Pochopení 1

Autorka: Mari

„Bello!“ To jemné zašeptání, které se ozvalo z přízemí, mě opět naprosto ohromilo. I když ten hlas zněl nedočkavě a trochu vyčítavě zase mě překvapil. Stála jsem u sebe v pokoji, vlastně u Edwarda, dívala se do zrcadla, tón jeho hlasu mi zněl v uších a v břiše mi poletovali motýli. Musela jsem se usmát, můj muž se mě nemohl dočkat.

„ Ještě pár minut, prosím!“ Odpověděla jsem mu mu šeptem, ale bylo jasné, že můj hlas uslyší.

„Ach jo a to jsem si myslel, že šňoření nesnášíš.“ Přestože jsem svého manžela neviděla, cítila jsem, jak mu cukají koutky v tom neodolatelném úsměvu.

„To víš Alice dokáže nakazit“ Ze spodu se ozval zvonivý smích.

„Jen to ne!“

„Edwarde, já to slyšela!“ Pohrozila mu naše okouzlující černovlasá sestřička, když vcházela za mnou do pokoje.

„Edwarde, ne, že budeš špehovat Alici v hlavě! Za chvilku budu u tebe dole.“

„Wau!“  Hodila Alice ohromený obličej. Potěšilo mě to.

„Vypadáš úžasně, Edward z tebe nespustí oči.“ Vzala jsem si na sebe tmavě modré šaty po kolena se zavazováním za krk a vlasy jsem si svázala do účesu a nechala jsem pár pramínků spadat v vlnách vzadu na zádech. Vypadala jsem opravdu dobře.

„Alice, můžeš mi připnout do vlasů ještě ten pramínek, nechci si to ještě víc rozcuchat.“ „Neboj, i tak by si toho Edward ani nevšiml.“