Proč nemám srdce?

Autorka: Elisse

1.část – Úvod do neznáma

Z POHLEDU MAXE

Edward se mnou dlouho hrál šachy , ale já nakonec začal myslet na něco jiného a dělal výpady bez rozmyslu. Nakonec jsem kupodivu vyhrál a Edward vřel zuřivostí. Oči mu začali černat a všechna radost byla hned pryč. Bella stála u dveří a dívala se na Edwarda , na kterém byla změna nálady jasná. Edward udělal nečekaný výpad a strhl mě ze židle dolů ke gauči.

,, Brácho klid ,“ pokusil jsem se ho uklidnit i když Edward pořád byl naštvaný.Tlačil mě k zemi a zlostně vrčel. Náhle však utichl.

,, Edwarde ,“ vydechla Bella a Edward okamžitě ztuhl. Jasně jsem cítil , že by se teď nejradši zabil , než aby viděl Bellin obličej. Já jsem se s úlevou vyplazil zpod Edwarda , který teď byl v naprosto nesnesitelné póze a pořád přemýšlel nad Bellou. Pohlédl jsem jí do obličeje a viděl zděšení.

,,Člověku a upíre tak já mizím ,“ pokusil jsem se o taktický ústup. Bella chtěla něco zamumlat , něco jako ,,zůstaň“ ale Edward zlostně zavrčel a tak radši svoji spodní čelist přitáhla k té horní a mlčela. Prosvištěl jsem kolem ní a vydal jsem se hledat tu tajemnou dívku , kterou jsem poznal teprve včera.

Byla jiná než ostatní a hlavně jiná než Bella. Bydlela ve městě nedaleko Belly.

V lese byl nepříjemný klid , který mi zabraňoval cítit to napětí. To vzrušení , že ji zase potkám.

Byla naprosto okouzlující a přitom tak nezranitelná. Sledoval jsem ji při kurzu karate. Musel jsem uznat , že byla dosti dobrá. Mohla by se ubránit i upírovi i když … Byla by schopná ho zdržet do té doby , než bych přispěchal já a zachránil ji.

Ucítil jsem poblíž srnku a jed se mi hrnul do úst. Nemohl jsem ale déle otálet. Chtěl jsem zase vidět Vivien , tak se jmenovala , a tak jsem pokračoval dál a jed úspěšně zahnal. Zatočil jsem a běžel ještě chvíli. Pořád jsem přemýšlel nad její překrásnou tváří a nad její vůní.

Bella sice voní lépe , ale Vivien má nádherné oči. Určitě si ani neuvědomuje , že je tak nádherná.Vyprávěl jsem o Vivien Edwardovi , který neprojevil ani trochu nadšení nad mým štěstím. Esme s Carlislem se se mnou byli podívat na Vivien v noci.

Nyní jsem stál před tím překrásným bílým domkem , který byl porostlí břečťanem. Vonělo to u nich exoticky.

Její rodiče jsou totiž odjinud , nejsou z Ameriky. Matka je , tušil jsem , z Číny a otec z Anglie. Právě proto má Vivien tak nádhernou pleť a překrásné oči.

Vyskočil jsem na jejich strom a zíral do okna , za nímž byla Vivien a cvičila na piáno. Nádherný pohled na její hbité ruce , které jezdili po klávesách a ladně mačkaly. Přitlačil jsem svůj obličej na okenní tabulku a dával jsem si záležet , aby nepraskla. Vivien cvičila Pro Elišku ( For Elise) a vžila se tak do děje , že zavřela oči a začala se usmívat. Musel jsem se taky usmát , protože jsem byl šťastný. Nejen kvůli tomu , že jsem u Vivien , ale taky , že je šťastná ona. Sklo se pod náporem mé tváře zachvělo a objevila se na něm malá prasklinka. Vydalo to pouze nepatrný zvuk ale Vivien okamžitě přestala hrát a hledala zdroj zvuku. Odlepil jsem se od okna , ale stále jsem se neměl k odchodu. Já ji miluji ,uvědomil jsem si náhle. Musím si popovídat s Edwardem. S nad už se ze své prohry vzpamatoval.