,,Ahoj..‘‘ přišel ke mně a políbil mě.. Usmála jsem se..
		
		
		,,Bells, promiň, ale musím tě nechat chvíli samotnou. Před chvíli 
		přijela Heidy s obědem‘‘ řekl a hladil mě po zádech.
		
		
		,,To je v pořádku..‘‘ řekla jsem a usmála se.. Já, oproti nim pila 
		zvířecí krev.. Ale už nevím, kde jsem na to přišla.. A ani jsem neměla 
		tak velkou potřebu lovit tak jako oni.. On se na mě ještě jednou usmál a 
		odběhl.. Teď jsem měla čas na to, abych se podívala na to video. Rychle 
		jsem vstala a utíkala do hradu. Proletěla jsem několik chodeb a stanula 
		jsem před naším pokojem. Letěla jsem k nočnímu stolku, který jsem si 
		zamykala a otevřela ho. Byla tam jen jediná věc.. Mobil.. Vzala jsem ho 
		a lehla si na břicho na postel. Nohy jsem zkřížila ve vzduchu. Na mobilu 
		jsem si najela do složky ,,Nahrávky‘‘ a tam byla jen jedna složka ,,Bella 
		a Edward, svatba‘‘..Edward??? Kdo je kruci ten Edward?Teď jsem to 
		nechtěla řešit, teď jsem potřebovala vidět to video.. Proto jsem zmáčkla 
		tlačítko ,,Play‘‘.
		
		
		Ozval se svatební pochod.. Kráčela jsem uličkou vedle Charlieho.. 
		Charlie mě vedl k oltáři.. A tam stál ten nejhezčí kluk, kterého jsem 
		kdy viděla.. Edward… Mé vzpomínky se vrátili jako bumerang.. Sice trochu 
		opožděný bumerang, ale přece.. Na videu zrovna byla chvíle, kdy jsem 
		opakovala svůj slib já.. Pak už jen ta naše poslední pusa.. Potom už jen 
		byl slyšet křik a záběr k oltáři, kde já ležím na zemi a nade mnou se 
		sklání ta samá upírka jako předtím nad Jessicou. A Edwarda a ostatní 
		Cullenovi odváděli s velkou námahou pryč z kostela.. Potom ta samá 
		upírka obcházela každého z kostela.. Ale vždyť je to Clara!! Claru jsem 
		znala, byla to moje přítelkyně.. A ona má schopnost.. Ztuhla jsem.. Ona 
		má schopnost zbavovat paměti.. O můj bože.. Ale jak to, že mě se paměť 
		vrátila? Bác! Další vzpomínky.. Vzpomněla jsem si, jak mi Edward řekl o 
		té mé schopnosti.. Být imunní proti jiným darům.. Možná, že předtím 
		v tom kostele jsem nevěděla, že ho mám použít a proto na mě ten Clařin 
		dar působil.. Ale jen dočasně.. Z mého toku myšlenek mě vyrušil Daniel, 
		který právě přišel z ,oběda‘.