Leželi jsem vzájemném objetí. Edward mě hladil po zádech, občas mi pohladil i vlasy. Já měla ruce kolem jeho krku a každou chvíli jsem své lásce šeptala slova lásky. Byli jsme po našem poprvé.

Leželi jsem tak nezměrně dlouho, najednou jsem něco ucítila a ztuhla, Edward si toho všiml, jenom zašeptal: „To nic, to jedou ostatní. Měli bychom se obléknout. Je s nimi i Renée.“ Jenom jsem přikývla a s nechutí se zvedala.

„Neboj, chtějí abychom si vyrazili někam do města.“ Řekl můj anděl a líbal mě na krk mezitím co jsem se snažila na sebe hodit nějaké věci.

„Edwarde! Měla jsem se oblíkat a ne svlíkat. Ty ale taky.“ Vyhrkla jsem se smíchem, když mi oslovený stáhl právě nasazené tričko. Anděl přestal, ale stále mě objímal kolem pasu.

„Dobře, pro teď toho nechám, ale musíš mi něco slíbit.“ Zašeptal mi mezi polibky.

„A co bych ti měla slíbit?“ Zeptala jsem se váhavě a otočila se k němu čelem, abych viděla jak se tváří.

„Zavři oči, nemusíš se bát, nic na tebe neskočí.“ Museli jsem se oba pousmát. Poslušně jsem poslechla a už jen čekala.

„Tak teď můžeš otevřít.“ Řekl mi, chytajíc mou ruku. Pomalu jsem otevřela oči. Edward klečel na jednom koleni, v jedné ruce držel mou a v druhé bledě modrou krabičku ve které se zalesknul prstýnek z bílého zlata. Nevěřícně jsem se na něj podívala.

„Edwarde, můžeš mi říct co to znamená?“ Začaly se mi třást kolena, to není dobré.

„Bello, ty jsi má pravá láska. Vím, že není zrovna nejlepší čas, ale už mi nic nezabrání udělat toto rozhodnutí. Žádám tě teď a tady o tvou ruku. Staneš se mou ženou?“ Těmito slovy mě úplně vyvedl z míry, kdybych byla člověk, určitě bych omdlela, ale teď, když jsem upír, se mi podlomily nohy a nebýt Edwarda, určitě skončím na zemi.

„Bells, vím, že bych na tebe neměl naléhat a že zrovna teď není vhodná doba, ale musím znát tvou odpověď.“Jemně naléhal, mezitím co se mi díval svým pohledem až do duše. „Byl bych radši, abych se to dozvěděl dřív než Alice, ale to je asi nereálné.“ Podotkl pro odlehčení atmosféry.

„Edwarde, Renée s tím nebude souhlasit.“ Řekla jsem, ale když můj pohled padl na náhle smutnou masku mé lásky rychle jsem dodala: „A taky bude mít s čím, protože se stanu ráda tvou ženou. Chci s tebou být navždy!“ Jeho obličej se rozzářil a zatočil se se mnou. Začal mě líbat a ani ne po půl minutě zarachotily klíče v zámku. Oba jsem ztuhli, Edward se na mě culil a rychle mi nasadil snubní prsten.

 

 

Konec druhé části