Prázdný dům - 18+

Autorka: Giner

Edward:

Můj anděl seděl na pohovce vedle mě a díval se všude po pokoji, ve tváři měl zasněný výraz. Tak rád bych jí teď chtěl číst myšlenky a věděl, na co myslí. Byla roztomilá, když se mírně usmívala a jemně se o mně opírala. Zdálo se mi zvláštní, že její srdce bilo v mé přítomnosti tak klidně, alespoň v tuto chvíli, většinou buší jako o závod, obzvláště když se jí dotknu. Najednou se začervenala a mě začalo ještě více zajímat, nad čím přemýšlí, co si představuje. Ale má právo na své myšlenky, určitě je nějaký důvod, proč neslyším, co si myslí. Neměl bych se jí ptát, prostě to nebylo určeno pro mě. Ale bylo to tak těžké, nezeptat se, lákalo mě to vědět...

„Na co myslíš,“ nevydržel jsem to, když se znovu usmála, příliš mě tím dráždila. Po mé otázce zrudla a já nadzvedl obočí, mírně zavrtěla hlavu. Ona mi to nepoví? Proč?

„No tak, pověz mi to, Bells,“ naléhal jsem na ni a pohladil ji po tváři. Cítil jsem, jak se pod mým dotekem zachvěla a slastně přivřela oči. Její kůže byla tak horká a jemná, dívka vedle mě bylo to nejdokonalejší, co jsem kdy potkal.

„Ne,“ pověděla tiše, ale tak nerozhodně, oči klopila a já zjistil, že se stydí, což mě trošku pobavilo, vždycky se totiž styděla v situacích, kdy to nebylo nutné, takže mě ještě více dráždilo, že nevím, co se v její hlavě odehrávalo.

Nejraději bych ji objal a zlíbal její obličej, ale nevím, jak by reagovala, možná by utekla a nebo právě naopak. Zazvonil mi mobil, což jsem ohodnotil povzdechem, volala Alice, která si vždy vybrala tu nejméně vhodnou chvíli.

„Co potřebuješ, Alice,“ zajímal jsem se.

„Skoro nic, jen se změnily plány, vrátíme se domů za dva dny,“ oznámila mi. „A vím, na co Bella myslí,“ popíchla mě. Frustrovaně jsem si povzdechl, tohle mi dělá naschvál, je malá a zákeřná až to není možné.

„To jsi mi volala jen kvůli toho?“

„Ne, taky jsem ti chtěla říct, že jí neublížíš,“ pověděla mi.

„Proč bych měl?“ Zachichotala se a poradila mi:

„Zjisti, na co myslí a pak pochopíš,“ s tím mi zavěsila a já mobil odložil.

„Co Alice chtěla,“ ptala se mě zvědavá Bell.

„Jen že se vrátí za dva dny, trochu se na Aljašce zdrží.“

„Stalo se něco,“ ptala se starostlivě.

„Ne, Alici se asi zalíbilo nákupní centrum v Juneau, víš jaký je maniak,“ zašklebil jsem se na ni a pozorně si ji prohlížel, viděl jsem, jak znejistěla.

„Na co jsi myslela,“ zeptal jsem se jí, ale ona jen zavrtěla hlavou a zatvrzele mlčela, připomínala mi trucující dítě.

„Proč mi to nechceš říct?“

„Nemyslím si, že by se ti to líbilo,“ pověděla pravdivě a já ztuhl. Co mohlo být tak hrozného, že bych to nechtěl slyšet? Myslela snad na toho čokla z La Push, který umřel při lovu Victorie? Bože, nikdy jsem ji neměl opustit a nechat ji tady samotnou.

„Edwarde,“ dotkla se mé tváře a já se na ni podíval, musela na mě vidět, že něco není v pořádku.

„Myslela jsi zase na něho,“ musel jsem vědět pravdu, už jsem nemohl dále a pokud ho opravdu milovala, tak pro mě tady už není místo a odejdu do Volltery. Chvíli se na mě dívala nechápavě, ale pak se jí v očích blesklo pochopení.

„Ne, na Jacoba jsem nemyslela, i když je pravda, že mi chybí, byl jako můj starší bratr,“ posadila se mi na klín a opřela se o mně. Možná pro ni byl něco jako starší bratr, ale on ji miloval a udělal by pro ni první poslední, taky vím, že se spolu líbali a jen ta představa mi způsobovala nesnesitelnou bolest.

Když mi to řekla, cítil jsem úlevu, moje Bellinka na něj nemyslela. Ale na co teda? Díval jsem se na ni a ona zavřela oči a pohodlně se o mně opřela, ale po chvíli začala mluvit.

