Rande s upírem

Autorka: Malika

4.část - Nedočkavá

Sundance si nebyla jistá jestli dobře slyší.To přece nemohla být pravda..to by znamenalo…

„JOOOO!!!!“zařvala radostně a skočila doktoru Belingerovi kolem krku,až ho chudáka uvedla do rozpaků,ale Sundance si ničeho takového nevšimla.Radost ji zcela ochromila…Dárce,mají dárce!Teta Jenn má ještě šanci!!!

„To je perfektní!!Kde je?Kdy sem přijede???“Sundance se málem roztančila po sesterně.

„Sundance,brzděte,“mírnila rozjařenou dívku vrchní sestra.

„Ale Tracy!- oh,no jistě,promiňte,“zčervenala Sundance,překvapená svým náhlým výbuchem rozpustilosti.Pak se jí ale obličej znovu rozzářil. „Takže nenapínejte mě,kdo je to?“dožadovala se odpovědi.

Doktor Belinger jí předal vytisknutou A4 s podrobnou zprávou,nechtělo se mu to Sundance celé vyprávět;měl za sebou horu náročných pacientů plus ještě noční – zkrátka na nejlepší cestě do bufetu,kde si vypije pořádně silnou kávu ve společnosti milé buclaté slečny Crainové.

Tracy začala mluvit,zatímco si Sundance dychtivě pročítala papír. „Jmenuje se Rafael Rivera,je Ital.Je mu dvacet šest,svobodný,černovlasý,opálený,“zamrkala na lišáčky na Sundance.

Ta zrudla až za ušima,ale potom si vzpomněla na to hlavní. „Mám mu zavolat?Nebo jste se s ním už nějak domluvili…nebo co???Tak honem,dneska jste všichni nějak zabrždění!“pobízela unavenou Tracy a stepovala po sesterně.

Ta nad Sundance jen zakroutila hlavou,ale byla potěšená že to děvče vidí takto zářit. „Čekali jsme na vás - “

„Tak já si zavolám,jo??“oznámila Sundance a už se vrhla po sluchátku a bleskově vyťukala číslo uvedené na papíře.

„Sundance,je noc!Nemůžete rušit lidi ze spaní!“vykřikla Tracy,ale už bylo pozdě,a Sundance by si stejně nedala říct a zavolala by si.

Nedočkavě poklepávala prstem do stolu a poslouchala prozvánění,jedno,druhé třetí,čtvrté..

„Rafaelo Rivera, desiderare?“ozvalo se ze sluchátka.

A kruciš,zanadávala si v duchu Sundance.Jak jsem mohla zapomenout,že italsky neumím?Ale co mám teď říct?Jak se s ním mám dorozumět?Rozhodla se zkusit španělštinu,ta je prý italštině celkem podobná.Zalovila v paměti a vzpomínala na hodiny španělštiny na střední. „Ehm…me llamo es Sundance Glitteringová y mi tía – “

„Oh,signorina Glitteringová!“ozvalo se z telefonu perfektní angličtinou s trochu cizím přízvukem. „Už jsem se obával,že se neozvete.Tudíž předpokládám že důvod proč mi voláte uprostřed noci je ten,že máte zájem o mou kostní dřeň?“

Sundance zrudla,ačkoliv jí vůbec nebylo jasné proč.Snad tím,že ten muž na ni už jen jednou větou z telefonu udělal skvělý dojem?

„Vy mluvíte anglicky!“zajásala nakonec,aby něčím zamaskovala odmlku. „To je úžasné!Ach,byla bych vám tak vděčná kdybyste nám pomohl.Pomalu jsem přestávala doufat že se nikdo nenajde..Kdy budete chtít přijet?Zařídila bych vám hotel a doktoři by to  taky potřebovali vědět.“

Předpokládala že by mohl dorazit tak to dvou až tří dnů,nejpozději do týdne.Snad.Proto ji jeho další slova dokonale vyvedla z míry.

„Nevadilo by vám,kdybych dorazil dnes časně ráno?První letadlo do Londýna odlétá za hodinu,myslím že bych ho ještě mohl stihnout.S hotelem si nelamte hlavu,vše zařídím.Jen bych vás směl požádat abychom se zítra někde sešli a prodiskutovali situaci?“

„J-jistě.Zítra..už zítra?!Děkuji vám!!Ale přece vás nenechám po Londýně bloudit samotného,počkám na vás na letišti a odvezu vás k hotelu,abyste nemusel platit za taxík…“Zítra zítra zítra!!jásala si Sundance sama pro sebe,vyvedená z míry Rafelovou ochotou.

„Budu se velice těšit,takže nashledanou za pár hodin,“rozloučil se Rafael.

„Nashledanou,“zazpívala Sundance a položila sluchátko.

