Skutečnost

Autorka: Anežka

Část osmá - Závěr

„Stephanie, bude mi po tobě opravdu smutno“! neubránila jsem se emocím, rozplakala se a padla ji kolem krku.

„Mě taky Bellinko, mě taky… Neboj hned jak dopíšu tu knížku přijedu a dám ti ji i s věnováním. A kdykoliv mě budeš potřebovat tak zavolej a já sednu na první letadlo které mi sem poletí“.

Opět jsem si vzpomněla na Edwardovu tetu Inés, která taky všem ochotně pomáhala v nesnázích a znovu jsem se rozvzlykala.

„Jsem opravdu moc ráda že jsem tě poznala broučku, budu na tebe teď pořád myslet“. A rozvzlykala se taky. Charlie na nás jenom tupě zíral. Šťouchla jsem do něj. Objal ji se slovy že u nás bude mít vždy dveře otevřené…na nic víc se nezmohl.

„Pa Bello a pozdravuj ode mně Cullenovi“!! zavolala na mě když nastupovala do letadla.

„Ano, a ty mi nezapomeň dovést osobně tu knížku“!

Jak já nesnáším to loučení! Je to hrozné vidět odjíždět osobu na které vám záleží…. Zase přeháním, vždyť ji za nějakou dobu zase uvidím! No jo, ale jak dlouhá ta doba bude?

Zůstali jsme s Charliem sami na letišti.

Když jsme přijeli domů všechno bylo takové prázdné… Naštěstí jsem měla Edwarda, který mi byl stále na blízku.

O pár týdnů později přišel ten osudový den, kdy jsme SLAVILI mé osmnácté narozeniny. Den kdy se všechno tak hrozně zvrtlo. Přišlo mi přání od Stephanie, že má už domluvené s nakladatelstvím vydání knížky za pár dnů, a že mi ji hned pošle. Oznámila mi že se bude jmenovat Stmívání.

Při mé smůle mi knížka dorazila v době, kdy mě Edward opustil….. Ani si nedovedete představit, jaké to pro mě bylo….Všichni říkali, že ví jak se cítím, ale nevěděli absolutně nic. Každý den jsem si Stmívání jedenkrát přečetla. Stále jsem se vracela ke kapitolám, kdy jsem ho poprvé uviděla a hlavně k částem, kdy mi říkal, jak mě strašně miluje…

Když se teta dozvěděla, co se s Edwardem stalo, nebyl to jenom Jacob, kdo mi pomohl postavit se zpátky na nohy, ale taky teta, která za mnou přijela.

Když viděla co se mnou její knížka dělá, strašně litovala toho, že ji kdy napsala. To ona a hlavně Jacob byli mou hlavní oporou.

Jsem jim oběma za to strašně vděčná.

Stephanie časem napsala také Nový Měsíc a Zatmění. Teď píše Rozbřesk. Já samozřejmě vím o čem Rozbřesk bude, protože je to opět můj příběh, mě se to všechno stalo. Mně Belle Swanové z anglického městečka Ullapool. Mě Belle Swanové, teď vlastně už Cullenové, která má za muže nejkrásnějšího “člověka“ na světě.

Nevím jestli Stephanie bude dále pokračovat ve psaní. Říkala, že se nám nechce neustále motat do života. Ale já chci, aby i nadále pokračovala. Nikdo neví jak se bude jeho život nadále vyvíjet (až na Alici, ale ta v tom taky jistotu nemá). Ale já mám jistotu, že můj život bude teď dlouhý a zajímavý.

Pro někoho by to, že se nějaká holka už konečně stala upírkou mohl být konec příběhu a pokračování ve psaní knihy zbytečné protahování. Ale pro mě je tohle všechno teprve začátek…….