Omnia Vincit Amor - Láska vítězí
Autorka: Sauri
3.část –
Noční klid
Edward Cullen
Vracel jsem
se domů z lovu. Když jsem uslyšel jak Alice o něčem mluví a pak jsem
docela zřetelně zaslechl:
„Edward se
nám zamiluje.“
„Co já?“ Co
nejrychleji jsem doběhl těch posledních pár metrů za Alicí.Poslala mi
obrázek a vizi:
Obrázek Belly
– Isabelly ihned jsem věděl, že ona bude tou jedinou co zaplní mé srdce
láskou.
A pak poslala
vizi:
Bella,
nějaká dívka která bude naše sestra ala upír dobrovolně. Nebo zemře díky
mě. Tato vize nešla změnit.Bella bude mou družkou.
A já se
rozzuřil jak to že ji poznala dřív než já?? Odběhl jsem. Za
kým vlastně?? Oni za to nemůžou. Už jsem se rozhodl. Obrázek Belly mi už
nestačil. Chci ji vidět sám na vlastní oči.
Vydal jsem se
hledat podle vůně z Alicina auta hotel kde je ubytovaná Moje Bella.
Cože!!
MOJE!! Ona není Moje je jen MÁ. Možná se do mě zamiluje stejně jako já
do ní.
To už jsem
dorazil do krásného hotelu. Hledal jsem ono do jejího pokoje.našel jsem
okno kde byl její pach intenzivní. Vyskočil jsem do něj. Jenže jsem si
nevšiml, že je to okno zavřené. Nestačil jsem zabrzdit a uprostřed noci
se ozval zvuk tříštícího se skla. Novomanželé jež jsem tím ruchem
vyrušil z jejich aktivity se šli ve spodním prádle podívat co se děje.
Radši jsem rychle zmizel.
A pak že
je láska bezhlavá!!
Našel jsem
další okno kde byla Bellina vůně ještě intenzivnější. Vyhoupl jsem se na
parapet a radši se podíval jestli je okno otevřené. Nebylo. Tak jsem ho
otevřel a přehoupl se dovnitř do Bellina pokoje. Okno jsem nechal pro
jistotu otevřené. Co kdybych musel rychle zmizet. Sedl jsem si na gauč a
přemítal proč byla ta vůně i v tom druhém pokoji.
Z mého nikam
nevedoucího přemítání a rozjímání nad její krásou mě vyrušilo až Bellin
výkřik.
Nevěděl jsem
proč, ale neslyšel jsem žádné její myšlenky.
„NÉÉÉÉ!“
Zprvu jsem se
lekl, že ji něco je a než jsem uvědomil co dělám jsem byl u ní. Skláněl
jsem se nad ní. Uvědomil jsem si co dělám a tak jsem se rychle přesunul
na gauč a s oddechem jsem usoudil že je to jen noční můra. Strašně rád
bych ji pomohl, ale nevěděl jsem jak.když jsem si všiml, že se Bella
rozkoukává bylo už pozdě. Rychle jsem se mihla vyskočil z okna a v
duchu děkoval své rozvážnosti nechat si otevřené okno. Vyskočil jsem a
doufal, že si mě nevšimla to by se těžko vysvětlovalo.
Když jsem
vyskočil z okna procházel jsem se po ulicích v blízkosti hotelu.
Narazil jsem
na otevřené květinářství a snad z vůle boží jsem do něj bezmyšlenkovitě
vstoupil. Pohled mi padl na žlutou růži.
Chvíli jsem
přemýšlel kolik jich mám koupit a rozhodl jsem se že nebudu přehánět a
koupím jen jednu. Stejně by mě asi vypakovala s košem.
Koupil jsem
jednu žlutou růži a ještě jsem se asi hodinu procházel než jsem sebral
odvahu a vrátil? Se do hotelu. Okno bylo otevřené a jediný zvuk který se
ozýval byl nadávání těch novomanželů, že v hotelu nemají pořádně
připevněný okna a aby se ještě někdo zranil. Musel jsem se v duchu
zasmát. Kdyby tak věděli co se opravdu stalo.
Vyskočil jsem
do Bellina pokoje a tu žlutou růži jsem ji položil na polštář vedle její
hlavy a ještě chvíli jsem se na ni díval. No chvíli asi tak ještě dvě
hodiny. Pak se začalo rozednívat a já usoudil že bych už mněl jít.
Vyskočil jsem
z okna a naposledy jsem se podíval na moji lásku Bellu.
Utíkal jsem
domů.
Tam na mě
bude čekat minimálně Alice aby započala výslech. Nahlas jsem si
povzdechl a za mnou se vynořila Alice a řekla:
„Copak
bratříčku?“
„Jak se ti
dneska vedlo?“
„Do toho ti
nic není.“
„To by ses
divil co mi do toho je. Na tom závisí celý náš život.“
„A když
myslím nás tak myslím celou naši rodinu i s Bellou.“
„Ach jo.“
„Tak já
začnu.“
Vyprávěl jsem
ji všechno co jsem udělal a ona se připravila na další den strávený s Bellou.
A já viděl
její vizi nejbližší budoucnosti:
Líbal jsem
se s Bellou.
To by mě
zajímalo za jak dlouho. Neříkám že bych ji nepolíbil hned. Ale přece
jsem jen upír a možná by to nepřežila.