Probuzení

Autorka: Winry

Kapitola třetí – Odloučení

Dnes je první den od Gwenina odjezdu. Ach jo, to bude nuda. Jako obvykle jsem do sebe rychle naházela snídani a vydala se do školy.

Hned jak jsem zaparkovala, všimla jsem si, že se ke mně žene Tess, tak jsem popadla batoh a šla jí naproti.

            ,,Máš ten úkol do biologie? Byl děsně těžkej,“ sdělila mi se místo pozdravu.

            ,,Taky ti přeju dobré ráno,“ pobaveně jsem si ji měřila.

            ,,Ježiš promiň… Dobré ráno, Kate. Máš ten úkol?“ nedala se. Musela jsem se zasmát. Tess byla neodbytná, když něco chtěla.

            ,,Jo, půjčím ti ho ve třídě,“ odpověděla jsem. Biologie mi nikdy nedělala problémy.

            ,,Jsi moje záchrana. Víš, že tohle mi vůbec nejde,“ vychrlila a táhla mě dovnitř.

�

Celý den proběhl docela v klidu, ale Gwenina nepřítomnost se i tak projevovala, kde se dalo. Chyběly mi její sarkastické poznámky a vtipné komentáře. Už jsem se nemohla dočkat, až mi zavolá, abych jí mohla povědět nejčerstvější novinky. Neuvěřitelně ji fascinují školní drby, takže teď pro ni mám fakt pořádnej. Doslechla jsem se, že Tomas pozval Jill na rande. Šeptalo se o tom, protože všichni vědí, že na Tomase má zálusk i Phoebe, která ovšem chodí s Peterem. Mně to tak úžasné nepřipadá, ale Gwen bude nadšená. Mluvilo se o tom celý den.

�

Už uběhly dva týdny. S Gwen jsme si telefonovaly skoro každý den. Ona mi vyprávěla, jaké krásy viděla v Evropě a já jí na oplátku seznamovala s nejnovějšími událostmi v Crandonu. V podstatě se tu nic zajímavého nedělo. I když jsem si několikrát všimla jak na mě její bratr  bezostyšně zírá, ale s tím jsem se jí nehodlala svěřovat. Tak jsem jí pouze převyprávěla všechny drby.

            Když nad tím tak přemýšlím, Chris se choval divně pořád. Možná mu jeho vzhled leze na mozek. Jak jinak si chcete vysvětlit, že tak nádherný kluk se neustále tváří jako magor. A navíc se vůbec s nikým nebavil. Neudělal si vůbec žádné kamarády a ten jeho výraz postupně odstrašoval všechny, kteří by o to stáli. Teď už si ho všímaly jen holky, ale vždycky z dálky. Žádná se už neodvážila pozvat ho na rande.

            Mně se pořád moc líbil (komu ne), ale už jsem byla spíš jen zvědavá, proč se tak chová. Navíc mě naštvalo, jak se na mě neustále dívá. Vždyť se tvářil, jako by mu trhali zuby. Když mu pohled na mě tak vadí, proč se nekouká jinam?

            Poprvé jsem si toho všimla nedávno na obědě. Bavila jsem se s kamarádkami o blížících se narozeninách, když najednou jsem měla pocit, jako by mě někdo sledoval. Takovým tím hmatatelným pohledem. Znáte to, ne? Tak jsem se ohlédla a spatřila jeho hnědé oči. Neodvrátil zrak, jako většina lidí. Několik vteřin jsme na sebe zírali. Měla jsem pocit, že se topím. Ze svého okouzlení mě probudil až hlas Tess, která se mě na něco ptala. Když jsem se po chvíli opět ohlédla, už tam nebyl.

�

            ,,Zítra se vracím!!!“ ozvalo se z telefonu, poté, co jsem se krátce představila.

            ,,Vážně? To je super, už se těším, až mi všechno povyprávíš,“ vykřikla jsem, když mi konečně došel význam těch slov. 

            ,,No jasně. Musím naplánovat tu oslavu k tvým narozkám. Už jsem ti koupila dárek,“ švitořila Gwen dál.

,,Tak ať už jsi tu. Bude to legrace… A co přesně máš namysli?“ zeptala jsem se obezřetně.

,,No, když nechceš nic divokého, tak jsem si říkala, že by byla fajn taková menší dámská jízda u mě doma. Samozřejmě i s přespáním.Co ty na to?“ 

,,Jsem pro. Zítra to ještě dořešíme a rozhodneme koho pozvat… Jo a nebude tvýmu bratrovi vadit, že mu v domě straší deset hlučných holek?“ napadlo mě znenadání.

,,Jasně, že ne. A i kdyby, nic s tím nenadělá. Je to i můj dům, ale věř mi, bude to v klidu. Takže už na to pomalu připravuj rodiče…. Už musím jít, to víš, balení. Tak zítra!“ rozloučila se a zavěsila