Proč tu není

Autorka: Dara

9.

Když už se ve dveřích objevil poslední Volturi spadla mu brada. Byl to Aro.

,,Bello?! Ty..jsi..upír?‘‘ zeptal se stále nevěřícně.

,,Jak vidíte, tak ano‘‘ řekla jsem a pro jistotu jsem mu zablokovala jeho dar. Jeho a hlavně Janin.

Najednou jsem si všimla, jak Aro se na něco strašně silně soustředí a pak se podíval na mě.

,,Ty..jsi mi zablokovala myšlenky?‘‘ zařval na mě.

,,No tak Aro. Jen bezpečnostní opatření‘‘ zvolal Carlisle a vystoupil před nás.

,,Carlisle!‘‘zvolali Aro, Caius a Marcus dohromady. ,,Nikdy bychom neuvěřili, že se ještě uvidíme.

Potřebuješ od nás něco, nebo je to jen přátelská návštěva?‘‘ zeptali se jako by nic, ale v očích měli ty tajemné jiskřičky.

,,No tak.. Nedělejte prosím, že nevíte. Unesli jste Tanyina druha aby jste nás odlákali na jeho záchranu z Forks abychom tam nechali Bellu a vy pro ní mohli přijet a zabít jí!‘‘ řekl Carlisle a stále zvyšoval hlas jak mluvil.

,,Zajímavá teorie‘‘ řekl Caius.

,,To není teorie.. To je fakt!‘‘ zvolal Edward a postavil se vedle Carlislea.

,,Edwarde! Ty ses vůbec nezměnil‘‘ řekl Aro.

,,Jak zvláštní‘‘ řekla jsem frustrovaně a upnula na ně své pronikavé oči.

,,Tebe by se člověk bál, Bello‘‘ najednou promluvila Jane.

,,A měl by proč. A nejen člověk. Ale i ty by ses měla začít bát!‘‘ řekla Rose, od které bych to nečekala.

Jane na ní upřela svůj zrak a také měla v očích ten nechápavý výraz jako předtím Aro. Zřejmě chtěla použít svoji sílu na Rosalii. Zkoušela to znova a znova. Bezvýsledně.

Začínalo se mi to líbit. Začínala jsem na ni upírat svůj zrak já a čím dál tím víc jsem se usmívala.

Najednou ležela Jane na zemi a svíjela se v příšerných bolestech. Pak mi Edward zašeptal do ucha pobaveným, sametovým hlasem.

,,Dost, lásko. To stačí‘‘ a já pomalu přestávala, na tváři stále pobavený výraz.

,,TY…‘‘ zařvala Jane a chtěla se na mě vrhnout než se opět válela na zemi v bolestech.

,,Nenamáhej se, Jane, nepůjde ti to‘‘ řekla jsem zvesela a nechala ji postavit se.

,,Co vlastně chcete?‘‘ zeptal se Felix.

,,Vy se ještě ptáte?‘‘ vložila se do toho najednou Tanya bolestným hlasem.

,,Vy budete ta Tanya ne? Rád vás poznávám‘‘ řekl sarkasticky Marcus.

Tanya si ho nevšímala. ,,KDE…JE…MŮJ..DRUH??!!‘‘ ptala se.

,,Myslíte toho, co kvílel jak malé dítě když ho Jane propalovala pohledem?‘‘ řekl jí na to Felix.

,,Tak to by stačilo!‘‘ zvolal Emmett vyhrnujíc si rukávy od košile připravený k boji.

Felix zaujal bojové postavení. ,,Nemáte šanci‘‘ řekla nakonec Alice.

,,No tak Aro, je tohle vše za potřebí?‘‘ ptal se Carlisle. ,,Vydejte nám Tanyina druha a my odejdeme v míru‘‘ pokračoval Carlisle.

,,Ani..náhodou‘‘ řekla Jane.

A sakra… Nehlídala jsem svůj dar a nechala proklouznout ten Janin. Viděla jsem Edwarda jak leží na zemi a svíjí se bolestí.

,,NE!!‘‘ zvolala jsem a postavila se mezi Jane a Edwarda, takže už na něj neviděla a on mohl normálně vstát. Už jsem ten dar měla zase pod kontrolou. Boj začal. Bylo to velmi jednoduché. Aro, Marcus a Caius se koukali jak ostatní bojují a pobaveně se usmívali. Každý Volturi se vrhnul na někoho z nás. Felix se vrhl na Edwarda. Emmett už měl za sebou slušnou hromádku Volturiů. Použila jsem Edwardův dar a slyšela Emmetta ,,Bello!použij svůj dar se živly!!‘‘..pochopila jsem. Podívala jsem se na hromadu, která najednou začala hořet. Pak jsem si pomyslela Edwarde, prosím odpusť mi, neuhlídala jsem Janin dar. To kvůli mně jsi trpěl‘‘ a slyšela jsem už jen ,,To nevadí. Hlavně ho teď využij. Miluju tě‘‘. Jakmile to dořekl, vrátila jsem se do reality… Jeden upír stál stranou a čekal na mě…. Jane…