
		
		 
		
		Rande s upírem
		
		Autorka: Malika
		
		 
		
		1.část - V metru
		Byla docela 
		normální,na anglické poměry neobvykle teplá noc,když Sundance 
		Glitteringová naštvaně spěchala do podzemky.Už chtěla být doma a 
		zkontrolovat tetu Jenn,protože když dnes odpoledne odcházela na 
		každodenní maratón brigád,zdála se jí až moc bledá.A Sundance by 
		nesnesla pomyšlení,že její poslední žijící příbuzná zemře kvůli jejímu 
		vynucenému nedostatku času.
		Sundance byla 
		devatenáctiletá studentka vysoké veteriny,ale místo aby si ve volném 
		čase užívala života,chodila na několik brigád,doučovala dvě děti 
		z vedlejšího bloku a o víkendu pracovala ve stáji v Ridge,což bylo kus 
		od Londýna,u Redwell Wood.Měla tam ustájenou svou pětiletou kobylku 
		Ceris,kterou dostala jako hříbátko od rodičů ke čtrnáctým narozeninám.Ceris 
		byla jedna z mála vzpomínek,které na rodiče měla.
		Oba byli 
		totiž mrtví,a její mladší sestra Nancy taky.Stalo se to krátce po jejích 
		již zmiňovaných čtrnáctých narozeninách.
		Sundancin 
		otec byl diplomat,a hodně cestoval.V Japonsku se nakazil jakousi 
		zákeřnou chorobou a Sundancina matka i s desetiletou Nancy se za ním 
		okamžitě vypravily přímím letem z Londýna do Chikumy.Jejich letadlo se 
		těsně před přistáním zřítilo do oceánu.Nikdo nepřežil.
		Sundance byla 
		tou dobou zrovna na táboře a nic netušila,takže byla velice 
		překvapená,když za ní přišla táborová vedoucí,že na ni čeká teta 
		Jennifer a nese špatné zprávy z domova.Špatné bylo tedy hodně slabé 
		označení.Sundance se po šetrném sdělení tety Jenn,že její máma i mladší 
		sestřička jsou mrtvé a táta umírá na neznámou nemoc psychicky 
		zhroutila.Když pan Glittering o šest dní později podlehl neznámé 
		nemoci,na Sundancin hrozivý stav už tato zpráva neměla téměř žádné další 
		účinky,Sundance už skoro nevnímala okolní svět.Když se po několika 
		měsících vyhrabala z nejhoršího,úřady dovolily tetě Jenn,aby se o 
		Sundance starala.Tak putovala Sundance z poměrně velké vily uznávaného 
		diplomata do třípokojového bytu u Temže,kde bylo pernamentně vlhko,i 
		přes snahu tety Jenn.Sundance ji měla moc ráda a když přestala 
		truchlit,stala se teta Jenn a Ceris středem jejího života,jakási 
		světýlka ve všech těch útrapách.
		Po čase si 
		Sundance začala uvědomovat,že se jí smůla lepí na paty.Často 
		přemýšlela,co udělala špatného,že je na ni život tak krutý.Protože 
		zhruba půl roku po smrti jejích rodičů a sestry beze stopy zmizel její 
		kamarád Jimmy Diamond.Vracel se z maturitního večírku (bylo mu osmnáct a 
		se Sundance se přátelil navzdory věkovému rozdílu,říkali si Zářivá 
		dvojka) a potom už ho nikdy nikdo nespatřil.Policie po měsíci vzdala 
		pátrání a zařadila jeho složku do nevyřešených případů.
		A před rokem 
		se zjistilo,že teta Jenn dostala leukémii.Jediná šance na přežití bylo 
		nahrazení tkáně a Sundance se k tomu upínala celou svojí bytostí.Byla 
		rozhodnutá najít dárce než bude příliš pozdě a nenechat tetu Jenn 
		zemřít.Za prvé ji měla hrozně ráda a za druhé nechtěla na světě zůstat 
		sama.
		Sama.Sundance 
		neměla přítele,i když se po ní otáčelo hodně chlapců i mužů všech 
		věkových kategorií.Její máma jí tvrdila,že ji pojmenovala Sundance 
		(Sluneční Tanec) kvůli jejím vlasům – Sundanciny dlouhé zlaté lokny 
		poskakující ve větru…jejímu obličeji vévodily krásné zelené oči,kterých 
		si cenila – stejné měla Nancy.Jinak byla štíhlá,možná až moc,ale v práci 
		zkrátka neměla čas na jídlo a navíc potraviny stály drahocenné peníze na 
		léky pro tetu Jenn.Protože byla po většinu dne zalezlá 
		v kanceláři,skladu či stáji,nikdy se pořádně neopálila a tak měla její 
		pokožka přízračně bílou barvu.Pod očima se jí modraly tmavé kruhy a 
		Sundance pochybovala,že se jich ještě někdy zbaví – pokud chce najít 
		dárce a udržet tetu Jenn naživu,musí pracovat i po nocích,aby měli dost 
		peněz.K tomu ještě škola a Sundance se kolem druhé ráno svalila 
		polomrtvá do postele jen aby zase v sedm valila do potravin na ranní 
		brigádu,která trvala do jedenácti,potom na přednášku,doučování 
		třináctileté Jessicy,psaní objednávek v pizzerii,noční směny ve fabrice 
		a opět domů,celý kolotoč se spustil nanovo.
		Fabrika byl 
		důvod její nevrlé nálady.Dnes,krátce před koncem druhé směny si ji šéf 
		pozval do kanceláře a vyzval ji,ať se posadí.Řekl jí,že už delší dobu 
		pozoruje,jak je snaživá a že by jí rád zvýšil plat.Byla nadšená,zvýšení 
		platu by znamenalo,že by na Ceris nemusela vozit ty příšerné zájemce 
		jízdy na koni,které Ceris nesnášela stejně jako ona,ale byli nezbytní na 
		zaplacení měsíčního ustájení.Kdyby jí šéf zvýšil plat,mohla by dokonce 
		požádat Meg,aby Ceris připravovala na závody a kdyby se zlepšil stav 
		tety Jenn,mohla by konečně vzít Cerisku na první veřejný trénink…
		Jenže potom 
		jí šéf položil ruku na koleno a začal se k ní lísat.Sundance mu jednu 
		vrazila a ještě na něj vztekle zařvala,že tady končí a už vyrazila domů.
		Šmaták 
		jeden úchylnej!To si jako ten parchant myslí,že mu budu dělat štětku?!
		