„Tracy!!“vyjekla nadšeně a vrhla se vrchní sestře kolem krku. „Zítra je tu!!Odlétá za hodinu..už za hodinu!!“

Tracy se mírně zamračila. „Tím chceš říct že cesta z Milána do Londýna zabere čtyřiadvacet hodin?“

„Co prosím?“nechápala Sundance ale pak se podívala na hodiny. „Eh!Ono je už…čtvrt na čtyři?Tak pozdě a já jsem zase nic nenaspala,“posteskla si.

„Tak mazej domů,holka,“pobídla ji Tracy.

„Když já mu slíbila že pro něj přijedu na letiště a ještě si musím – no jo!Řekli jste to Jenn?“vzpomněla si Sundance na svou tetu,kolem které se to všechno točilo.

„Ne,i v tomto případě jsme čekali na tebe,ale brzdi!“chytla Tracy Sundance pevně za paži,když viděla že se chystá rozběhnout k Jenninu pokoji. „Všichni pacouši spí a spát budou,tvoje teta taky.Přijď zítra v návštěvních hodinách a toho Itala si přiveď sebou,“přikázala jí nesmlouvavě a postrkovala ji směrem k výtahům.

„Tak dobrou noc,“brblala Sundance a neochotně se vydala domů.

V otevřené trafice si koupila ranní noviny a zamrazilo ji,když na titulní stránce zahlédla známou tvář.Tu uškrcenou dívku z metra.Nemohla si pomoct ale okamžitě noviny srolovala a vyhodila do nejbližšího odpadkového koše,přičemž se ještě obezřetně rozhlédla kolem sebe.

Na východě začala blednout obloha,když odemkla domovní dveře a konečně si připadala jakž takž v bezpečí.Výtah stále ještě nejel a tak se nahoru musela trmácet po schodech.Hned jak za ní zapadly dveře bytu šla k sobě do pokoje a lehce nervózně vytočila číslo své kamarádky od koní,Miri.

„Sundance?“ ozvalo se ospale.

„Ty spíš?Myslela jsem že máš hlídat,“usmívala se Sundance.Miri hlídala březí kobylku Morning Star,ale zjevně ji přemohl spánek.Aspoň někoho dneska Sundance nebudila nadarmo.

„Jó..“protáhla provinile Miri. „Ale už se mám střídat s Meg,asi tak za dvě minuty – naštěstí.Dík žes mě vzbudila,Meg by asi zuřila.Chtělas něco?“

„Potřebovala bych si půjčit auto a šoféra…?“

„Tak Alexovi brnkni,“zívla Miri. „Aha,počkej – on je vlastně tady,já zapoměla.Za jak dlouho ho potřebuješ?“

„Asi tak za dvě hodiny,“otipovala Sundance a zapnula svůj starý počítač,aby se podívala na přílety letadel.

„Tak to je v poho,jen se vysprchuju,převlíknu,Alex mě hodí domů a pošlu ho za tebou.Proč ho vlastně potřebuješ?“zajímala se Miri.

„Jedu na letiště  vyzvednout dárce kostní dřeně pro Jenn!!“vykřikla radostně Sundance.

Zdálo se že se Miri trochu probudila. „Tak to si nenechám ujít!Jedu s tebou,můžu?“

Sundance protočila oči. „Ne,nemůžeš.“

„Co-cože?“ptala se Miri ublíženě. „Proč mě tam nechceš?“zajímala se nešťastně.

„Ježíš Miri,kdy už si zvykneš že já s tebou mluvím normálně?Vím,u vás doma asi nikdo ironii neužívá,ale za ty roky bys to už mohla znát…“

„Takže jedu!Pá za chvíli Sun!“loučila se Miri nadšeně.

„Dej za mě pusu Cerisce,“požádala ji ještě Sundance a zaklapla mobil.

Udělala si kafe,nasnídala se a z otevřeného okna sledovala jak se obloha rozjasňuje,svět zase nabírá barvy.O hodinu později se převlékla a raději si uvařila ještě jednu kávu,aby po cestě na letiště neusnula a netrpělivě očekávala Mirin příjezd.

Miri.Seznámila se s ní když si jednou vyjela s Ceris na vyjížďku.Musela s sebou nutně vzít jednu novou holku,Joanu,protože Meg neměla dostatek lidí kteří by mohli jezdit s „malýma holkama“ ven a Sundance se jí zdála nejspolehlivější.Jenže Joana byla prostě neskutečné potvora,která si o sobě myslela že je nejlepší jezdkyně pod sluncem a místo aby se řídila Sundanciným rozkazem,že kolem silnice cválat nebudou,rozjela se co nejrychleji.Starý Desert Air byl sice dobrák,jako stvořený pro začátečníky,jenže byl lekavý.A tak v tu nejméně vhodnou chvíli skočil doprostřed vozovky.

