Omnia Vincit Amor

Autorka: Sauri

Láska vítězí

Tohle jsou mé první vzpomínky na zvláštní lásku, která přežije snad vše.

2. část – Poznání

Alice Cullenová

Šla jsem si koupit nějaké rifle a další oblečení.

Zrovna jsem si vybírala  rifle. Když v tom jsem měla vizi:Bella, nějaká dívka která bude moje sestra ala upír dobrovolně. Nebo zemře díky Edwardovi. Tato vize nešla změnit. Byl to osud?Bella bude družjou Edwarda je to ovšem na něm jestli bude žít.Když ji bude ignorovat zabije ji ne naschvál, ale Bella se zabije sama tou útrapou, že je od něho odloučená.

Probralo mě až když přede mnu Bella spadla. Asi zakopla o rifle které si vzala na zkoušení . Mezi námi byly příšerné.

Z popudu jsem si nedala pozor na jazyk a řekla jsem její jméno, přitom ona mě nemůže znát. Ani já i. „Není vám nic Bello?“  

Klekla jsem si k ní:“Jsem Alice pomůžu ti.“Vděčně se na mě usmála.

“Můžeš chodit?“

„Snad.“postavila se na nohy, kdybych ji nechytla asi by spadla.všimla jsem si že má něco z kotníkem, ale nebude to vážné chce to jen obvázat.Asi bych to zvládla sama, ale netroufala jsem  si. Místo toho jsem řekla:

„Můj otec Carlisle je lékař snad ti pomůže.“ A vzala jsem ji do náruče.

Doběhla jsem za mým adoptivním otcem Carlislem.(Samozdřejmě jen lidským během)

A hned jsem se dala do vysvětlování. „Bella si udělala něco  kotníkem.Můžeš ji pomoct?“

Carlisle se na mě udiveně podíval, ale nic neříkal.

„Lékárničku mám v autě.“

Tak jsem Bellu donesla k autu. Carlisle ji ošetřoval zatímco já jsem brebentila abych zamluvila to první oslovení. Carlisle se na mě tázavě podíval a já mu pohledem odpověděla: později.

Je milá doufám že se spřátelíme.

„Kde bydlíš?“

„Ve  Forks“

„Opravdu?“ „My se tam stěhujeme. „Bude fajn tam někoho znát!“

„A co děláš v New Yorku?“

Tak mi vylíčila její úžasný příběh.

Mezitím už Carlisle spravil Bellin kotník a s Bellou po boku  jsem odešla zpět do obchodu.

Pak jsem si s ní užívala nakupování ze začátku to vypadalo, že ji to skutečně baví.

A za chvilku už vypochodovala s párem nákupních tašek, které jsem jí věnovala.

Beze slova jsem ji  podala mobil a dál přemýšlela jak se bude tvářit Edward až mu to řeknu. Na tom přece jen závisí Bellin život. Předvídala jsem vše možné jen ne to jak se Edward zachoval doopravdy.

Nabídla jsem ji že ji svezu. Bella mi jak jinak než odporovala.

„Ale já tě nechci tak moc obtěžovat navíc smi koupila ty kalhoty.“

„To nestojí za řeč, já jsem ráda že budeme kámošky a navíc budu někoho z Forks znát, což je fajn!“

„Tak dík.“ Řekla stydlivě a to neviděla moje auto.

Celou cestu jsme si povídaly o rodině, o přátelích a  o Forks.

Když jsme dojeli před hotel pustila mě Bella dovnitř do apartmá. Rozplývala jsem se snad nad vším co mi přišlo do cesty, tak jsem si jako jediná všimla, že  už přišla Renée.

„Ahoj!“

„Ahojky holčičko, jak ses dneska mněla?“

„Super mami pojď jsem prosím, představím ti Alici.“

„Dobrý den paní Swanová.“

„Spíš už večer a říkej mi Renée.“ „Tak co jste děvčata koupili?“

A začala jsem povídat co jsme koupili.Byla jsem ve svém živlu. Pak jsem ještě přidala historku jak jsme se seznámili. Renée  poznamenala : „Po kom to ta moje holka zdědila?“

Pak mě Renée zdvořile vyhnala se slovy že už je moc hodin. Mě to ani nepřišlo jelikož nemůžu spát. Nevěřili byste jak rychle čas utíká. A to před sebou mám ještě celou noc.

„No aspoň si můžu prohlídnout město aniž bych lítala na pohotovost!“ Jsem už jenom zaslechla svými citlivými upířími uši a odjela jsem to vysvětlit Carlislemu a Edwardovi. Vlastně celé rodině. To zas bude.

Jen co jsem přišla domů se  na mě pověsil Carlisle.

„Co se děje?“

„Ona bude jednou z nás, ale dobrovolně.

Carlisle na mě jen zaraženě hleděl.

„Edward se nám zamiluje.“

„Co já?“Vyřítil se Edward  z vchodových dveří. Jako kdyby to neslyšel tak jsem mu v hlavě poslala obrázek Belly a jeho pohled zjihl. Musela jsem se usmát. Přála jsem mu to. Vždyť na to čekal století.

Pak jsem mu poslala svou poslední vizi a on se rozzuřil a někam odběhl Carlisle se jenom zvědavě díval .

„Mněl bych něco vědět?“

Tak jsem mu to vysvětlila a on moudře pokýval hlavou a usmál se.

„Jen by mě zajímalo kam Edward zmizel.“

Zadívala jsem se do budoucnosti a  zašeptala.

„K Belle.“

Všichni co mě poslouchali se usmáli. Všichni kromě Rosalie. Ta se jen pousmála.