		Sundance se 
		znovu rozzuřila a nakopla odpadkový koš.
		,,Auu",zaklela 
		polohlasně,jak se praštila do palce.Chtěla si ho promnout a tak se 
		shýbla.Oči jí mimoděk střelily na noviny.The London Times.Jejich titulek 
		hlásal:
		V Londýně řádí 
		vrazi
		Pod nadpisem 
		ještě stačila zachytit text:
		
		…pravděpodobně dva – tři  muži.Všechny oběti byly nalezeny uškrceny 
		poblíž drah nebo Temže.Ve většině případů se jednalo o ženy.Zvrácenou 
		zajímavostí je,že ani jedna v sobě neměla kapku krve…
		Sundance se 
		zachvěla.Rychle se zvedla a pokračovala v cestě.Už několik týdnů se 
		v novinách psalo o vraždách převážně mladých žen,které někdo prvně 
		uškrtil a potom jim vypustil všechnu krev.Pachatel se nikdy 
		nenašel,policie si myslí,že je jich víc než jeden.Nikdo není v bezpečí.Sundance 
		ale pochybovala,že by se něco mohlo stát jí – život ji chtěl prvně 
		vyždímat až do poslední kapky,a zemřít v současné situaci by pro ni bylo 
		spíše spásou než trestem.
		Bude si muset 
		rychle najít jinou práci.Náhradou za noční fabriku.
		V tom 
		okamžiku na článek zapomněla a v žilách se jí opět rozproudila krev.Co 
		si ten pitomec myslí?Když se se mnou vyspíš,zaplatím ti kolik budeš 
		chtít?!Kretén!Jestli kvůli jeho nechutnému chování teta Jenn umře…
		Sundance byla 
		tak zabraná do vymýšlení všech možných nadávek vhodných pro svého 
		exnadřízeného,že si ani nevšimla,že už je na zastávce metra pod 
		Viktoriiným nábřežím.
		Měla štěstí - 
		právě jel vlak.Nastoupila do prvního vozu.
		Sedělo tam 
		poměrně málo lidí - jen tři muži a jedna dívka - i když v takovou noční 
		hodinu by to asi nemělo být nic zvláštního.
		Sedla si 
		vedle toho muže,který seděl sám.Byla utahaná a zavíraly se jí oči,ale 
		přesto si všimla,že je neuvěřitelně krásný a má podobné kruhy pod očima 
		jako ona.Zdálo se jí to,nebo nedýchal?Čím déle na něj pokukovala,tím víc 
		jí přišlo,že ho odněkud zná.Zalovila v paměti,ale ne a ne si vybavit kde 
		ho viděla.
		Naproti nim 
		seděli ti dva další chlápci,mezi nimi mladá dívka.Sundance by si jich 
		vůbec nevšímala,ale něco ji přimělo vzhlédnout.Ta dívka se ni dívala 
		upřeným pohledem s vykulenýma očima,v nich prosbu.Jako by o něco zoufale 
		prosila...
		Sundance se 
		rychle podívala na ty dva chlápky a v další minutě litovala,že to 
		udělala.Oba byli svalnatí a vysocí a Sundance si měřili pohledem,jako 
		když si zákazník prohlíží zboží.Okamžitě zrak zase sklopila a zůstala 
		nehybně sedět.Něco na těch dvou jí nahánělo husí kůži a vzadu na temeni 
		se jí ježily chloupky.Co tady vůbec dělá?Proč už není u tety Jenn?
		Před další 
		zastávkou se k ní nenápadně naklonil muž sedící vedle ní: „Na této 
		stanici se mnou vystupte“,zamumlal tiše.
		Nejistě se po 
		něm podívala a zvažovala možnosti:Proč by měla vystupovat s nějakým 
		cizím člověkem?Kdoví co je zač.Ale zase se jí nechtělo zůstávat už ani 
		minutu ve znepokojující společnosti těch dvou.
		
