Proč nemám srdce?

Autorka: Elisse

2.část – Já podle sebe

Z POHLEDU VIVIEN

Zasnila jsem se a vžila do role Elišky. Zavřela jsem oči a začala se usmívat. Ona měla někoho , koho by milovala. A já ? Já hraji na klavír , umím karate , ale co můj osobní život. Co moje láska pro celou mojí existenci ? Neměla jsem nikoho , kromě mámy ,otce a kočky Naomi. Je vážně tak složité najít si někoho , kdo by mě miloval ? Pořád jsem se blaženě usmívala. Uslyšela jsem divný , křupavý zvuk a přestala jsem hrát. Ruce mi sklouzly do klína a já hledala zdroj toho zvuku. Chvíli jsem se dívala z okna a poté jsem postřehla pohyb. Zavrtěla jsem hlavou a otočila jsem se zpět k piánu. Ruce jsem položila na klávesu a zatlačila . Ozval se znovu líbezný zvuk , který rozechvěl celé mé tělo. Znovu jsem se usmála a zesílila zvuk. Naomi přiběhla a vyskočila na sedátko. Jednu ruku jsem zvedla a pohladila jí. Zavrněla a otřela se mi o bok.

,, Vivien , oběd ,“ zavolala moje bláznivá matka. Pochází z Japonska ,ale později žila v Číně. Její kuchyně je naprosto neodolatelná a nedivte se , jsem mírně při těle , ale všichni mi říkají , že jsem úplně normální ! Otec je z Anglie. Nevím proč si tuto zemi spojuji s uhlazeným kvádrem a samými úředníky a podobně. Můj otec je veterinář , což mi k Angličanům vůbec nesedí. Líně jsem se zvedla ze svého sedátka a vydala se ke dveřím. Bydlíme v překrásném bílém domku ve Forks – to je to nejnudnější město jaké jsem kdy viděla. A že jsem jich neviděla málo. S otcem neustále cestujeme. Bydleli jsme v Springfieldu, v Mexiku ( teď si nevzpomínám kde) a taky v Napanee , což je v Kanadě. V Anglii jsme přebývali v Londýně a Liverpoolu. Zmáčkla jsem kliku a vylezla ven na chodbu. Schody byli nedaleko ,ale stejně jsem se k nim šourala nějakou dobu. Musela jsem si dávat větší pozor , abych nespadla ze schodů , protože jsem byla něčím rozrušená. Něčím , co jsem viděla v oknu v pokoji. Vážně jsem si byla jistá , že tam něco bylo a já přijdu co. Poslední schod jsem přeskočila a pádila do jídelny.

,, No to je dost , že jsi tady. Myslela jsem , že to budu muset ohřívat.“ Smutně jsem se zasmála a usedla za stůl. Otec již seděl a projížděl nějaké spisy.

,, Co nového v práci tatí ?“ zeptala jsem se zdvořile , abych udělala alespoň nějaký dojem.

,, Chceš detailně popsat operaci jednoho sibiřského huskyho , nebo radši budeme jíst ?“ Takže jsem nakonec ještě působila hloupě !

Máma přinesla čínské nudle na stůl a dál už jsme nikdo nepromluvil.

Po obědě mě máma poslala ven , ať celý den nesedím u klavíru a nehraji. Poslušně jsem na sebe natáhla džíny s trikem a vyrazila ven. Ve dveřích jsem se zarazila a vběhla zpět do domu.

,, Co se děje ?“ zeptal se otec , který se chystal zpět do ordinace.

,, Zima ,“ zaklapala jsem zuby a strhla jsem bundu z věšáku. Znovu jsem vyšla ven. Bylo uprostřed zimy a všude okolo byl sníh. V Mexiku většinou sníh nebyl a tak jsem doufala , že i tady nebude. Muselo sněžit dopoledne , ale mě to nějak uteklo , kvůli klavíru. Uchopila jsem trošku sněhu a zformovala z něj kouli. Otočila jsem se na otce a zasmála jsem se. Koule dopadla otci přesně na bundu a i on se zasmál. Bohužel nastoupil do auta a vycouval z příjezdové cesty. Povzdychla jsem si a vyrazila směrem k Forkské škole. Jak asi vypadá moje budoucí škola v neděli ?

Z POHLEDU MAXE

S Edwardem jsem dal řeč. Byl ochotný jít se mnou večer k Vivien a pozorovat jak spí. Slíbil , že tam se mnou bude alespoň do té doby , než mu zavolá Bella. Doufám , že se mu Vivien zalíbí a pomůže mi. Právě jsem seděl na zápraží a čekal na Emmetta než se konečně rozloučí s Rosalie a pojede se mnou na lov. Rozhodli jsme se udělat si rychlý výlet do Kanady na medvědy a rychle zpět abych mohl jít za Vivien.

Emmett konečně vyšel ze dveří a pokynul mi abych nastoupil do jeho obřího džípu. Zaváhal jsem.

,, Emmette , nebylo by lepší , kdybychom běželi ?“ Zamyslel se.

