Probuzení

Autorka: Winry

Kapitola druhá – Přátelství

Dny pomalu plynuly a mé přátelství s Gwen se postupně upevňovalo, až se z nás nakonec stala nerozlučná dvojka. Zjistili jsme, že máme podobný smysl pro humor a stejně ztřeštěné nápady. Gwen nezkazila žádnou srandu a často se dokonce bavila na můj účet. Jako třeba, když jsem spadla v jídelně a převrhla na sebe tác s jídlem. Spousta lidí padá, ale jenom já se umím rozplácnout uprostřed místnost plné lidí s takovou grácií. Všichni se váleli smíchy a nejvíc ze všech Gwen.

            Je to zvláštní, že někdo tak dokonalej se kamarádí s někým tak potrhlým, jako jsem já. Když jsem se jednou konečně odhodlala a Gwen se na to zeptala, jen se ušklíbla a odpověděla: ,,Ty ani nevíš, jak jsi zajímavá. Je s tebou strašná legrace, za celý svůj život jsem se nebavila tolik jako v poslední době. Jsi vážně úžasná, mám pocit, že mě konečně někdo chápe. Přála bych si abychom zůstali přítelkyněmi navěky.“ Při těch slovech, jsem se trošičku začervenala a rychle ji ubezpečila, že zůstaneme. Jen se na mě posmutněle usmála a spěchala na další hodinu. Ten smutný výraz jsem nechápala, ale neměla jsem čas se tím zabývat, jinak bych opět přišla pozdě.

            Na obědě jsme vždy seděli spolu, chodili jsme na nákupy a vymýšlely nejrůznější ztřeštěnosti. Bavili jsme se o všem možném i nemožném. Gwen byla neuvěřitelně zábavná, jen o sobě mi nic moc říct nechtěla. Vždy, když se náš rozhovor stočil tímto směrem, obratně se vyhnula odpovědi a začala mluvit o něčem jiném. Zjistila jsem jen, že její rodiče jsou velmi bohatí a právě teď cestují po Evropě, takže je doma jen s bratrem. Chris. Ach. Vzpomínám si, když jsem ho zahlídla poprvé…

            Bylo to den po našem seznámení s Gwen. Čekala jsem na ni ráno před školou, když najednou se přiřítilo nádherné černé auto a z něj vystoupil ON. Christopher Tear. Okouzlením jsem úplně zapomněla dýchat a srdce mi vynechalo několik úderů. Nebylo pochyb, kdo to je. Wow. Mělo by být trestné vypadat takhle - byl docela vysokej, ale ne přerostlej, měl široký hrudník, který kontrastoval s štíhlými boky a vypracované svaly. Ale co člověka naprosto očarovalo, byly jeho oči. Ty nejhlubší medově hnědé oči, jaké jsem kdy spatřila. Není divu, že po něm holky šílí. Já taky zešílela a stačil na to jedinej pohled.

            Z oslnění mě vzbudila Gwen, která přiběhla, abychom mohli jít společně na první hodinu. A v tom okamžiku se otočil našim směrem… Výraz, který se objevil na jeho krásném obličeji, mě přinejmenším zmátl. To ho tak naštvalo, že se na něj koukám? Ale nakonec jsem usoudila, že ten vražedný pohled patřil Gwen. Asi nějaká sourozenecká hádka. Já jsem mu přece nic neudělala, tak proč by měl být naštvaný zrovna na mě.

            Potom jsem ho viděla ještě několikrát a vždy měl výraz absolutního znudění, nebo nesouhlasu. Zajímalo by mě, co mu vadí. Ale Gwen se o tom očividně nechtělo mluvit.

            �

Jednou odpoledne jsme se s Gwen vracely z nákupů, když se na mě smutně podívala a řekla: ,,Budu teďka několik týdnů pryč. Naši chtějí, abych je navštívila.“ Chvíli mi trvalo, než jsem to pochopila. Gwen chce odjet. Už jsem si zvykla, že pravidelně někam mizí, ale za den či dva se vždy vrátí. A teď mě tu chce nechat samotnou několik týdnů. NE!! Ani jsem si nevšimla, kdy mi na ní začalo tolik záležet. Bez ní to bude ve škole k nevydržení. Už mi připadalo normální, že stále něco podnikáme.

,,Kdy ti letí letadlo?“ vyrazila jsem ze sebe bez dechu.    

,,Už zítra,“ odpověděla.

,,Ach. Budeš mi chybět,“ zašeptala jsem.

,,Ty mě taky. Ale budeme si volat a než se naděješ, zase budu zpět,“ snažila se mě povzbudit, ale bylo vidět, že i jí se bude stýskat.

,,Tak si to tam hezky užij a něco mi přivez!“ snažila jsem se působit bezstarostně.

,,Spolehni se. A, Kate, buď na sebe opatrná. Uvidíme se za pár týdnů, uteče to jako voda. Tak ahoj.“ Rychle mě objala, což nikdy nedělala, a vydala se domů.

Ještě pár sekund jsem se za ní dívala a pak jsem vyrazila taky. Pomalu jsem se začala připravovat na nadcházející týdny. Ach jo. Je neuvěřitelné jak rychle se z nás staly kamarádky, člověk by nevěřil, že ještě před pár měsíci jsme se neznaly.