Sundance se ještě teď občas třásly ruce když vzpomínala jak s hrůzou sledovala přibližující se limuzínu,která vypadala že to rozhodně neubrzdí…ale stal se zázrak a ona zastavila.Vylezla z ní tak šestnáctiletá dívka a upřeně zírala na koně.Jako by byla fascinovaná a vůbec si nevšímala té úděsné situace.Sundance si připadala jako by právě přechodila infarkt a s mnoha omluvami té zazobaně vypadající paní,které vystoupila z limuzíny hned po své mladé dceři, odtáhla Joanu pryč.Ta potom vedla Aira celou cestu vedle sebe a Sundace raději držela rty pevně u sebe,protože kdyby je rozlepila,asi by Joanu zasypala hodně nevybíravými nadávkami.O pár dní později se ve dvoře stájí objevila tatáž limuzína,ale tentokrát v ní jela jen ta šestnáctiletá dívka a šofér.Stydlivě se nám představila a vysvětlila nám kdo je a proč sem přišla. A o dalších pár dní později už jí rodiče pořídili koně.

Měli neskutečně mnoho peněz,obrovskou vilu a plno dalších věcí – soukromý ostrůvek v Karibiku.A taky to byli ti největší snobové na světě,což Miri nenáviděla.Snažila se zapadnou do stájového „prostého“ kolektivu a po čase se jí to zdařilo,ale pořád byla prostě „ta bohatá holka“.Se Sundance byly kamarádky už několik let a Miri jí vždy ochotně půjčovala svého šoféra Alexe,který byl bez sebe nadšením kdykoliv Sundance mohl někam odvézt – i když byl ženatý a měl dvě děti.

Konečně před domem zatroubil klakson,jehož zvuk by Sundance poznala kdekoliv.Nadšeně vyrazila a cestou se málem skutálela ze schodů,jak pospíchala.

Z nablýskaného Chevroletu Corvette GT1 jí zuřivě mávala Miri. „Tak pohyb,ať nezmeškáme přílet!“

Sundace naskočila do sporťáku a už se ani radši neptala proč mají zase nové auto - (to „staré“jim vydrželo pouze tři měsíce). „Díky že jste pro mě přijeli.“

„Pro tebe vždycky Sundance,“povzdechl si Alex zasněně.

„Hmm,“zrůžověla. „Tak…jak se má Ceris?“zajímala se o svou kobylku.

„V pohodě,mám tě od ní pozdravovat,“pousmála se Miri a natáhla se dopředu k Alexovi,aby si vzala kafe. „Tak povídej,kdo je ten dárce?“

„Ital,jmenuje se Rafaelo Rivera a Tracy říkala že prý je pohledný,“zamrkala na Miri.

Ta si odfrkla. „Nikdo nemůže být hezčí než Peter.“Peter byl Mirin kluk,a muselo se nechat že byl velice krásný.

Sundance jí chtěla nějak provokativně odpovědět,ale pak se zarazila.Znala někoho,kdo byl mnohem hezčí než Peter.Steve.Kde je mu asi konec…

„Sundance,prober se!“zamával jí Miri rukou před obličejem.Zvědavě si ji prohlížela. „Nebo ti snad na Peterovi něco vadí?“

Sundance vzdechla. „Ne,Peter je fajn.Jen jsem unavená,na rozdíl od tebe jsem vůbec nespala – i když to bylo na balíku slámy.“

„A ve spacáku,“upřesnila Miri.

„Zapomněla jsi na oblečení – dala ti sebou maminka růžové pyžamko,aby se její maličká holčička dobře vyspinkala?“popichovala ji,ale zároveň nebyla daleko od pravdy.Mirina máma byla příšerný člověk,která se starala jen o to jak ještě víc rozmazlit svoji dceru.Naštěstí se jí to vůbec nedařilo.

Miri jen cosi zabručela a dál to nekomentovala.Takto brzy ráno ještě nebyl žádný provoz,takže na letiště dorazili během pár desítek minut.Sundance popadla Miri za ruku a dychtivě ji táhla k plotu,aby se mohly podívat na přílet letadla.Alex zůstal v autě.

Konečně se stroj objevil na obloze.Sledovaly jak letoun elegantně dosedl na dráhu a potom se zastavil.Přijely schůdky a začaly vystupovat cestující.Sundance svým ostřížím zrakem bystře sledovala jeden východ,Miri druhý.Ta za chvíli nadšeně vyjekla: „Sun ,támhle,podívej!“

Sundance se podívala směrem,kam mířil Mirin prst.Z letadla s nesmírnou grácií vystupoval elegantně oděný opálený muž,černé vlasy mu cuchal vítr.Sluneční brýle jen dotvářely konečný efekt.Vypadal…naprosto bombasticky.Byl jediný takový cizinec,který z letadla vystoupil.Takže to bylo jasné – tohle byl Rafaelo Rivera.