,, Podle mě by jsme tam byli dřív , kdybychom jeli ,“ opáčil a otevřel dveře spolujezdce.

,, Nastup a nežvaň ,“ dodal ještě s úsměvem , když jsem se snažil zaprotestovat. Zlostně jsem skočil na sedadlo a zapnul jsem se. Emmett byl okamžitě vedle mě a zastrčil klíčky do zapalování.

,, A schválně. Vsadíme se , kdo toho uloví víc.“ V očích měl karamelovou barvu , jak se těšil.

,, Emmette , já se nevsázím.Bohužel.“ Jeho radost opadla.

,, No tak ,“ prosil mezitím co nastartoval. Jeho obří džíp zarachotil a vyjel z příjezdové cesty.

,, Emmette , já vážně nemám v povaze sázet. Zvlášť ne na sebe ,“ zasmál jsem se. Nechápavě na mě kouknul.

,, Sleduj silnici ,“ napomenul jsem ho a otráveně jsem pohlédl z okénka. Cesta byla dlouhá a já nevěděl co dělat. Nejdřív jsem zkoušel jestli mám rychlé reflexy a to tím , že jsem vystrkoval polovinu těla z okénka a to tak , že kdybychom projeli okolo stromu , tak bych se o něj praštil. Emmett schválně jednou zajel za krajnici a nechal mě přelomit jeden strom. Celé moje tělo bylo v mírném brnění , protože to byl smrk , opravdu tlustý smrk. Nebo jsem zkoušel svoji chytrost v rádiu na stanici Top Quiz. Emmetta to zjevně otravovalo a tak jsem se po zbytek cesty nudil. Poté mě do nosu trefila zvláštní vůně. Byla to taková … oříšková , která se míchala s vůní krve. Začali se mi zbíhat sliny , ale ovládl jsem se. Čím víc jsme se blížili ,tím víc vůně zesilovala až jsem si nakonec zaspal nosní dírky a čekal až vystoupíme.

,, Jsme na místě ,“ křikl Emmett a vypadl z auta.

,, Taky jsi cítil tu divnou vůni ?“ zeptal jsem se ho. Ta vůně tu byla. A byla blízko. Emmett zavrtěl hlavou a nadechl se.

,, Cítím pouze medvědi ,“ zaradoval se. Zabouchl jsem dveře a Emmett pohotově zamknul.

,, Jdeme ?“ zašeptal a pak vyrazil do blízkého lesa. S menším zpožděním jsem ho dohnal a běželi jsme vedle sebe. Náhle zahnul a já jsem to nestihl vybočit a tak jsem pokračoval rovně. Utíkal jsem před tou starou vůní a hledal novou. S Emmettem jsem byl spojená mobilem. Nemohl jsem se ztratit. I když nade mnou měl dohled , protože je mi pouze 16. Stále nejsem dospělí. Objevila se nová vůně. Ještě lepší. Byl to vlk. Jeho krev byla cítit silně , takže byl zraněný. Přidal jsem ,aby ho nenašel dřív Emmett. Byl jsem blízko , takže jsem vyskočil na strom a skákal jako veverka. Byl jsem již nad vlkem. Vlk kulhal a z boku mu tekla krev. Neovládl jsem se a skočil. Měl jsem ještě chvíli počkat. Vlk se lekl a začal utíkat. Bez problému jsem ho dohnal a zakousl jsem se mu do krku. Zavyl a pak padl k zemi. Držel jsem ho v šachu a sál z něj jeho lahodnou krev. Nad jeho mrtvým tělem jsem ještě chvíli seděl. Byl ještě trochu teplý a tak jsem se dotýkal jeho chlupů. Po chvíli přiběhl Emmett a začal se smát.

,, Co se směješ ?“ zavrčím.

,, Ale , vypadáš vážně vtipně , jak sedíš nad mrtvým tělem a taháš z něj teplo ,“ zařehtal se Emmett. Naštvaně jsem se vrhl na Emmetta , který se pořád smál a ze srandy jsem se s ním pral. Oba jsme se nepřetížitelně smáli a nakonec , když se začalo stmívat , jsme vyrazili domů. Při cestě jsme vysáli ještě 2 srnky a skočili do auta. Emmett jel se svým džípem 100 km/h , protože byla poměrně tma a on nechtěl mít problém s policií.

Domů jsme dojeli ve 21:00 hodin. Edward seděl u dveří a čekal.

,, Kde jste byli ?“ obořil se na mě a na Emmetta. ,, Měli jsme jít za Vivien , zapomněl jsi ?“

,, Ne nezapomněl , ale ona touhle dobou usíná.Přijdeme právě včas.“ Edward přikývl a přišel až ke mně. Rozběhl jsem se do lesa a Edward běžel vedle mě. Věděl jsem , že ho mírně zdržuji a tak jsem přidal. Stejně Edward neběžel naplno ,a tak se holt musel přizpůsobit. U Vivien už se nesvítilo a tak jsme potichu vyskočili na strom.