Probuzení

Autorka: Winry

Kapitola čtvrtá – Oslava

Další den ráno jsem nedočkavě přecházela po parkovišti a čekala na Gwen. Najednou se přiřítilo černé, nablýskané auto a z něj vystoupil Chris spolu s mou kamarádkou. Trochu mě to překvapilo. Většinou jezdili každý svým vozidlem. Asi se zase udobřili. No, zajímalo by mě, jestli s námi bude stále obědvat, nebo se připojí zpátky k bratrovi. Z rozjímání mě vytrhla Gwen, která se ke mně nadšeně hrnula.

 ,,Tak jsem tady. A celou cestu letadlem jsem strávila přípravou tvého večírku. Naplánovala jsem ho už na zítřek, takže během dneška musíme všechno zařídit!“ vychrlila na mě. To je celá Gwen. Je jako velká voda. Ještě jsem se s ní ani nestačila přivítat a už mě zavalila informacemi a úkoly.

,,Ok. Jdeme na to. Jo a mimochodem…“ usmála jsem se ,,vítej doma.“ 

�

Celý den jsme vymýšlely, plánovaly a organizovaly. Stihly jsme si o všem povědět a dokonce jsme zmákly i seznam hostů. Nakonec jsme se rozhodly, že sedm holek bude stačit, a tak jsme pozvaly Ritu, Tess, Jill, Natalii a Penny.

Byly tak vzrušené představou, že uvidí dům, ve kterém žije úžasný Christopher Tear, že jediné, co je zajímalo, bylo, jestli tam bude taky. Gwen se jejich nadšení snažila krotit. Stále opakovala, že její bratr není moc společenský, takže se tam možná jenom mihne. Ale děvčatům to náladu nezkazilo a celý oběd strávily společným sněním.  

�

  Domluvily jsme se, že pojedeme společně. Já se stavila pro Tess, Natalii a Penny. Jill jela s Ritou. Setkaly jsme se před Gweniným domem a plny dobré nálady jsme zazvonily.

Ale ten kdo se objevil ve dveřích, nebyla Gwen, byl to Chris, s příjemným výrazem. Všem nám spadla brada. Musely jsme vypadat opravdu směšně, protože se jeho rty roztáhly do širokého sexy úsměvu. Slyšela jsem jak vedle mě někdo zalapal po dechu. Naprosto jsem to chápala. Normálně vypadal skvěle, ale když se takhle usmál, podlamovala se mi kolena. Páááni!

Zničehonic se vedle něj postavila Gwen a zvala nás dál. Omámeně jsme vešly. Slyšela jsem, jak holky šeptají jedna přes druhou, a snažila se trochu uklidnit. Došly jsme až do obýváku, kde se rozhovor ještě víc rozproudil. Náhle všechno brebentění zmlklo. Otočila jsem se a spatřila Chrise mezi dveřmi, jak se na nás pobaveně dívá.

,,Nebude vám vadit když se na chvilku připojím?“ zeptal se. Nějakou chvíli trvalo, než jsem to zpracovala, ale to už se sebe Rita vysoukala: „Echm, ne…“ Jestli jim to prý nevadí. Cha! Byly v sedmém nebi. Jen mně se to moc nezamlouvalo, připadalo mi, že všechna pohodová atmosféra je pryč.

„Je mi to trapné, ale se všemi z vás se ještě neznám..“ prohodil zdvořile.     

Slova se ujala Gwen, jediná imunní proti jeho  kouzlu, a začala s představováním: „Tohle je Rita, Tess, Jill, Natalie, Penny a Kate, tu už znáš.“ Trochu mě zamrazilo, když na mě upřel ty jantarové oči. Znáš??? Jak proboha přišla na to, že se známe? Vždyť jsme spolu ještě ani nemluvili. V duchu jsem se neubránila ironickému úšklebku: Jen na sebe občas hledíme.

Holky se rychle otřepaly a konverzace se rozproudila, ale i tak bylo na všech znát mírné napětí. Naštěstí Gwen byla stále Gwen. K mému velkému překvapení se Chris do rozhovoru taky zapojil. Ne moc, ale i tak to bylo mnohem víc, než bylo obvyklé. A dokonce se ani netvářil, že trpí. Byl okouzlující a milý, i když se držel stranou.

Pokrytec! Měsíce s nikým nemluví a teď najednou se vetře na mou oslavu, i když je v jeho domě, a chová se jakoby nic. Myslela jsem si, že divnější už být nemůže, ale překonal se. Co je ten člověk zač??

Po chvíli se omluvil, že ještě něco má a odešel. Zajímalo by mě co teď večer může mít, ale to není moje věc.

Hned jak za ním zapadly dveře, spustily všechny najednou: ,,Ach.“ ,,On je opravdu úžasný!“ ,,Páááni! A jak nádherně se usmívá!“ Bylo mi z toho špatně. Copak si nevšimly, že je cvok???

,,Kate, je ti něco?“ zeptala se mě najednou Gwen. Asi si všimla mého znechuceného výrazu.

„Ne, jen nechápu, proč to dělá…“ vysvětlovala jsem.

„Proč dělá co?“ vyzvídaly Penny a Natalie sborově.

„No, proč se s námi baví? Vám to nepřipadá ujeté? Ve škole se přece s nikým nebaví, dokonce už ani s Gwen ne, a teď najednou jsme mu dost dobré…“ rozjela jsem se. „Je to tak divné, stejně jako on sám… “

Chtěla jsem ještě pokračovat, ale to už se všechny shromáždily kolem obrovského dortu a začaly zpívat Happy birthday. Rázem mě opustily všechny myšlenky na toho šílence. Och! To se Gwen opravdu povedlo. Byla jsem dojatá.

,,No tak! Sfoukni ty svíčky a přej si něco!“ vykřikla Jill a strčila do mě. Pořádně jsem se nadechla a za všeobecného veselí sfoukla všechny plamínky. Přála jsem si, aby se mi splnil sen, abych dostala roční stáž v Madridu a pak mě přijali na Oxford. Nebylo to asi přesně to, co by si přály ony po hodině strávené s Chrisem v jedné místnosti, ale já jsem já.

Bavily jsme se až do noci. Probraly jsme všechno, od kluků až po školu. Zahrály jsme si Twister, zazpívaly karaoke, prostě jsme si to skvěle užily. Když se nám začala zavírat víčka, Gwen nás odvedla nahoru do pokoje, kde bylo vše připravené na noc. Převlékly jsme se do pyžam a ulehly do postelí. Ještě chvíli jsme si špitaly, ale přece jen to byl dlouhý den, takže po chvíli jsme se už přemístily do říše snů.