		„Pojďte“,ozval se Rosin spolucestující.Poslušně vstala,ale stále se 
		nemohla rozhodnout.
		Pohled jí 
		znovu padl na tu dívku.Pořád se dívala tím stejným pohledem,prosící 
		vypoulené oči,jako by...jako by...v poslední vteřině Rose 
		vyklouzla ze dveří.
		Pak se 
		zavřely a vlak se dal do pohybu.
		Pryč,je 
		pryč,uklidňovala se.
		Potom jí 
		nárazově došla celá ta otřesná skutečnost.Ta dívka…ta dívka…uškrcená.Udělala 
		dva chatrné kroky ke schodům a nohy se pod ní podlomily.Sesunula se na 
		schody metra a rozvzlykala se.
		Ten muž,který 
		jí zachránil život stál pár metrů od ní a nejistě ji pozoroval.Vůbec 
		nechápal,co ho přimělo ji varovat.Jistě,zabíjení lidí se mu hnusilo,ale 
		jak říkali Vyšší,neměl jiné volby.A ona měla být dnešní večeře,společně 
		s tou holkou,kterou si mezi sebou vezli Jack a Tom.Tak co to bylo za 
		neznámou sílu,které ho přiměla ji zachránit?
		Opatrně 
		udělal pár rychlých kroků směrem k ní.Kdyby se někdo díval,jeho pohyb by 
		mu zaručeně unikl,stal by se pro ně neviditelným.Rychlost,to bylo 
		jediné,co ho na tomto odpudivém životě-neživotě bavilo.
		Když ji tak 
		pozoroval,jak brečí zhroucená u zábradlí,uvědomil si,že je na člověka 
		velmi krásná a podivně bledá.Takovéto lidi obvykle nevídal,ani když byl 
		sám před pár lety ještě člověk.
		Nesmírně ho 
		udivilo,když pocítil touhu ji obejmout a utěšit.Samozřejmě,kdyby to 
		udělal,tak by jeho snaha ji zachránit vyšla vniveč,protože i když měl na 
		mladého upíra vynikající sebeovládání,pochyboval,že by se dokázal 
		natolik přiblížit k horké teplé Nositelce krve,jak Vyšší občas říkali 
		lidem,a nevypít ji do poslední kapky.
		Nadechl 
		se,potom zadržel dech a přiblížil se k ní ještě o kousek.Stál od ní tak 
		metr.
		Jak pozoroval 
		její otřásající se tělo,jeho pozornost přitáhly nádherné zlaté lokny 
		kroutící se jí po zádech.Pohybovaly se ve stejném rytmu jako se otřásala 
		vzlyky,takže vypadaly jako by jí po zádech poskakovaly sluneční 
		paprsky.Ach,světlu už dávno odvykl.I když,dávno?Čtyři roky…
		Poskakující 
		paprsky slunce.Tančící slunce…V hlavě mu začalo blikat poplašné 
		světýlko.Odkud já tu dívku jenom znám?
		Neovládl se a 
		jemně se dotkl jejího ramene.Okamžitě ho do konečků prstů zasáhlo její 
		teplo,tak báječný pocit…
		„Jak se 
		jmenuješ?“zeptal se sametovým hlasem.Nechtěl ji vystrašit a za každou 
		cenu musel zjistit,kdo ta povědomá dívka je.
		Sundance 
		poplašeně zvedla hlavu,jak byla v šoku,úplně zapomněla,že tu ještě někdo 
		je.
		Potlačovala 
		vzlyky.„Su-Sundance.Glitt-“
		„Glitteringová,“dopověděl 
		za ni.To poznání ho dokonale ohromilo.Sundance.Jeho malá 
		kamarádka.Pamatoval si ji jako čtrnáctiletou puberťačku.Bylo to tak 
		dávno a lidské vzpomínky blednou…Říkali si Zářící dvojka – oba měli 
		takové příjmení.A teď je Sundance tady.Proto ji zachránil?Podvědomě 
		věděl,že je to ona?A co teď bude dělat?Asi si vymýšlet,pokud ho 
		pozná,nesmí odhalit svou pravou identitu.Pro lidi už byl 
		pohřbený.Záhadné zmizení po maturitním večírku…no co,lidi přece mizí 
		pořád…
		Sundance 
		zvedla hlavu o trochu výš a utřela si slzy.Jak mohl ten 
		muž…chlapec?Vypadal tak na osmnáct…znát její jméno?A proč jí pořád 
		někoho-
		Zalapala po 
		dechu,když si uvědomila,koho jí ten cizinec připomíná.Ale to je 
		hloupost,přece zmizel,ne?A kdyby to byl on,nevypadal by na osmnáct,mělo 
		mu být dvacet tři…Ale ta podoba…i když byl tak nějak hezčí…
		„Jimmy?Jimmy 
		jsi to ty?“