„Nebude se ti to líbit,“ upozornila mě znovu a opět upadla do rozpaků, pohladil jsem ji po paži a doufal, že ji to uklidní, tolik jsem chtěl, aby mi věřila a vše mi pověděla. Ten dotek byl elektrizující, polkl jsem, abych se uklidnil a nemyslel na Bellino dokonalé tělo.

Trochu se nadzvedla a otočila se ke mně tváři, pozorovala mě a já hleděl na její rty, které byly mírně pootevřené. Naklonila se ke mně a jemně mě políbila a přitiskla se na mě více.

„Na tohle jsem myslela,“ hlesla tiše a já v té chvíli strnul – některým jsem mohl připomínat živoucí sochu, tohle jsem opravdu nečekal.

„Bells,“ pohladil jsem ji po rudém líci. „Nechci ti ublížit,“ řekl jsem jí zoufale a ona to vzala na vědomí, byla si jistá, že kdybych jí něco udělal, tak bych si to vyčítal celý život.

„Já vím, ale nemůžu si pomoct.“ Objal jsem ji a zabořil svůj obličej do jejích vlasů, opatrně, ale přesto pevně jsem ji tiskl k sobě a uvědomoval si, že tohle nezvládnu. A když Alice říkala, že jí neublížím... Snad měla pravdu a nic se nestane, nepřežil bych to.

Odhrnul jsem jí vlasy z krku a pokrýval její šíji polibky, celá se chvěla a těžce dýchala.

„Miluji tě,“ šeptal jsem jí a dostal jsem od ní tu nejkrásnější odpověď: „Já tebe taky.“ Nemohl jsem být šťastnější, líbal jsem nyní hranu čelisti a svými rty jsem našel ty její, ale nedával jsem pozor jako obvykle, tenhle polibek nebyl vůbec opatrný, naopak byl pěkně vášnivý a jako vždy se můj anděl na mě divoce tiskl. Cítil jsem Bellinu ruku ve vlasech, tou druhou se snažila vytáhnout mi tričko z kalhot, s radostí jsem jí s tím pomohl a sám jí pomalu rozepínal knoflíčky na její košili. Přerývaně dýchala a byla napjatá, možná se i bála, že to ukončím a uteču od ní jak vždy, když jsem překročil hranice, ale dnes se nemusí bát, nemám v úmyslu to skončit.

Bylo úžasné vdechovat její vůni, která se nyní zdála být intenzivnější než kdy jindy, nikdy se jí nenabažím. Konečně jsem jí rozepnul a svlékl halenku, pod kterou měla černou podprsenku, která ostře kontrastovala s její bledou pokožkou.

Byla kouzelná, měla přivřené oči a přijímala mé dotyky, které byly co nejjemnější, opravdu jsem neměl v plánu jí ublížit, i proto byly mé dotyky tak jemné, jen takové povrchní, nemohl jsem si nevšimnout, jak jí naskočila husí kůže a i přes jemnou látku podprsenky šly vidět vzrušením vztyčené bradavky – neodolal jsem a stiskl ty dva kopečky ve svých dlaních, z úst jí vyšlo zasténání a  slastně zaklonila hlavu.

Políbil jsem jí na odhalené hrdlo, které se mi nabízelo, pomalu jsem svými polibky sklouzával níže. Její kůže žhnula, bylo příjemné jí cítit na svém ledovém těle.

Jistě bylo ještě cesty zpátky, ale už ne pro mě, jedině kdyby mě zastavila ona sama, nic bych neudělal proti její vůli, ale sám jsem to zastavit nedokázal... a hlavně nechtěl, ona pravděpodobně taky ne.

„Edwarde,“ unikl z jejích úst vzdech, když jsem jí rychlým pohybem rozepnul podprsenku a stáhl ji, skoro to nestačila pochytit, jak to bylo rychlé.

Trochu zrudla studem, přece jen to bylo poprvé, co jsem ji viděl bez trička, musel jsem se nad jejími rozpaky pousmát. Přitiskl jsem si ji k sobě co nejtěsněji to šlo, cítil jsem její vztyčené bradavky na své hrudi a neuvěřitelně mě to vzrušovala.

Jazykem jsem přejížděl jen po dolním rtu, laskal jsem ho a ona vzdychala a přitáhla si mou hlavu blíže, aby mě mohla pořádně políbit.  Po chvíli, kdy se proplétaly naše jazyky, se na průzkum mého těla vydala ona.

