Společně - 1.část

Lansing - USA, leden, léta Páně 1950

"Vítejte u nás doma!" usmála se Alice na všechny přítomné a otevřela vchodové dveře dokořán. Pět párů zvědavých medových očí zkoumalo každý centimetr Alicina a Jasperova bytu.

"Máme tady čtyři pokoje.." mávla hostitelka k ostatním dveřím a potěšeně se uculila. "To víte. S mými schopnostmi není problém získat potřebné finance.."

Jasper se zasmál a vesele prohodil: "To je pravda. Alice má velké štěstí ve hře.."

Ostatní se vtípku zvonivě zasmáli.

"Tady je Jasperova a moje ložnice. Tam vás raději nepozvu.. Je tam binec.."

Emmett se pobaveně ušklíbl, pohladil Rosalii po zádech a vědoucně na ni mrkl. Ona mu pobavený pohled vrátila a zářivě se na něj usmála.

"No a tady je obývací pokoj, pracovna a tomuto pokoji říkám trucovna. Tady se zavírám, když mě Jasper naštve.. Nechám to tady trochu předělat a uvidíte, jak to prokoukne.."

"Máš výborný vkus!" pochválila hostitelku Esme.

"Naprosto souhlasím." přidal se Carlisle. "Ještě jednou děkujeme za pozvání.. Samozřejmě s čímkoliv pomůžeme.. Také máme celkem dost finančních prostředků.. Díky Edwardovi a mé práci lékaře.. A slibuji, že vás nebudeme obtěžovat příliš dlouho. Hned začnu shánět bydlení.."

Alice se usmála, pak trochu posmutněla: "Nemusíte spěchat. Jsem ráda, že si můžu popovídat i s někým jiným než s Jasperem."

Esme se na Alice mateřsky usmála. Ta drobná dívenka se jí začínala líbit víc a víc. A i ten vysoký chlapec vypadal mile, i když trochu rezervovaně.

"Tak co říkáte, že bychom šli něco málo nakoupit?" zeptala se Alice. Esminy a Rosaliiny oči se rozzářily.

"Varuji vás.." promluvil vesele Jasper. "Když Alice řekne něco málo, tak to znamená hodně a dlouho. Je totiž nakupovací maniak.." Alice se na něho zamračila a pleskla ho po ruce: "To není pravda!" oponovala mu. Jasper se zašklebil: "Je to pravda miláčku.. Ale i přes tuto tvou úchylku tě miluju.."

Emmett se pobaveně zachechtal a chápavě na Jaspera mrkl. Rosalie, Esme i Carlisle se také smáli. Edward stál trochu v pozadí, ale všechno pobaveně sledoval. Měl tu výhodu, že slyšel i to, co nebylo vysloveno.. Upřímně se tím bavil.

"Děvčata pojďte! Užijeme si to, ať si chlapi říkají co chtějí!" zavelela Esme a vzala si do ruky svou kabelku. Rosalie vyskočila z křesla, na kterém do té chvíle seděla a vystřelila ke dveřím: "Souhlasím. Pěkně se tady bavte kluci. Sami!"

 Alice se šťastně smála. Nikdy nedoufala, že by něco takového mohla někdy zažít.. To bylo poprvé, co se cítila jako člen rodiny.

"Tím chceš říct, že si ze svého lidského života vůbec nic nepamatuješ, Alice??" ptala se o tři hodiny později šokovaně Rosalie. Z obchodu s nábytkem se přesunuly do obchodního domu s oblečením a teď stály ve zkušebních kabinkách a Esme jim nosila nové a nové kousky ke zkoušce. Právě dorazila s další várkou a zaslechla poslední větu a Alicinu odpověď.

"Vůbec nic. Nevím, jak je to možné, ale když se snažím vzpomenout si, vidím jen tmu.."

"Chuďátko moje malé!" ozval se v Esme její mateřský instinkt. Alice právě vyšla z kabinky v krásných černých saténových šatech. Esme toho využila, chytila ji do náruče a řekla: "Neboj se, společně přijdeme na to, co se ti tenkrát stalo!"

"Děkuju Esme." usmála se stydlivě Alice. Překvapila ji Esmina reakce, ale bylo to příjemné. Rosalie rozhrnula závěs a vkráčela před zrcadlo krokem královny. Její dokonalé tělo obepínaly modré šaty bez ramínek, ve kterých vypadala jako bohyně.

"Pááni!!" ozvaly se Alice a Esme zároveň. Rosalie byla očividně potěšená. Cudně sklonila oči s dlouhými černými řasami a pípla: "Děkuju."

