
		
		 
		
		Omnia Vincit Amor - Láska vítězí
		
		Autorka: Sauri
		 
		
		4. část – 
		Seznámení
		
		Bella Swan 
		
		Ráno jsem se 
		probudila. S překvapením jsem zjistila, že mi na polštáři leží žlutá 
		růže. Rychle jsem se oblékla a provedla ranní hygienu. Renée ještě spala 
		a tak jsem se potichu vyplížila z našeho pokoje do hotelového bufetu. 
		Hledala jsem poslíčka s ranní roznáškou. Našla jsem ho v recepci jak 
		filtruje s krásnou dívkou. Přistoupila jsem k němu a zeptala se ho:
		„ Kdo přinesl 
		tu žlutou růži?“ divně se na mě podíval a s výrazem že vyrušuju odvětil:
		„Já ještě 
		ranní roznášku neroznesl. Myslíte že jste zajímavá a tím mě oblouzníte?“
		Otočil se a 
		dál se věnoval dřívějšmu rozhovoru.
		Byla jsem 
		zmatená a tak jsem rezignovaně odešla a přemýšlela.
		Napadlo mě že 
		mi tu růži dala na postel Renée. Má takové ztřeštěné nápady. Vyrazila 
		jsem d pokoje.
		„Renée!“ 
		Křičela jsem už od dveří tím jsem ji vzbudila.
		„To tys mi 
		dala na postel žlutou růži?“
		„Ne. Proč se 
		ptáš?“
		„Ale nic jen 
		jsem se ráno probudila a na polštáři měla tuhle žlutou růži.“
		„A donáškové 
		služby ses ptala?“
		„Jo. Oni nic 
		neví a ranní roznášku ještě neudělali.“
		„Hmm. Asi máš 
		tajného ctitele.“
		Vyplázla jsem 
		na ni jazyk a vzala si bundu.
		„Kam jdeš?“
		„Hledat 
		tajného ctitele.“
		„Kam?“ 
		
