Proč tu není

Autorka: Dara

6.

,,Můžeme‘‘ řekla jsem a v očích mi plálo vzrušení stejně jako jemu.

Běželi jsme. Běželi jsme vedle sebe, pak jsem chtěla zkusit jestli měl Carlisle pravdu. Měl. Najednou jsem byla rychlejší než Edward. Už jsem byla asi 50 metrů před ním. Pak jsem prudce zastavila. Ani ne za vteřinu byla Edward u mě.

,,Páni.. Je to vážně tak. Jsi dobrá, lásko‘‘ řekl a koukal na mě.

,,Díky‘‘ řekla jsem a políbila ho.

,,Bello, zítra bychom mohli vyrazit do Volterry. Nemusíš se učit ovládat svůj hlad, můžeme vyrazit rovnou.‘‘

,,Tak dobře.‘‘ řekla jsem a usmála se.

,,Díky tobě si myslím, že Tanyina druha dostaneme zpět. Zablokuješ jim schopnosti. Nebudou mít šanci nás zastavit.‘‘ řekl..

,,Máš pravdu‘‘ řekla jsem.. Byla jsem ráda, že jim jsem opravdu rovná a užitečná.

,,Edwarde‘‘… ,,Koukni, kde teď stojíme‘‘..Stáli jsme na lesní cestě, která vedla k domu Charlieho.

,,Myslíš,že tam můžu jít aniž bych mu ublížila?‘‘zeptala jsem se s obavami v hlase.

,,Můžeš. Půjdu s tebou‘‘..řekl a chytil mě za ruku.. šli jsme normálním lidským krokem, kdyby nás náhodou Charlie viděl. A taky že viděl. Jakmile jsme chtěli zaklepat na dveře, otevřel je dokořán a vrhnul se nám kolem krku.

,,Děti!! Jsem tak rád, že vás vidím. To už jste z Itálie zpátky?‘‘ zeptal se.

,,Ne Charlie. Odjíždíme zítra‘‘odpověděl mu Edward.

,,Aha.. No pojďte dál, nestůjte tady tak‘‘ řekl a vedl nás dovnitř.

,,Dáte si něco?‘‘..zeptal se..

,,Ne, díky, tati.Nemáme hlad‘‘ řekla jsem a koukla jsem se na Edwarda, který se usmíval.

,,Bello? Co se ti to stalo?‘‘ zeptal se mě Charlie a začal si mě prohlížet.

,,Co by se mi mohlo stát, tati?‘‘ řekla jsem a začali jsme se s Edwardem smát.

,,Jsi taková.. jiná.. hezčí.. nebo se mi to zdá?‘‘ řekl Charlie.

,,To se ti asi fakt zdá, tati‘‘ řekla a usmála jsem se na něj.

,,Takže..vy jste se přišli rozloučit?‘‘zeptal se Charlie.

,,Ano Charlie.‘‘ řekl rychle Edward.

,,Bude se mi stýskat, tati‘‘ řekla jsem a obejmula ho. Přestala jsem, když jsem si všimla, že Charlieho začínám dusit a on začínal kašlat.

,,Teda, Bello. Ty máš páru‘‘ řekl a začal se smát. Edward se k němu přidal. A já vlastně taky.

Po půl hodině jsme si řekli, že bychom se mohli jít rozloučit ještě s Angelou a Benem.

Naposledy jsem obejmula Charliho a vyrazili jsme.

I Angele a Benovi jsem se zdála.. jiná. Ale když jsme jim řekli, že se měsíc neuvidíme, přešlo je vyptávání a začali se loučit.

Domů jsme dorazili večer. Všichni už měli sbaleno a tak jsme si šli sbalit i my. Za minutu jsme měli všechno oblečení v taškách. Pak jsme šli s Edwardem dolů a Edward mě začal učit hrát na piano. Strašně se mi to líbilo a za celou noc jsem se naučila zahrát ,,Pro Elišku‘‘.

,,Tak jak se ti líbila první probděná noc?‘‘ zeptal se mě Edward.

,,Bylo to úžasné. Zvlášť když jsem ji strávila tady s tebou‘‘ řekla jsem.

Začali jsme se líbat. Co čert nechtěl, přišel Emmett.

,,Už zas?! Vy si nedáte pokoj co?‘‘ a začal se strašlivě tlemit. My samozřejmě taky.

Pak přišel Carlisle.

,,Za půl hodiny vyrážíme‘‘ oznámil.

Šli jsme se převléknout do čistého oblečení a šli jsme dolů.Edward si chtěl ještě něco zařídit tak odběhl.

