Omnia Vincit Amor - Láska vítězí

Autorka: Sauri

5. část – Seznámení

Teď vás asi všechny naštvu, protože jsem poslala špatnou část a tahle má být jako 5. část a ta pátá co je na webu je 6.část. Takže mě všichni zabijete a moc se omlouvám všem a zejména Rosalie, které přidělávám práci. Ach, kdybych já přestala zmatkovat žilo by se mi líp.

Edward Culen

Když jsem se ráno ‚probudil‘ ze svého snění. Bylo už docela pozdě ráno. Alice už dávno odešla za Bellou. Asi zase nakupovat. Podle všeho si našla kamarádku, která  má ráda nakupování stejně jako ona.

ACH JO!! Kéž by byla moje. Zase jsem se nechal unést. Kdy už to konečně pochopím, že jsme  úplně rozdílní.Nemůžeme spolu být. Malý hlásek se ozval znovu a zase vše popíral:A co Alicina vize?? To byla smyšlenost v tvé hlavě. Nemůžeš ji ignorovat!! Na tom záleží její život!!

Zděsil jsem se to už tu o tom přemítám 8 hodin??

Zaslechl jsem Alici jak vychází z garáže a nechává tam klepat srdce. Bella.

Rozhodl jsem se. Nenechám nic náhodě. Půjdu za ní ať se sama rozhodne, jestli s křikem uteče nebo bude se zaujetím  poslouchat.

Když jsem za ní přišel všechny moje plány se mi z hlavy vypařily. Nedokázal jsem myslet na nic kromě ní. Kromě toho jak moc ji miluju. V noci vypadala líp. Teď se tak krásně zasněně neusmívala. Zajímalo by mě co se jí zdálo. Třeba o mě, když ze spaní křičela moje jméno?? Doufám. Z přemítání mě vyrušilo její zakašlání. Aha ona netuší kdo jsem. Uvědomil jsem si.

„Promiň nestihl jsem se představit. Jsem Edward.“

„Aha.“

„Ty jsi Bella viď?“

„Odkud mě znáš?“

„Alice o tobě mluví už od Neděle.“

„Aha.“ Musel jsem se usmát.

Nastartoval jsem a vyjel.

„Co to děláš?!?!?!?!“ Hystericky zařvala.

„Odvážím tě domů.“ Odpověděl jsem s klidem.

„A proč mě neodveze Alice??“

„Rosalie a Emmet se chcou brát a jí to neřekli tak teď zuří.“ Nic blbějšího jsem si vymyslet nemohl. A tak jsem radši rychle dodal:

„To je moje sestra a bratr.“

Když si všimnu jejího nechápavého pohledu vysvětlím:

„My jsme všichni adoptovaní.“

„Aha.“ ZASE jsem se musel usmát.

„Je to tvoje častá odpověď?“

„No asi jo.“

 „Jak je ti sympatická Alice?“

„Ona je super až na to nakupování i když já ho měla do té doby ráda.“

„Ona je jím úplně posedlá.“

 „Nechceš se k nám zítra podívat?“

 „Ráda.“Tak takovou odpověď jsem nečekal

„Ráno na tebe budu čekat před hotelem.“ Měl jsem oči jen a jen pro ni. Doufám že se nesrazím. Já bych to přežil, ale bez své spřízněné duše.

„Ty bydlíš ve Forks?“ „Od kdy?“

„Vlastně skoro od narození. Asi do 5 let jsem žila ve Phoenixu. Ale Charlimu se tam nelíbilo tak jme se přestěhovali do Forks. Ale teď to našim neklape.“

 „Rozvedou se?“

„Podle mě ano. Charlie se znovu zamiloval a Renée vypadá, že v New Yorku taky.“

Jak všímavá.Renée se o Philovi celou noc zdálo.

Ještě chvíli jsme si povídali, ale uteklo to velmi rychle. Byli jsme u jejich hotelu a strašně dlouho jsme si povídali. Když jsem ji připomněl, že by měla asi jít.Vůbec se mi ji nechtělo to připomínat, ale Renée by měla strach. Rozloučili jsme se a ONA vešla do hotelu.Ještě dlouho jsem přemítal co jsem vlastně dneska zažil a došlo mi,že teď už nic nebude jako dřív.

Ještě dlouho jsem tam seděl a poslouchal dění v hotelu. Zaslechl jsem i rozhovor Belly a Renée.

„Ahoj zlato.“

„Ahoj mami.“

„Tak co našlas toho tajného ctitele?“

Napjatě jsem poslouchal co odpoví.

„Neee.“

UF. Kdyby to zjistila…kdo ví co by bylo.

Bello, já … no asi… musím ti něco říct.

Já sem si našla přítele Phila.

 „To je super maminko!“

„Opravdu, takovou reakci jsem nečekala.“

Musel jsem se usmát. Tak všímavý je málokdo.

Přišlo mi, že ji tím narušuji soukromí. Radši jsem odjel k nám, i když jsem věděl, že bude Alice zase vyslýchat.

A měl jsem pravdu. Jen co jsem přijel zažil jsem peklo. Alice mi začala nadávat, že jsem ji odvezl Bellu bez jejího svolení.

„Co si to dovoluješ! Tys ji sprostě unesl! Co kdyby ses neovládl!! Víš jak ti voní!!!“

„Alice uklidni se nic se přece nestalo tak co řešíš!“

„Ale mohlo, kdybys nedojel k hotelu v čas!“

„A co jako? Já na to ani nepomyslel. Jen jsem si užíval její společnosti!“ To už jsem se skutečně zlobil.

Alice zvedla ruce jakože se vzdává a už klidnějším, ale ještě dost rozzuřeným hlasem odpověděla:

„Já neříkám,že ji můžeš ublížit jenom ty. Na světě je spoustu dalších jako ty!“

„Nevěděl jsem co si o tom mám myslet a pak my to došlo. Byl to jako blesk z nebe.

„Kdo.“ Zašeptal jsem a strašně se o ní bál.

„Nevím, ale ještě se tu chvíli zdrží. Najde nás. Chtěl tudy jen projít nic víc, ale ucítil naši vůni a diví se jak tu můžeme žít tak dlouho. Jsme tu přece jen pět let. Chce se s námi setkat.“

„Stejně se stěhujeme do Forks.“

„Snad máš pravdu.“

Tím se náš rozhovor ukončil. A dál pokračoval s celou naší rodinou.

Když jim Alice vyložila to co jsem já už dávno věděl Carlisle se zeptal:

„Proč se s námi chce setkat?“

Ale v duchu si myslí: Snad neublíží Belle Edwarda by to ranilo od jejího příchodu se mi zdá

šťastnější.

„Nevím.Ale nechce nikomu ublížit, alespoň se zatím nerozhodl.“

To slovíčko zatím se mi pranic nelíbí. Budu muset hlídat bellu víc než nejcennější klenot. Víc než svůj vlastní život. Víc než jsem doteď cokoliv hlídal.

Začal jsem už v noci a rozhodl jsem se, že ji budu sledovat a nenechám se od ní odtrhnout na krok. Celou noc jsem hlídal pachy v okruhu 1 km. Bylo zvláštní, že jsem zase neslyšel žádné její myšlenky.

Až se rozednívalo odběhl jsem k nám pro auto a převléct se.