Proč tu není

Autorka: Dara

20.

Najednou jsem si všimla, že v pokoji je i CD přehrávač a u něj nějaká Cdčka. Zasunula jsem jedno a hned první písnička mě upoutala. Podívala jsem se na obal od Cdčka, abych zjistila, co je to za skupinu a za písničku. Bylo to od Within temptation a jmenovala se Somewhere. Byla nádherná. Opravdu mě upoutala. Byla taková.. jak to říct.. prostě nádherná, energická, melodická, …Vážně překrásná. Hlavně ten její konec mě uchvátil.. Poslouchala jsem ji pořád dokola,až najednou asi kolem páté ráno u mě u dveří zaťukala Alice.

,,Bello? Je čas..‘‘ řekla a vešla do pokoje spolu s Rosalií a Esme.

,,Později přijdou i Angela, Jessica a Renée, ale teď musíměe vystrojit tebe, ty jsi ta nejdůležitější postava na svatbě spolu s Edwardem a nikdo nemá právo být hezčí než vy dva‘‘ řekla mi Rose. Tomu se mi nechtělo věřit, Rose bude vždycky nejhezčí. Jen jsem se na ně usmála a pokynula jim, aby dělali co uměli.

,,Kde máš šaty?‘‘ ptala se mě Esme a usmála se na mě.

,,Ve skříni‘‘ řekla jsem a šla pro ně. Dávala jsem pozor, abych je někde nezmuchlala nebo je neušpinila a položila je na postel.

,,Proč je pokládáš na postel?‘‘ ptala se Alice ,,Vem si je na sebe‘‘ pobízela mě. Udělala jsem, jak mi řekla. Byli nádherné, bez ramínek, čistě bílé, dlouhé až na zem. Vršek jsem měla prošívaný, s malinkatými perličkami a lemovali to malé růžové růžičky.

,,Všimla jsem si, že ses zaposlouchala do Somewhere‘‘ špitla ke mně Alice.

,,Ano, je to nádherná písnička‘‘ řekla jsem jí na to.

,,Ano, to je. Nevěděla jsem, že je to Cdčko tady, nemohla jsem ho nikde najít. Je to moje a Rosaliina nejoblíbenější. A jak vidím, tak možná i tvoje‘‘ řekla. Jen jsem se usmála na souhlas.

Když jsem na sobě měla navléknuté šaty, přišli na řadu vlasy. Nejdřív mi je narovnali žehličkou a pak je smotávali do ohromných natáček, aby mi vytvořili něco jako kudrlinky, jenže měli jiný záměr. Když mi sundávali ty natáčky, drželi mezi prsty moje vlasy stejně tak, jak byli v natáčce a začali mi je přišpendlovat k hlavě. Vypadalo, musím říct, skutečně dobře. Pak přišli na řadu další růžičky. Posázeli mi je do vlasů, aby mi ladily s šaty a pak přišel na řadu závoj. Opatrně mi ho nandali na hlavu, aby si neponičili svoje úžasné dílo. Potom vzali lak na vlasy a začali tam s ním různě stříkat. Kdybychom byli lidé, určitě by jsme z toho kašlali, ale teď nám to vůbec nevadilo. Pak si Rosalie odběhla a během pár sekund byla zpátky. Nesla si s sebou jeden větší kufřík a otevřela ho. Byl až po okraj plný různých šminků, lesků na rty, rtěnek a všeho možného. Pochopila jsem, že tuto pasáž si na starosti vezme Rose. Vybrala pro mě trochu růžovější stíny a začala mi je nanášet na oční víčka. Pak si vzala řasenku a namalovala mi řasy. Pak si vzala menší kartáčeka oddělila mi od sebe ty řasy, které se k sobě přilepili. Poté přišel na řadu lesk na rty. Rose usoudila, že by se k tomu rtěnka moc nehodila a tak mi na rty nanesla lest, který se prý jen tak nesmyje. I lesk byl tak trochu do růžova. Jako poslední přišel na řadu make-up. Rose mi chtěla dodat trochu živější ,lidské‘ barvy a tak mi nanesla celý obličej a hruď, na které nebyli šaty.

,,Tak, hotovo‘‘ řekla nadšeně a odstoupila, obdivovala svoje dílo. Hluboce jsem se nadechla a přešla k zrcadlu. Nevěřila jsem svým očím. Jsem to vůbec já? V životě jsem se neviděla takhle krásnou. Opravdu se jim to moc moc povedlo. Byla jsem opravdu nadšená. A prý i okouzlující. Když jsem jim sdělila svoje pocity, všechny tři se ke mně rozběhli a obejmuli mě. Alice z toho měla opravdu velkou radost. I když pracovaly svou upíří rychlostí, byly hotové až za dvě hodiny. Poté si sem všechny donesli své věci a převlékli se taky. Pak se šla Rose podívat, jak to jde klukům u Edwarda v pokoji. Mezitím přijeli i Renée, Jessica a Angela, které zůstali u mě v pokoji a obdivovali to, jak mi to sluší.Všichni muži zůstali v obývacím pokoji. Když nastala hodina H, zaklepal u nás někdo na dveře.