		„Máme sraz 
		z Alicí.“
		„Měj se 
		pěkně!“
		„Nevím kdy se 
		vrátím pááá!“ 
		„Hlavně ať 
		nenavštívíš pohotovost!“
		To už jsem 
		vypadla. Na chodníku na mě čekalo kanárkově žluté Porshe a z něj vyběhla 
		Alice.
		„Ahoj Bello?“
		„Čau Alice. 
		Co budem dneska dělat?“
		„No Jasper mi 
		vyhodil boty takže co kdybys mi pomohla vybrat náký nový?“
		Nasadila jsem 
		útrpný výraz. Alice se na mě zašklebila.
		„Nebo můžem 
		jít k nám domů a já tě představím rodině.“
		Na to jsem se 
		vůbec necítila a tak jsem šla vybírat s Alicí boty. Trvalo to kupodivu 
		jen 3 hodiny a Alice si vybrala osmery boty.
		„Co kdybychom 
		nejprv zajeli k nám já si vyložila boty a pak jeli k vám?“
		„Tak jo.“
		Odjeli jsme 
		kousek za město. No kousek jeli jsme asi hodinu New York je velkej.My 
		bydlely na opačném konci než Alice a její rodina. Když jsme přijeli 
		k nim tak mě nejprve ohromila velikost domu a hned potom jeho krása.
		„Zůstaneš 
		v garáži nebo chceš jít k nám. Představila bych tě.“
		„Radši 
		v garáži.“
		„OK“
		Zůstala jsem 
		v garáži a nudila se. Cítila jsem se nesvá.
		Zanedlouho 
		přišel do garáže krásný kluk, mohlo mu být tak co mě, takže 17.
		A k mému 
		překvapení si sedl na místo řidiče do kanárkově žlutého porshe.
		Odkašlala 
		jsem si.
		„Promiň 
		nestihl jsem se představit. Jsem Edward.“
		„Aha.“ 
		V duchu jsem si vynadala to jsem se na nic lepšího nezmohla??
		„Ty jsi Bella 
		viď?“
		„Odkud mě 
		znáš?“
		„Alice o tobě 
		mluví už od Neděle.“
		„Aha.“ 
		Zase jsem se na nic lepšího nezmohla.
		To už Edward  
		nastartoval a vyjel.
		„Co to 
		děláš?!?!?!?!“ Hystericky zařvu.
		„Odvážím tě 
		domů.“ Odpověděl s klidem.
		„A proč mě 
		neodveze Alice??“
		„Rosalie a 
		Emmet se chcou brát a jí to neřekli tak teď zuří.“
		Když si 
		všimne mého nechápavého pohledu vysvětlí:
		„To je moje 
		sestra a bratr.“ Když si všimne mého ještě nechápavějšího pohledu dodá.
		„my jsme 
		všichni adoptovaní.“
		„Aha.“ 
		ZASE
		„Je to tvoje 
		častá odpověď?“
		„No asi jo.“
		Nádherně se 
		usmál pokřiveným úsměvem.
		„Jak je ti 
		sympatická Alice?“
		„Ona je super 
		až na to nakupování i když já ho měla do té doby ráda.“
		„Ona je jím 
		úplně posedlá.“
		Zase se 
		nádherně usměje a kdybych neseděla asi bych spadla.
		„Nechceš se 
		k nám zítra podívat?“
		Jak bych 
		mohla odmítnout když mě tak oslňuje?
		„Ráda.“
		„Ráno na tebe 
		budu čekat před hotelem.“ Zase se nááádherně usmál. Mněla jsem oči jen a 
		jen pro něj.
		„Ty bydlíš ve 
		Forks?“ „Od kdy?“
		Na tohle se 
		mě Alice neptala tak se dám do vyprávění.
		„Vlastně 
		skoro od narození. Asi do 5 let jsem žila ve Phoenixu. Ale Carlimu se 
		tam nelíbilo tak jme se přestěhovali do Forks. Ale teď to našim 
		neklape.“
		Proč mu to 
		vyprávím vždyť ho znám jen pár minut? Příjde mi ale jako bych ho znala 
		několik let on má asi stejný pocit. Vidím mu to na očích.Stejně jako 
		Alici. Mám je ráda.
		„Rozvedou 
		se?“
		„Podle mě 
		ano. Charlie se znovu zamiloval a Renée vypadá, že v New Yorku taky.“
		Ještě chvíli 
		jsme si povídali, ale uteklo to velmi rychle. Byli jsme u našeho hotelu 
		a strašně dlouho jsme si povídali. Když mi Edward připomněl, že bych 
		měla asi jít.Vůbec se mi nechtělo, ale musela jsem. Renée se za chvíli 
		vrátí. Rozloučili jsme se a já vešla do hotelu.Ještě dlouho jsem 
		přemítala co jsem vlastně dneska zažila a došlo mi,že jsem se do Edwarda 
		zamilovala.Ze všech lidí právě do něho no tě pic.
		 
		Přišla Renée:
		„Ahoj zlato.“
		„Ahoj mami.“
		„Tak co, 
		našlas toho tajného ctitele?“
		Tak na to 
		jsem po tom všem úúúplně ale úúúplně zapomněla.
		„Neee.“
		Bello, já … 
		no asi… musím ti něco říct.
		Povzbudivě 
		jsem na i kývla a usmála se.
		„Já sem si 
		našla přítele, Phila.“
		Tak a bylo to 
		venku Renée se nám zamilovala.
		„To je super 
		maminko!“
		„Opravdu, 
		takovou reakci jsem nečekala.“
		Vrhla jsem se 
		ji kolem krku.Dala mi pusu na tvář a řekla běž už spát ve středu ti ho 
		představím.
		Odhopkala 
		jsem jako malá do koupelny a provedla hygienu.
		Když jsem si 
		lehla do postele a zavřela oči objevil se mi před očima Edwardův 
		obličej. A zdálo se mi o něm. Ten sen byl krásný.
		Leželi jsme 
		na zasněžené louce vedle sebe a smáli se pak mě zaplavila strašlivá 
		bolest. Jako by mě pálila každá buňka v těle. Kolem mě byla tma. Pak 
		jsem se probrala na posteli a kolem mě byli Alice a Edward a oba se 
		usmívali a objímali mě : „Měli jsme o tebe strach všechno ti vysvětlím.“ 
		Víc už říct nestihla protože mě zazvonil ten pitomej budík.GRRR. 
		
		
		NESNÁŠÍM HO!!!!! 
		
		Tak krásnej sen a on mi uprostřed něj 
		zazvoní.
		
		Pak mě moje zloba přešla protože jsem si 
		vzpomněla co je dnes za den. JUPÍÍ!!