"Emmett se zblázní, až tě uvidí.." pronesla vědoucně Alice.

Rosalie se zasmála: "Doufám, že to myslíš jenom obrazně.. Protože jestli je to tvé vidění budoucnosti, tak budu muset Emmetta zabít.. Už teď dokáže být nesnesitelný. Kdyby se k tomu ještě zbláznil, nikdo by s ním nevydržel.." v jejím pohledu byla všechna láska a cit, který k Emmettovi cítila. Úplně ji to celou rozzářilo, když o něm mluvila..

"Je to bezva, mít si s kým promluvit. Sice Jaspera miluju, ale je to přece jen chlap.. S tebou a Esme si můžu promluvit o věcech, které bych s Jasperem nikdy neprobrala.. A navíc, to nakupování... Jasper by sem se mnou nikdy nešel.."

Rosalie se chápavě usmála: "Taky jsem moc ráda, že jsme se setkaly Alice. Doufám, že se neurazíš, ale přála bych si, abys byla má sestra.."

Alice se zatetelila blahem a odpověděla: "To bych si taky přála.."

Carlisle odešel před dvěma hodinami do banky a do realitní agentury. Jasper, Emmett a Edward zůstali sami. Alespoň měli čas se lépe poznat.. Snažili se vystěhovat přebytečný nábytek do sklepa.

"No? Co jsem říkal.. Už jsou pryč přes čtyři hodiny.. Určitě nešly jenom pro nábytek.." promluvil Jasper. Emmett se zachechtal: "Moje žena je úplně stejná jako ta tvoje.. Na sto procent skončily v obchodě s oblečením..."

"Naštěstí je tam s nimi Esme. Ta je určitě usměrní a dovede domů.." vložil se do hovoru Edward.

"Pěkná postel..." ohodnotil Emmett trosky manželské postele, která se válela v ložnici.. Jasper se zašklebil: "Noo, stala se taková nehoda.." snažil se to omluvit. Edward s Emmettem se chlapsky zachechtali.

"Chápu, chápu." odpověděl Emmett. "Kdysi jsme si s Rosalií taky koupili postel, ale nevydržela ani dvě minuty.."

Jasper vesele přikývl a otočil se k Edwardovi: "Ty nemáš žádnou ženu Edwarde?" zeptal se zvědavě.

Edward se trochu zamračil, ale pak se jeho čelo vyhladilo. Pokrčil rameny..

"Ne, Edward je panic!" odpověděl za něj Emmett a huronsky se rozchechtal. Edward k němu přiskočil a bolestivě ho nakopl do holeně.

"Auu." zaskučel Emmett. Přestal se smát, ale ohníčky v jeho očích zůstaly.

"Ještě jsem nenarazil na tu pravou.." odpověděl Edward Jasperovi, který se teď cítil trochu trapně, že se zeptal. Na chvíli bylo nervózní ticho, ze kterého je vysvobodil příchod dívek..

"Ahoj ve spolek!!" ozvala se vesele Alice a vběhla Jasperovi do náruče. Vyzvedl si ji k sobě nahoru a políbil ji na rty: "Užili jste si nakupování?" zeptal se, když ji postavil zpátky na zem.

"Že se ptáš, Jaspere." zakoulela Esme vesele očima. "Už jsem si myslela, že je z obchodu ani nedostanu.."

"Skočíme se převléknout a uděláme módní přehlídku!!" oznámila Alice, chytila Rosalii a Esme za ruce a odvlekla je do vedlejšího pokoje..

"Tak to si nechám líbit.." pronesl Emmett potěšeně a pohodlně se usadil na pohovku. Edward a Jasper ho napodobili a posadili se vedle něj.

Alice pustila na gramofonu dráždivou melodii a přehlídka začala.. Upírky se ladně procházely po pokoji a předváděly nejrůznější pózy. Z gauče se ozývalo: OOoo, pááni,  Wow..

Když vešla do pokoje Rosalie v modrých šatech, tak všem třem upírům spadla čelist.. To byla přesně ta reakce, kterou Rose očekávala..

"Tak tahle je moje, pánové!" prohlásil Emmett a vysloužil si od Rosalie vzdušný polibek a mrknutí..

Ve dveřích se objevil Carlisle a obdivně pokýval hlavou: "Rose, no teda, nádhera. Kluci, doufám, že jsem o nic nepřišel..?" rychle si sedl do křesla, aby shlédl alespoň zbytek představení.....