Proč tu není

Autorka: Dara

15.

,,Jacobe, ty jeden bídáku, okamžitě mě pusť!!!‘‘ křičela jsem na něj.

,,Ne, Bello, ani náhodou!‘‘ řekl mi klidným hlasem a postavil mě na zem u Billyho doma. Hned jak jsem stála nohama na zemi rozeběhla jsem se ven,ale venku přede dveřmi stál zbytek Jacobovi smečky. Bude nemožné se odtud dostat sama. Jestli mi na pomoc nepřijde moje rodina, jsem v koncích. Edward snad něco vymyslí. Doufám v to… Bože proč tu teď není? Zoufala jsem si.

Charlie! To je ono. Můžu mu zavolat a až mě tady najde, může to brát jako únos a vzít mě domů. Ale to by prozradilo naše identity a mohli by ho tu nechat společně se mnou. A nás by zavřeli do blázince. Ne, že by to vadilo, my bychom se odtamtud dostali, ale i tak byla tahle možnost byla nereálná. Kvůli Charliemu.

,,Bello?‘‘ promluvil na mě Jacob. Neodpověděla jsem, jen jsem se na něj podívala. Teď by možná platila věta ,,Zabíjet pohledem‘‘.

,,Co se to s tebou stalo?‘‘ zeptal se. ,,Ty už ke mně nic necítíš?‘‘ ptal se, v hlase úzkost a smutek.

,,Ne‘‘ odpověděla jsem chladně. Jeho obličej se zhroutil do té masky bolesti.

,,Opravdu si ho chceš vzít?‘‘ ptal se a přišel blíž ke mně.

,,Myslíš, že kdybych nechtěla, tak bych dnes stála v kostele na zkoušce?‘‘ ptala jsem se já.

,,Bello, nevíš co děláš‘‘ řekl mi na to. Nestihla jsem už nic říct a on už mě držel v náruči a začal mě líbat. Jednu ruku měl za mým krkem, abych se nemohla odtáhnout. Jenže ten blázen zapomněl, že už nejsem ten křehký ubohý člověk. Díky mé schopnosti jsem si vzpomněla na Emmettovu sílu a v tu chvíli jsem odhodila Jacoba a on přistál na zemi a já začala vrčet. Byl to takový zvuk, jaký jsem slýchávala od Edwarda, když mě bránil. Byl to uširvoucí zvuk.

,,Už se nikdy neopovažuj mě líbat!!!‘‘ zařvala jsem na něj.

,,Teda Bello, ty máš páru.‘‘ řekl udiveně. ,,Jaký máš ve skutečnosti dar? Takovouhle sílu?‘‘ ptal se.

,,Chceš to vědět?‘‘ zeptala jsem se přísně a uhrančivě jsem se na něj podívala.

,,Ano, jinak bych se neptal‘‘ řekl.

,,Podle některých jsem nejmocnější upír, mám prý ten nejvzácnější dar. A není jen jeden‘‘ řekla jsem.

Vykulil na mě oči. ,,Cože?‘‘

,,Slyšel jsi ne?‘‘ řekla jsem kysele a přešla jsem k oknu.

,,Předveď mi to‘‘ řekl.

,,To by jsme tady byli hodně dlouho‘‘ řekla jsem.

,,Tak aspoň něco‘‘ zažadonil. Pořád jsem se dívala z okna. Spíš jsem zírala. Najednou se přihnala strašlivá bouře, pak jsem se zadívala na stromy. Zvedla se silná vichřice, stromy se začali lámat v půli. Nepřipevněné věci začali lítat ve vzduchu. Dalším mým cílem bylo moře. Zvedla se strašlivá mořská bouře. Jeho hladina se zvedla. Začala zaplavovat první domy v La Push. Doufala jsem, že Edward a Cullenovi pochopí, že se zlobím já. Myslím, že pochopili. Vycítila jsem je. Ještě nepřekročili hranice. Pak jsem přestala s ničením a podívala se na Jacoba.

,,To ty?‘‘ zeptal se, když si srovnal svůj udivený výraz. Kysele jsem se pousmála na souhlas.

,,Teda, Bello.. To je všechno?‘‘ pořád udivený.

,,Ne‘‘ řekla jsem. Stále se na mě díval, v očích miliony otazníků.

,,Můžu blokovat kohokoliv a jakoukoliv schopnost. Můžu na sebe tu schopnost přebrat a využít jí.. A to, co jsem udělala před chvílí jsi viděl ne?‘‘ řekla jsem otráveně. Podívala jsem se z okna. Viděla jsem vystrašené obyvatele La Push jak uklízí tu spoušť co jsem tu provedla.

Pouze udiveně zahvízdal. ,,Omluvíš mě na okamžik?‘‘ zeptal se. Hned jsem využila Edwardovu schopnost a přečetla si jeho myšlenky.

,,Abys mohl o mě říct těm svým vlkům? Ani náhodou!‘‘ řekla jsem. Pořád jsem si v hlavě držela Edwardovu schopnost. Doufala jsem, že mě Edward uslyší a že já uslyším jeho, když si budeme číst myšlenky i když nejsme spolu.

,,Teď jsi použila jeho schopnost?‘‘ ptal se.

,,Ano‘‘ řekla jsem a stále se soustředila na Edwarda. Fungovalo to! Slyšela jsem ho!

,,Edwarde! Edwarde! Kde jsi?‘‘ ptala jsem se v duchu. ,,Bello?? Lásko, jsi to ty? Co ti ty hajzlové dělají? Jsme těsně na hranici. Neboj, brzo si pro tebe přijdu!‘‘ odpověděl nazpátek. ,,Viděl jsi tu bouři? To jsem udělala já. Předvedla jsem Jacobovi svoji schopnost. Nedělají mi nic. Nechtějí mě pustit domů. Bojím se s nimi prát. Přece jen jsem na ně sama‘‘ řekla jsem rychle nazpět. ,,Ne, to rozhodně nedělej. Bello, náš plán je takový. Zapojí se do něho všichni. Volturiovi i my. Před chvílí přijela Tanya se svou rodinou a ti nám také pomůžou. Máme přesilu.. Bello.. Tohle znamená válku.. Je mi líto, ale jinak to nejde‘‘ řekl nazpátek. ,,Ano, to jsem si myslela. Viděla něco Alice? Kdy válka započne?‘‘ ptala jsem se. ,,Vtrhneme tam půl hodiny po setmění, Bello. Alice viděla něco v tom smyslu jako, že to vyhrajeme‘‘ řekl. Ale bylo v tom něco víc. Vycítila jsem to. ,,Ale?‘‘ zeptala jsem se nazpět. ,,Někdo… to nepřežije. Ale nebude to nikdo z nás‘‘ řekl. ,,Edwarde?‘‘ řekla jsem pak.. ,,Ano, lásko?‘‘ řekl hned. ,,Miluju tě‘‘ řekla jsem. ,,Já vím, Bello. Já tebe taky. Dávej mi na sebe prosím pozor!‘‘ řekl a já v jeho hlase uslyšela zoufalost. ,,Neboj, dám‘‘ řekla jsem a přenesla jsem se zpět do reality.

Edward říkal, že to někdo nepřežije. Někdo z vlkodlaků. Podívala jsem se na hodiny na zdi.. Zbývali ještě asi zhruba dvě hodiny. Za dvě hodiny započne válka…