
																							
		 
		 
		
		Začátek...
		
		Vidění - 6. část
		
		Autorka: Ol...
		 
		 
		 
		„Bello, 
		nepochlubila ses, že máš ve Forks tak dobré přátelé.“ Prohodila do 
		přechodného ticha Renée.
		
		„Ano, jsou to skvělí lidé.“ Dala jsem nepatrný důraz na poslední slovo a 
		tím vykouzlila úsměvy na rtech upírů.
		
		„Teď jsem jedna z nich“ pomyslela jsem si v duchu.
		
		„Ale teprve teď jsem si uvědomila, jak je mám ráda.“ Dodala jsem hledíc 
		na každého zvlášť. Viděla jsem Alici na očích, že kdyby tady nebyla má 
		matka, tak se na mě vrhne a bude mě objímat tak dlouho než by mě 
		umačkala. Renée se zatvářila spokojeně, ale spokojenost vystřídal 
		smutek. Alice v tu chvíli ztuhla a vykřikla bolestí. Jasper jí obranářky 
		chytil do svého sevření a vyčkával.
		„Bello? 
		Vezmeš svou matku, prosím, na chvíli dál?“ Požádal mě Carlisle. Přikývla 
		jsem a i s Renée jsem vstala. Šla jsem s ní na druhou stranu louky a 
		ještě trochu zašla za stromy abychom neviděly co se děje. Máma na mě 
		koukla a zeptala se: „Proč jsem měly odejít?“ V očích měla tisíce 
		otazníků.
		
		„Protože nás o to Carlisle požádal. Alice totiž má jeden problém a někdy 
		se před cizími lidmi zhoršuje. Není to příjemný pohled.“ Vymýšlela jsem 
		za pochodu výmluvy a doufala, že nic neprozradím. Renée na mě hleděla, 
		nikdy jsem neuměla moc lhát, ale poslední dobou jsem se v tom trochu 
		zlepšovala. V dálce jsem slyšela, jak si šeptají Cullenovi, má 
		společnice ale nic slyšet nemohla. Nedolehly ke mně všechny slova, ale 
		pochopila jsem, že se setkám s Billym  a on pozná že jsem upír. Zbledla 
		jsem ještě víc. Z rozjímání o budoucnosti mě vytrhla Renée.
		„Bello, 
		co se to s tebou stalo? Když jsi odjížděla do Forks, byla jsi 
		bezproblémová, nemusela jsem se s tebou hádat a jen co odjedeš, tak 
		utečeš. Phil dostal smlouvu. Takže navrhuju, abys se mnou jela do 
		Jacksonville. Koupili jsme tam dům a budeš tam mít vlastní koupelnu.“ 
		Chtěla se rozplývat ještě dál, ale já ji nemohla poslouchat. Ještě 
		k tomu jsem si představila, jak bych asi mohla chodit ven, když budu na 
		slunci zářit.
		
		„Mami, já s tebou nepojedu. Žiju v Forks, mám tam kamarády a Charlieho, 
		ve škole jsem si už zvykla a příští rok maturuju.“ Vychrlila jsem a 
		nechápavě hleděla na Renée. 
		
		„Ale Bello, už tam nemusíš bydlet. Phil bude hrát častěji doma a když 
		někam pojedeme, budu trávit půl času s tebou a půl s Philem.“ 
		Přesvědčovala mě Renée. Musela jsem se zachovat diplomaticky. Musela 
		jsem ji přemluvit. V hlavě mi hučelo, nemohla jsem se nadechnout, Edward 
		mě varoval, abych neucítila krev. 
		
		„Mami, když jsem přijížděla do Forks, myslela jsem si, že to bude horor, 
		ale pak jsem se rozkoukala a poznala Edwarda s celou rodinou. Už jsem si 
		nemyslela, že potkám někoho tak skvělého.“ Ukončila jsem, ale když jsem 
		viděla skeptický pohled od Renée, tak jsem pokračovala. „Nikam s tebou 
		nepojedu mami. Ve Forks jsem šťastná a Charlie neumí vůbec vařit, 
		potřebuje mě. Mám tě ráda, ale teď žiji ve Forks. Ty máš Phila, dělala 
		bych vám tam třetího.“ V dáli jsem slyšela rozhořčené hlasy mé nové 
		rodiny a vůbec se mi to nelíbilo. 
		„Bells, 
		jde hlavně o toho kluka že?“ Vyhrkla rychle a tím mě úplně zaskočila, 
		nechtěla jsem to přiznat, ale trefila do černého.
		
		„Ano mami. Je to taky kvůli Edwardovi, ale hlavně kvůli Charliemu.“ 
		Řekla jsem a podívala se Renée do tváře. Nemůžu popsat co se jí honilo 
		hlavou, ale asi to nic příjemného nebylo. Věděla jsem, že se bude 
		uchylovat k rodičovské autoritě. Nechtěla jsem si, ale přiznat porážku. 
		Nadechla se, aby mi vynadala, ale v tu chvíli k nám dorazil usměvavý 
		Emmett.
		 
		
		Konec 6. části