,,Můžu?‘‘ ptal se Emmett.

,,Ne!‘‘ vypískla Rose a šla za ním ven. Pak po chvíli přišla a říkala, že všichni už odjíždí. My jsme tu měli ještě čtvrt hodiny počkat a jet až potom. Ta čtvrt hodina utekla jako voda a my mohli vyrazit. Já jsem jela spolu s Rose, Esme a Renée v Rosaliiném BMW. Alice vzala Angelu a Jessicu svým žlutým porsche.

Dojeli jsme před kostel, kde venku stál z mužské populace jenom Charlie, který mě měl doprovodit k oltáři. Když jsem vylezla z auta, spadla mu čelist.

,,Tati? Co se ti stalo?‘‘ řekla jsem a zasmála se.

,,Ne, nic holčičko jen.. moc ti to sluší.‘‘ řekl a dal mi pusu na čelo.

,,Půjdeme?‘‘ zeptal se mě a nabídl mi rámě. Zhluboka jsem se nadechla a kývla jsem. Za námi se shromáždili všechny družičky a mládenci. Pak jsem slyšela, jak začal hrát svatební pochod. Vyšli jsme..

Došli jsme k dvoukřídlým dveřím a počkali.. Najednou se otevřely a Charlie mě vedl uličkou. Bylo tam snad celé Forks a Tanyina rodina s Volturiovými. Všichni se postavili a zareagovali úplně stejně jako Charlie, když mě viděl vystoupit z auta. Charlie byl očividně pyšný. Kráčel se mnou dál a dál až skoro před oltář, kde už na mě čekal můj Edward. Můj anděl. Můj bůh. Moje všechno. Charlie mě předal Edwardovi a popřál nám hodně štěstí. My vyšli po schodech směrem k faráři. Všichni se posadili. V kostele bylo napětí, že by se dalo krájet. Než jsme došli k faráři, Edward mi rychle řekl.

,,Dneska ti to opravdu děsně sluší, lásko.‘‘ Podívala jsem se na něj a usmála se. Už jen pár minut…

Zastavili jsme se kousek od faráře. Ten začal drmolit a drmolit. Vůbec jsem si ho nevšímala. Podívala jsem se na Rose, a ta se na mě povzbudivě usmála. Pak farář dal najevo Edwardovi, že může říct svůj slib. Edward si mě otočil směrem k sobě, vzal mě za obě ruce a říkal.

,,Já, Edward Anthony Masen Cullen. Si tě beru, Isabello Swanová, za svoji právoplatnou manželku a budu tě milovat a ctít, dokud nás smrt nerozdělí.‘‘ při těch posledních dvou slovech se trochu ušklíbl a usmál se. Poté mi na prst navlíkl prstýnek. Pak jsem na řadu přišla já. Polkla jsem a začala říkat.

,,Já, Isabella Swanová, si tě beru, Edwarde Anthony Masene Cullene, za svého právoplatného manžela a budu tě milovat a ctít, dokud nás smrt nerozdělí‘‘ řekla jsem a navlíkla roztřesenými prsty Edwardovi prstýnek. Pak konečně farář řekl ten nádherný konec.

,,Teď, když nikdo nic nemá proti tomuto sňatku vás prohlašuji za muže a ženu. Edwarda Cullena a Isabellu Cullenovou.‘‘ to znělo tak krásně. Říkala jsem si ,,A nyní se můžete políbit‘‘to nemusel říkat dvakrát. Edward mi pomalu zvedl závoj a políbil mě. Byla to ta nejnádhernější chvíle mého života…

Vyšli jsme z kostela a ze všech stran se na nás začala sypat rýže. Smáli jsme se na všechny kolem a pak začali všude blikat blesky z fotoaparátů. Pak nám všichni začali gratulovat.. Šli jsme s Edwardem ruku v ruce směrem k autům. Všichni nás následovali a jeli jsme na naši svatební hostinu..

S Edwardem jsme měli celé volvo pro sebe. Všichni ostatní se nasoukali do svých aut.

Jakmile jsme si sedli na sedadla, znovu mě Edward políbil.

,,Bello, miluji tě‘‘ zašeptal a opřel si hlavu čelem o mou.

,,Já tebe taky, Edwarde‘‘ řekla jsem a pohladila ho po tváři..

Pak Edward dupl na plyn a jeli jsme zpět do Forks. Celou cestu jsme se drželi za ruce a Edward vůbec nevěnoval pozornost řízení. Kdybych byla člověk, určitě by mi to vadilo, ale teď ne. Dojeli jsme domů. Před domem bylo obrovské množství stolů a všude kolem byli sloupky, na kterých byly růže. Uprostřed toho všeho se tyčil obrovský svatební dort. Na něm byli dvě postavičky. Edwarda a mě.

Celá hostina probíhala velice dobře. Poslední odjížděla maminka s Philem, kteří se hned ráno vraceli na Floridu. Ještě jednou nám pogratulovali a nasedli do auta a odjeli. My jsme šli s Edwardem do našeho pokoje, kde už místo pohovky byla obrovská postel s nebesy. Ulehli jsme do ní a vzpomínali na ten nejnádhernější den našeho života..