Proč tu není

Autorka: Dara

3.

 Dojeli jsme k nám domů, kde už na mě čekal Charlie. Když spatřil jak se k domu blíží stříbrné volvo, ještě víc se usmál. Edward zaparkoval na příjezdové cestě a vystoupil z auta. Šel mi normálním lidským krokem otevřít dveře jako gentleman.Vystoupila jsem i já a šli jsme ruku v ruce do domu.

,,Ahoj děti!‘‘ vykřikl Charlie, když jsme si sundávali bundy.

,,Ahoj tati‘‘ řekla jsem s úsměvem.

,,Dobrý den Charlie‘‘ odpověděl Edward s trochou nejistoty v hlase.

,,No tak, Edwarde. Zapomeňme si co jsme si. Zapomeneme na ten hrozný minulý rok a bude to jako dřív bereš?‘‘..to mě překvapilo.

,,No jasně Charlie‘‘ řekl s nadšením Edward. Najednou Charlie udělal něco,co bych od něj nečekala. Charlie přistoupil blíž k Edwardovi a objal ho jako svého syna a poplácal ho po zádech.

Byl na ně hezký pohled. Ti dva se šli dívat na baseballový zápas a já jsem si šla udělat večeři do kuchyně.

Když jsem dojedla, šla jsem za nimi do obývacího pokoje.

,,Ehm, tati?‘‘řekla jsem nejistě.

,,To nic, děvenko. Edward mi o tom řekl. Tak si běž sbalit věci a pak můžete jít.‘‘ podívalal jsem se na Edwarda a ten na mě mrkl.

Když jsem šla po schodech nahoru, Edward mě dohnal a šel se mnou. Zavřela jsem dveře a Edward si sedl na moji postel.

,,Co všechno si mám s sebou vzít?‘‘ zeptala jsem se.

,,No, asi jen toaletní tašku. Víš, Alice se cestou stavila v obchodním centru a nakoupila tam i pár věcí.Takže pyžamo a spodní prádlo máš u nás.‘‘..Ach ta Alice…

Vzala jsem si tedy svoji toaletní tašku a oba jsme šli dolů za Charliem.

,,Tak mi jdeme, tati‘‘ řekla jsem a šla jsem ho políbit na čelo.

,,Ahoj děti. Užijte si to‘‘ a mrkl na Edwarda.

Já jsem si šla pro bundu a Edward ještě něco říkal Charliemu. Charlie se pak usmál a řekl něco v tom smyslu ,,Tak,ať ti to vyjde‘‘..Nechápala jsem..

Edward už byl u mě a oblíkal si bundu. Zdál se mi.. Tak trochu nervózní.

Dojeli jsme ke Cullenům. Překvapivě nikdo pořád nebyl doma.

,,Kde jsou všichni, Edwarde?‘‘řekla jsem a podívala se na něj.Na tváři mu pohrával úsměv.

,,Venku.. Šli se projít,jsme tu sami‘‘řekl a já stihla zaregistrovat jen to,jak mě vzal do náruče a vyběhl se mnou schody. Už jsme stáli před jeho pokojem.Postavil mě na zem a otevřel dveře.

Usadili jsme se na jeho pohovku a užívali si jeden druhého.

,,Bello?‘‘ po chvíli se zeptal.

,,Ano miláčku?‘‘řekla a podívala se na mě.

,,Víš..musím se tě na něco zeptat‘‘řekl a na tváři měl ten nejhezčí úsměv na světě.

,,No jistě‘‘ řekla jsem mu…

,,Slyšela jsi Charlieho co mi říkal než jsme odešli?‘‘

,,Myslím,že ano‘‘

,,Víš,říkal jsem mu..nebo ho spíš připravoval na to,co by se mohlo stát. Kupodivu by s tím souhlasil‘‘

,,O čem to mluvíš?‘‘pořád jsem nechápala.

,,Bello, nechtěla bys tu zůstat? A bydlet tu s námi?‘‘ zeptal se..

,,To myslíš vážně?‘‘ vyjekla jsem. ,,Edwarde moc ráda tu budu s vámi a s tebou‘‘ a vrhla jsem se mu kolem krku.Objal mě taky a na chvíli mě políbil..

Poté zavolal Alici, aby vyzvedla Belliny věci u Charlieho doma.

,,Bello.. Jsou tu komplikace‘‘..řekl najednou..

,,O čem to mluvíš? Jaké komplikace?‘‘ stihla jsem říct,než se rozrazili dveře a dovnitř vlítnul Emmett.

,,Hrdličky naše!! Vy tu budete s námi oba dva jo? No to je dobře! To budou bejkárny!!‘‘ řekl a oba dva nás zvedl z pohovky a vzal nás do náruče.

,,V tom případě Bello, vítám tě doma‘‘řekl se stále nadšeným hlasem.

,,Díky Emmette‘‘ řekla jsem mu pouze a usmála se.

Když už byli doma všichni, já a Edward jsme šli dolů aby mě mohli přivítat. Když mě všichni dopatřična přivítali a obejmuli, Carlisle najednou mrkl na Edwarda a rychle mu něco řekl. Něco v tom smyslu jako ,,Řekl jsi jí to?‘‘.Edward jen zavrtěl hlavou. Carlisle kývl.

,,Bello‘‘ promluvil na mě Carlisle a všichni se přestali radovat a usadili se na pohovku.

Podívala jsem se na něj.

,,Bello, nastali jisté.. komplikace.. jinak řečeno.. máme tu problém‘‘

,,Jaký problém?‘‘ vyhrkla jsem.. To bylo určitě to, co mi chtěl Edward říct než tam vtrhnul Emmett.

,,Jak už jistě víš, byli jsme na týden v Denali.. Ale to,co nevíš je,že nevíš proč jsme tam byli a nic ti neřekli‘‘

Kývla jsem.

,,Určitě víš, že v Denali žije Tanya se svou rodinou.

Opět jsem kývla.

,,Víš, Bello, byli tu Volturiovi.‘‘

,,Cože??!!‘‘ vyjekla jsem.

,,Ne, ne, Bello, uklidni se.. Nebyli ve Forks.. Byli v Denali a unesli Tanyina druha.‘‘

Jediné na co jsem se zmohla bylo říct ,,Proč?‘‘

,,Víš, Bello, oni jsou chytří. Věděli,že Tanya zavolá nám abychom jí pomohli. To taky uděláme. Udělali to hlavně proto, že si mysleli, že my se za nimi bezhlavě pustíme do Itálie a tebe tu necháme. To jak jistě víš,by nám Edward nikdy nedovolil. Oni by si pro tebe přijeli když my bychom byli tam. Oni vědí, že jsi stále ještě člověk. Chtějí tě zabít.‘‘