Osudová chyba
Autorka: Dádynka
Část 1.
BELLA SWAN
,,Jak mi to mohl udělat?!“
Běžím lesem na ,,naši“ louku, odřená kolena mě pálí při každém pohybu a
slzy mi pomalu stékají po tvářích. Pořád musím myslet na okamžik, když
jsem uviděla Edwarda a tu novou holku od nás ze školy, myslím, že se
jmenuje Rose, jak se líbají za školou….
Bože, ten okamžik se mi zaryl od paměti snad na celý život.
,,Proč Edwarde?!“,,Říkal jsi že mě miluješ!“
Už to dál nevydržím a kleknu, na ošklivě poraněná kolena do mokrého
jehličí a brečím…je to snad celá věčnost, co tam tak klečím, když v tom
zbystřím, že se opodál něco mihlo. Vystrašeně tikám očima kolem sebe.
Nic nevidím. A zase!mám pocit, že mi srdce strachem vyskočí z těla.
,,Kdo-kdo je tady?“ Špitnu, spíš pro sebe.
,,Edwarde?“ nic.
,,Alice?“ taky nic.
,,Jakobe?“ v lese je ticho, jako v hrobě. Dokonce i zvířata utichla.
,,Co se to proboha děje?“
Pomalu se zvedám a ohlížím se kolem sebe. Začíná pršet a to mě donutí
k tomu, abych se alespoň pohnula. Běžím, co nejrychleji můžu ke svému
nákladˇáčku, mám divný pocit, že se za mnou pořád něco pohybuje. Už
vidím náklad´áček a proto přidám..
Odemykám dveře a nasedám.. Když sedím v autě a všechny dveře mám
zamčené, připadám si přece jenom bezpečněji. Rychle nastartuji motor a
vyjíždím na hlavní silnici, když se však otáčím, spatřím, hned za mým
autem postavu v černém, která se na mě nenávistně dívá. ,,Bože, co to
je?!“ přišlápnu pedál úplně na podlahu a odjíždím od toho místa co
nejdál.
EDWARD CULLEN
Hned, co jsem ji uviděl, mě přitahovala. Vůně její krve, neměla
konkurenci, dokonce i Bella voněla hůř než ona. Kudrnaté červené vlasy
dokonale ladily s tmavě hnědýma očima, ale naopak zase kontrastovaly
s bledou a jemnou pletí. ,,Páni, vidíš to?“ zeptal se mě Emmett. ,,Bože“
tak zněla má odpověď. Emmett se zazubil, ale za chvíli zvážněl:
,,Edwarde, je opravdu kus, ale nezapomínej na Bells, moc Tě miluje.“
,,Já vím, to bych Belle nikdy neudělal“ Odpověděl jsem a dál pozoroval
tu nádheru…
,,Je tady řeč o mě?“ Zeptala se Bella, a hodila na, mě šibalský pohled.
,,Ne lásko, jen jsme se tady s Emmettem bavili o jednom novém žákovi.
,,Tak žákovi, jo?“ pomyslel si Emmett a ve vteřině mě duchu opravil:
,,Myslel jsi tu sexy roštěnku?“ Další Emmettovi myšlenky tady nebudu ani
popisovat… takové představy už nemá ani 80 letý dědeček, natož přes 300
let starý Emmett!,,já mám teď angličtinu,“ řekla Bella a políbila
mě…,,Počkáš na mě po škole u auta?“
,,Ano lásko“ Bella už odcházela do hodiny a mě čekala nudná literatura.
Jen co jsem vešel do třídy, má nálada, která byla na bodu mrazu, se
rychle vyhoupla na maximum.
V lavici přede mnou seděla ta nádherná dívka. Sedl jsem si na své místo
a zaťukal jsem na rameno oné neznámé. Když se otočila, přestal jsem na
chvíli dýchat.
,,Je tak krásná“ pomyslel jsem si. Celou věčnost jsme na sebe civěli,
když v tom jsem uslyšel Mikovi myšlenky: ,,Jak na ni Cullen vejrá! To
kdyby viděla Bella… hned po hodině za ní zajdu.“ Teď jsem na to nemyslel
a představil jsem se: ,,Ahoj, já jsem Edward Cullen, ty jsi tu nová,
viď?“
,,Ano, právě jsem se přistěhovala a jmenuji se Rose Stuartová“ Její oči
se vpíjely do mých. Nemyslel jsem na nic jiného než na ni. Bella pro mě
přestala existovat, nechápal jsem to, ale nechtěl jsem na to ani myslet,
existovala jen Rose. Přišel učitel a my jsme se museli věnovat hodině.
Celou dobu jsem o tom všem přemýšlel.
Když zazvonilo, nabídl jsem Rose, že ji provedu po škole. Souhlasila.
Když jsme došli za hlavní budovu školy, dlouze se na mě podívala, svýma
čokoládovýma očima a chytla mě za ruku.
,,Já vím, že to chceš“ řekla, a položila si mou ruku kolem pasu. Usmál
jsem se na ni, a přiblížil se k ní blíž. Nasával jsem její vůni a ona si
užívala mého toužebného pohledu. Přiblížila se ke mně a políbila, v tu
chvíli jsem na vše zapomněl, na Bellu, na to, že na mě čeká už půl
hodiny na parkovišti, prostě na vše. Byla jen přítomnost. Nevinný
polibek přerostl ve vášnivou scénu, vystřiženou z románu. Věděl jsem, že
jí mohu ublížit, že se neovládnu, ale v té chvíli, jsme byly zase
člověkem, můj hlavní instinkt nebyl zabít Rose, ale líbat ji, jak jen to
jde. Přimáčkl jsem ji na zeď a zajel ji rukama do vlasů.
Najednou jsem uslyšel křik.,,Bože, co jí je?“ křičeli všichni a stoupli
si dokolečka, takže jsem neviděl, co se stalo.
,,Je úplně bledá!“ křičel Mike. ,,Je to určitě kvůli Cullenovi a té
nové.“ zasyčel pro sebe. Já jsem to ovšem slyšel, díky mým schopnostem.
,,Bella“zašeptal jsem. ,,Sakra!“vykřikl jsem a rozběhl se k davu.
,,Nechoď tam“ sykla rose. Nechápavě sem se na ni podíval. ,,Je to jen
blbá holka, co se tě snaží zaujmout“ řekla, a já jsem nestačil zírat.
,,Ne, tak to není.“ šel jsem k Belle a viděl ji ležet na chodníku. ,,Jak
tě viděla s tou druhou sekla sebou“ řekl někdo ze studentů. Bella se
v tu chvíli probrala, vstala a ve tváři měla výraz vyplašené laně. Její
oči se zalili slzami.
,,Jak jsi mohl?“ řekla spíš pro sebe a utíkala k náklaďáčku. Běžel jsem
za ní, ale už odjížděla, nemohl jsem využít přede všemi mou upíří
rychlost, tak jsem se vrátil zpátky k Rose, abych se jí omluvil, a
vysvětlil, že to byla chyba.
Zajímavé bylo, že jsem podobně jako u Belly neslyšel její myšlenky.
Vrátil jsem se na místo, kde jsem Rose nechal stát, ale už tam nebyla…