Cítil jsem její ostýchavé doteky a polibky, ani netušila, jakou mi tím způsobuje rozkoš, bylo to mnohem lepší než pít něčí krev, tohle to dokázalo nahradit.

Znovu jsem přebral iniciativu a položil ji na pohovku, svými polibky jsem hodlal pokrýt každý centimetr její kůže, nevynechal jsem žádné místo. Měli jsme času habaděj, dlouho jsem strávil u jejího krku, trochu se smála, když jsem ji políbil na nevýrazném ohryzku, lechtalo ji to. Pokračoval jsem přes klíční kost až na drobná prsa.

Když jsem jí jemně kousl do bradavky, celá se rozechvěla a zavzdychala, v tento okamžik jsem si nedokázal představit krásnější zvuk. Její bradavky byly tvrdé, líbilo se mi, jak na mé dotyky reagovala. Pomalu jsem polibky přesměroval na bříško, jazykem jí obkroužil pupík a pak do něj zajel, reagovala úžasně – mocně zavzdychala a prohnula se. A pokračoval jsem stále níže, až jsem se dostal k zapínání jejích kalhot, které ještě bohužel stále měla na sobě. Tady jsem se zastavil a podíval se na ni, ona si uvědomila, že jsem ji přestal dráždit a pohlédla na mě, pochopila, že ještě může vycouvat, ale neudělala to, naopak si sama rozepnula knoflík, což jsem bral jako svolení. Rychle jsem ji vysvlékl a znovu se vrátil k věnování se jejímu tělu, hladil jsem ji po stehnech a při tom ji líbal, nyní jsme oba klečeli na pohovce a divoce se k sobě tiskli.

Opětovala mé polibky a přitom mě bojácně hladila, jemně mi ťapkala svými prsty po hrudi, chvílemi vyťukávala různé melodie, kterým rozuměla jen ona sama a sjížděla na mé břicho, přes pupík, knoflík kalhot až na poklopec. Tentokrát jsem se zachvěl já, ona se potěšeně pousmála.

Na chvíli se ode mě odtrhla a pokrývala mou pokožku polibky, u toho se mi snažila rozepnout kalhoty, musel jsem jí s tím trochu pomoct. Když už jsme oba byli nazí, ani jeden z nás nedal prostor rozpakům a nervozitě, objevovali jsme nejcitlivější místečka těla toho druhého, oba vzrušení a plní očekávání věcí příštích.

„Už nechci čekat,“ vzdychla a já se radostně pousmál, vždycky jsem toužil po tom, že ji uslyším tohle vyslovit, představoval jsem si, jaké to asi bude, ale skutečnost byla mnohem lepší. Položil jsem ji na pohovku a jasně cítil, jak si mě přitahuje k sobě, snažil jsem se být co nejopatrnější, vědom si, že tohle je nejnebezpečnější věc, co dělám, stačí neopatrný pohyb a zabiji lásku svého života. K tomu tohle pro ni bylo zcela určitě poprvé, chtěl jsem, aby to pro ni bylo co nejkrásnější a nejněžnější.

Když jsem do ní opatrně vstoupil a začal se pohybovat, vycházela mi svými boky vstříc a hlasitě dávala najevo, jak moc se jí to líbí. Zrychloval jsem tempo, až to bylo k nevydržení, jako první došla na svůj vrchol Bella, která pode mnou hlasitě křičela rozkoší a všiml jsem si, že jí do očí vhrkly slzy. Já ještě párkrát přirazil a také jsem dospěl orgasmu, bylo to neuvěřitelné a zalitoval jsem, že jsme tohle nezkusili dřív, určitě by to stálo za to. Tolik let, měsíců, týdnů a dnů jsem si odpíral tuhle slast, ale byl jsem rád, že jsem to poznal až s Bellou.

Lehl jsem si těsně k ní, aby jí má váha netížila, přeci jen byla tak křehká. Hladil jsem ji po paži, pohlazená místa znovu políbil. Pomalu se vzpamatovávala ze silného zážitku, oči jí svítily nadšením.

„Sprcha,“ zeptala se a já se zasmál, vzal jsem ji do náruče a odcházel s ní do koupelny, kde naše hrátky budou jistě pokračovat...

ALJAŠKA:

„Dvě stě dolarů,“ nastavil Emmett ruku před Alici, která na něj naštvaně shlížela.

„Příště vyhraju,“ mračila se a nevěřícně vrtěla hlavou, už nikdy nebude vsázet na Edwardovo sebeovládání! Zvláště když půjde o Bellu v posteli...

KONEC