Proč tu není

Autorka: Dara

13.

Šli jsme pěšky. Došli jsme k Charliemu domu. Zhluboka jsem se nadechla, i když jsem to nepotřebovala a zaklepala na dveře. Asi po pěti minutách se dveře otevřely a v nich stál tatínek, ještě v pyžamu.

,,Bello!‘‘ vykřikl a objal mě ,,Vy už jste doma? Jak dlouho?‘‘ ptal se.

,,Přijeli jsme dnes chvíli po půlnoci‘‘ řekl za mě Edward.

,,Pojďte dál děti, ať se tu venku nenastydnete‘‘ řekl a udělal nám místo ve dveřích.

,,A jak se vám tam líbilo?‘‘ ptal se když jsme si sedli v obýváku.

,,Bylo to tam nádherné,….‘‘ začala jsem drmolit a drmolit. Edward si musel skoro každou chvíli odkašlávat, aby dal najevo, že mluvím moc rychle a že by to Charlie nemusel stíhat.

,,Tak to jsem rád, že se vám tam líbilo‘‘ řekl nakonec. Usmáli jsme se oba dva. Pak si Edward přisedl blíž ke mně a chytil mě kolem pasu.

,,Víš, tati. V Římě se stalo ještě něco.‘‘ pokračovala jsem po chvíli.

,,Ano?‘‘řekl Charlie. V očích se mu zračila zvědavost.

,,Tati, chci ti to říct jako prvnímu‘‘ řekla jsem a odkašlala si.

,,Co, Bello?‘‘ Charlie byl stále nedočkavý.

,,Tati, Edward mě požádal o ruku. A..já souhlasila.‘‘ řekla jsem a čekala na jeho reakci.

Vykulil oči a začal rudnout.

,,Tati?? proboha je ti něco?‘‘ vylekala jsem se a ve zlomku sekundy klečela u něj.

,,Vy.. se budete brát?‘‘ ptal se, už klidnější.

,,Ano‘‘ řekl za mě Edward.

,,Kdy?‘‘ ptal se a podíval se na Edwarda.

,,14.května‘‘ řekla jsem.

,,Už to ví Renée?‘‘ ptal se už klidný.

,,Ještě ne, teď to půjdeme oznámit Angele a Benovi a pak jí půjdeme zavolat.‘‘ řekla jsem.

Pak Charlie udělal něco nečekaného. Vstal a šel blíž k Edwardovi. Ten se taky postavil aby se mu podíval do očí. Charlie tam tak chvíli stál a pak ho přátelsky poplácal po zádech.

,,Vítej ke mně do rodiny… synu‘‘ řekl a usmál se na něj.

,,Díky Charlie‘‘ řekl s vděčností Edward.

,,No, Bello. Už je z tebe velká holka. Tak… Ukaž mi prstýnek!!‘‘ řekl stále zvědavý a usměvavý.

Přišla jsem blíž k nim a ukázala mu svůj nádherný zlatý prstýnek.

,,No pááni. Ten musel stát majlant‘‘ řekl po chvíli Charlie. Pak nás obejmul oba dva dohromady a řekl.

Co jiného by taky mohl říct. ,,No… Mám z vás radost děti.. Tak a teď.. By to chtělo si jít trochu zarybařit‘‘ řekl, oddych si a šel se oblíknout. Já a Edward jsme tam zůstali a tiše se smáli. Pak Charlie přišel dolů a šel nás vyprovodit ke dveřím. Jako další zastávku jsme šli k Angele a Benovi. Tam jsme zůstali asi hodinu a probírali různé věci kolem svatby atd. Pak přišla ta nejhorší část.

,,Ty, Isabello Swanová se budeš vdávat?‘‘ řvala na mě do telefonu Renée.

,,Ano, mami. Nemáš radost?‘‘ ptala jsem se.

,,Nejsi na to moc mladá?‘‘ pořád zvyšovala hlas.

,,Ne, mami nejsem. A prosím tě přestaň na mě být taková. Ani nevíš jakou já mám z toho radost.

I Charlie ji má!!‘‘ obhajovala jsem se.

,,Charlie taky??‘‘ divila se.

,,Ano.. On taky..‘‘ řekla jsem kysele.

,,Bello.. Opravdu si myslím že jsi na to mladá.‘‘ pořád protestovala.

,,Žádné jablko se nekutálí daleko od stromu!‘‘ řekla jsem hned.

,,Isabello…!!!‘‘

,,Mami, Doufala jsem, že budeš mít radost a že přijedeš. Jak vidím, radost moc velkou nemáš.Ale i tak tě tu ráda uvidím. Dej mi potom vědět. Ahoj, mami‘‘ řekla jsem a zaklapla telefon.

,,Je mi líto, že to Renée neschvaluje‘‘ řekl mi Edward když jsme spolu leželi na pohovce.

,,To nic.. Ale to se dalo čekat.. Ona proti tobě nic nemá,ale myslí si, že jsem na to moc mladá‘‘ řekla jsem a dívala se mu do očí. ,,Ale udivil mě Charlie‘‘ řekla jsem nakonec.

,,To mě taky. Myslel jsem, že mi jde dát pěstí‘‘ řekl a oba jsme se zasmáli. Pak jsme oba zaregistrovali nějaký zvuk. Telefon. Ani ne ve vteřině k nám do pokoje vlítla Rosalie.

,,Bello, maminka chce s tebou mluvit‘‘ řekla a já běžela dolů k telefonu.

,,Ano,mami?‘‘řekla jsem jakmile jsem si dala sluchátko k uchu.

,,Bello, prosím odpusť mi jak jsem vyváděla. Mluvila jsem o tom s Philem. Přesvědčil mě a já si uvědomila,že máš svůj život.A tu svatbu vám schvaluji.‘‘řekla.

,,Maminko, ani nevíš jak jsem ráda,že mi tohle říkáš‘‘ řekla jsem hlasem plným dojetí.

,,Kdy se berete?‘‘ zeptala se potom.

,,14.května‘‘ odpověděla jsem.

,,Rádi přijedeme‘‘ řekla potom.

,,Rádi vás uvidíme‘‘ řekla jsem.

,,Už budu končit, holčičko. Měj se hezky‘‘ řekla mi.

,,Ahoj, pozdravuj Phila‘‘ řekla jsem a slyšela jsem už jen jak zaklapla sluchátko.

Celá šťastná jsem vlítla k nám do pokoje a do Edwardovi náruče.

,,Co se stalo?‘‘ ptal se Edward.

,,Maminka nám schválila svatbu‘‘ řekla jsem.

,,Opravdu?No to je skvělé‘‘ řekl.

Pak jsem ho hladově a vášnivě políbila.Zamotal mi své prsty do vlasů a já mu rukama začala pomalu vyhrnovat košili.Poté rukama hladil celé mé tělo.Ústy mi sjel z tváře na krk,klíční kost a pokračoval dál.Pak to pokračovalo úplně stejně jako v Římě. Po našem ,,podruhé‘‘ jsme leželi oba na pohovce.

,,Co bys řekla na to, kdybychom si pořídili postel? Ta pohovka začíná být pěkně nepohodlná‘‘ řekl s úsměvem.

,,Máš můj souhlas‘‘ řekla jsem a ještě jednou ho políbila.