Proč tu není

Autorka: Dara

8.

Před branami nebylo naštěstí moc lidí a proto nás vpustili dovnitř.Cítila jsem zvláštní záchvěv strachu,když jsme projížděli branou.Ale rychle to ze mě opadlo. Nejsem už obyčejný člověk, jsem upír. Neobyčejně krásné, nelítostné, rychlé stvoření. Ano.. Nelítostné. Jedeme zachránit jednoho z našich vegetariánských přátel. Postavíme se proti armádě Volturiů. Použiju svůj neobyčejný dar. Zablokuju Jane její zbraň. Mučení. A nejen její. Ať trpí ona. Aby viděla jaké to je. Bože, díky za tenhle dar.

Zaparkovali jsme na parkovišti kousek za branou. Vystoupili jsme všichni z auta, na obličejích tvrdé masky. Naštěstí jsme byli dobře oblečení, jako jiní návštěvníci a nebyla na nás poznat naše pravá identita. Na nás ne. Na nich ano. Rozhlíželi jsme se po hradbách, ulicích, skoro všude stáli postavy zahalené v černých pláštích. Rozdělili jsme se do párů. Chovali jsme se jako dospělí. Kluci nám nabídli rámě a my ho přijali. Carlisle musel nabídnout rámě Esme i Tanye, ale to nevadilo. A vyšli jsme. Vyhýbali jsme se co nejvíc Volturijským strážím.

,,Bojíš se?‘‘ zeptal se mě Edward.

,,Ne, s mým darem se nemám čeho bát.. možná tak o tebe‘‘ řekla jsem a starostlivě jsem se na něj podívala.

,,Blázínku‘‘ řekl mi a políbil mě za chůze.. Kolem šel Emmett a nahlas si schválně vzdychnul. Usmáli jsme se a šli dál. Došli jsme ke chrámu Palazzo dei priori a mě s Edwardem zaplavili vzpomínky. Rychle jsme je zahnali. Vzpomínání si musíme nechat na potom. Pod jednou kápí jsem poznala Demetriho. Zaměřila jsem na něj svůj zrak a říkala jsem si, jak by ho asi potrestali, kdyby něco provedl. Jak jsem tak na něj upírala svůj zrak, najednou jsem donutila jeho kápi aby mu odhalila obličej a padla na ramena.

,,Jak jsi to udělala??‘‘ ptal se mě Emmett a všichni na mě koukali vykuleně.

,,Zřejmě další z Belliných darů‘‘ řekl Carlisle ,,Dokáže donutit věci,aby něco udělali očima, stejně jako tu kápi.. myslím, že to dokáže i se živly.. poručila větru aby shrnul Demetrimu kápi‘‘…

,,Fíííha‘‘ řekl Emmett.. ,,Teda Bello.. Já koukám‘‘ řekl Edward.

Najednou jsme viděli jak ostatní stráže chytli Demetriho, který byl odhalený a lidi na něj zírali jak mu svítí pokožka a odvedli ho do toho jejich doupěte.

,,Trest ho nemine‘‘ řekl Carlisle a díval se za nimi.

,,Jdeme‘‘ řekl Edward a vedl celou skupinu k tomu otvoru v zemi,kam jsme skákali když jsme se tu setkali. První skočil Edward, pak na nás zavolal, že je vzduch čistý‘. Druhá jsem skákala já a za mnou ostatní. Šli jsme jako armáda statečných. Pak se Edward zastavil. Slyším myšlenky tvého druha Tanyo. Zase ho mučí. Myslí si něco v tom smyslu jako ,,Už mě nechte být, šíleně to bolí‘‘ a podíval se na Tanyu. V očích se jí zračil smutek a bolest.

Pak jsme zrychlili do pomalejšího běhu. A stáli jsme před těmi dveřmi do haly, kde možná ještě stále seděla Gianna. Nechala jsem svou mysl aby se otevřela Edwardovi a on si přečetl mé myšlenky. Užasle se na mě podíval. ,,Jak jsi to..‘‘ ,,I to je má schopnost‘‘ řekla jsem a usmála se na něj. Odpověděl mi normálním tišším hlasem.

,,Ano, Gianna je pořád člověk. Je v té místnosti sama. Volturiovi právě teď hodují‘‘. Zaostřila jsem svůj sluch a opravdu. Slyšela jsem nářek těch ubohých lidí,kteří zemřeli pro nic.

,,Tak jdeme‘‘ pronesl Carlisle. Edward rozrazil dveře a všichni jsme tam vtrhli. Gianna na nás vystrašeně a užasle zírala. Poznala nás.

,,Edwarde?! Alice?! Bello?! Z vás je upír??‘‘ řekla vystrašeným hlasem.

,,To je to tak poznat?‘‘ řekla kysele a upnula jsem na ní svůj zrak. Podle jejího výrazu se mě bála.

Z vedlejší místnosti už nebylo nic slyšet. Žádné nářky.

,,Dobrý den, Gianno.‘‘ řekl Edward a ve zlomku sekundy stál před ní. My jsme normálním lidským krokem šli k nim.

,,Dobrý, Edwarde‘‘ řekla a kousek couvla.

,,Byla by jste tak laskavá a šla nás ohlásit?‘‘ řekl poněkud hrubým a hlubokým hlasem.

,,A..a..Ale oni teď nechtějí být rušeni. Krmí se‘‘ řekla Gianna.

,,My víme‘‘ řekl Edward ,,Tak..bude to?‘‘ zvýšil hlas.

,,S..Samozřejmě‘‘ řekla vystrašeně a rychle šla ke dveřím.

Ani ne za sekundu se ve dveřích objevila Jane a za ní skoro všichni Volturiovi.