Já jsem využila příležitosti a šla jsem za Rosalií.

,,Rose?‘‘ řekla jsem.

,,Ano, Bello?‘‘ otočila se na mě s přátelským úsměvem.

,,Chci se tě zeptat, jedeme přímo do Itálie nebo ještě budou nějaké zastávky?‘‘

,,Proč, Bello?‘‘

,,No, jen jsem si říkala, jestli se někde zastavíme třeba na lov‘‘ řekla jsem.

,,Ano, nejdřív pojedeme na Aljašku pro Tanyu a tam se najíme a pak vyrazíme do Atlanty a poletíme do Florencie. Z Florencie pojedeme auty až do Volterry.‘‘ řekla.

,,Těšíš se?" zeptala se mě ještě.

,,Ano, Edward mi říkal, že vám můžu hodně pomoct‘‘ řekla jsem a usmála jsem se.

,,Ano, to je pravda. Bello,jsem moc ráda že už jsi jedna z nás. Jsem ráda že Edward dospěl k rozumu.‘‘ řekla a obejmula mě.

,,Díky, Rose‘‘ řekla jsem a obejmula jí taky.

Po našem rozhovoru s Rosalií přiběhl Edward a Carlisle řekl, že můžeme vyrazit. Všichni jsme byli velice slušně oblečení.Opět to nejvíc slušelo Rosalii a Edwardovi.Rose měla na sobě kratší červené šaty pod kolena, které měla jen do Atlanty. V letadle se bude muset převléknout ,aby jí nejiskřila v Itálii pleť.

Edward měl na sobě nové džíny a černý tenký svetr. U krku měl vyndaný límeček od košile. Alice měla na sobě také šaty. Na rozdíl od Rose je měla modré, ale střih měli velice podobný. Esme měla džíny a vanilkovou blůzu. A já jsem měla plátěné tříčtvrteční kalhoty a béžové triko na ramínka. Carlisle, Emmett a Jasper měli sako a džíny. Všichni jsme vypadali kouzelně. Jediná auta, která tady zůstala, byl Emmettův Jeep a můj náklaďáček. Emmett jel s Rosalií jejím BMW, Alice s Jasperem v jejím žlutém autíčku, já s Edwardem v jeho volvu a Carlisle s Esme v Carlisleově mercedesu. Tanya prý pojede s Carlisleem a Esme.

Jeli jsme opět jako piráti silnic. Mě už tato rychlost připadala normální. Celou dobu jsme se drželi s Edwardem za ruce. První jel Carlisleův mercedes, pak jsme jeli my, za námi Alice a jako poslední jeli Rose a Emmett. Asi za 3 hodiny jsme přijeli do Denali. Moc jsem se těšila až poznám Tanyu. Podle vyprávění to bude určitě moc hodná upírka.

Vystoupili jsme z auta. Tanya už na nás čekala. Měla nádherný dům. Podobný jako měli Cullenovi, ale menší. Měla hnědé vlasy a karamelové oči. Stejně jako my, i když my jsme je měli spíš do černa. Objala se s Esme ,Carlisleem a se zbytkem rodiny. Pak si všimla mě.

,,Ty budeš Bella viď?‘‘ zeptala se a usmála se na mě.

,,Ano, moc mě těší Tanyo‘‘ odpověděla jsem.

,,Mě samozřejmě taky, už jsem se nemohla dočkat, až se s tebou setkám. Vítej do rodiny‘‘ řekla a objala mě.

,,Díky‘‘ řekla jsem.

,,Tak, Edwarde, vem Bellu a ukaž jí co a jak ano?‘‘ řekl Carlisle Edwardovi. Edward přikývl.

Běželi jsme spolu do lesa. Pochopila jsem. Jdeme na lov. Edward ucítil pumu.

,,Sleduj‘‘ řekl a rozběhl se. Stoupla jsem si za něj a opřela se o jeden smrk, který tam byl. Edward přímo přede mnou předváděl svůj zápas s pumou. Nejdříve ji dráždil a dělal jako že chce aby ho puma kousla, pak se jí ale vždy uhnul. Pak, znenadání udělal výpad a puma ležela na zemi a Edward z ní sál krev.

Pak jsem něco ucítila já. Byla to obyčejná srnka, ale mě stačila. Edward přiběhl zrovna když jsem z ní vysávala poslední kapku její krve.

,,Výborně‘‘ pochválil mě Edward.

,,Pojď jedeme do Atlanty.‘‘ řekl a rozběhli jsme se zpátky k autům.