Odlišné světy

Autorka: Sisi

8.Praha

Jsem doma!!! Mamka je nadšená a Petr taky, ale je tu něco jinak. Dívají se po sobě daleko zamilovaněji a Petr nenechá mámu skoro nic dělat.

„Mami, co se tu děje?“

„Holčičko máme pro tebe ještě jeden dárek“ začala. „Petře!!“ zavolala a čekala než přijde a chytí ji za ruku.

„Víš Jasmínko já …..prostě stal se tak trochu zázrak. Jsem těhotná!!“ vyhrkla rychle.

„To je skvělý mami!!“ radovala jsem se.

Věděla jsem,že se jí moc stýskalo když jsem byla pryč a zas budu, a teď ! To je zázrak přesně jak řekla. Vždyž se s Petrem snažili takovou dobu a mámě ještě není tolik. Já, i když jsem se cítila provinile, jsem byla u tátovi rodiny spokojenější, cítila jsem se že tam patřím víc než sem. Miminko bylo jako náplast na bolístku pro mou duši..

„Co jít do kina?“ zeptala se Jana když jsme už druhý den seděly doma a nic nepodnikly.

„O.K. Jsem pro jen, žádná romantika, prosím.“

„Neboj běží teď nějaký prima horor tak co ten?“

„Já ti nevím“

„Tak víš co , kašlem na kino,skočíme do půjčovny a uděláme si svůj tv program, už mě ty pohádky neba!“ změnila plány Janka.

„Jasně to beru.“ vyskočila jsem z gauče a vyrazily jsme.

Už byla noc a já nemohla usnout.Ještě tři dny jen vydržet a vracím se.

Chyběli mi až neskutečně. Zvláštní bylo, že se mi vzpomínky stále vracely k Raeovi a Nickimu a vyvolávaly ve mně zvláštní pocity. Každý jiné. Bála jsem se jich – nechápala jsem je, já se v sobě nevyznala.

Raději jsem myslela na ostatní a přemýšlela nad zvláštnostmi mé rodiny. Až tady mi některé věci přišli hodně zvláštní.

A najednou mě to napadlo, asi za to mohl film na který jsme kukaly s Janinou. Vstala jsem a zkusila myslet realně. Vzala jsem tužku a napsala si vše co je na nich jiné. Hledala jsem uvěřitelnou odpověď.

Bledost ,chlad, oči které mění v pravidelných intervalech barvu, velká síla , bystřejší smysly i to že jsem je neviděla pořádně jíst . Nechodí na slunce a příjde mi jako by ani nespali.

Vím, je to hloupost, vždyť je to můj otec !!!

Ale i přesto , mají tajemství které neznám a týká se všech i Nicka.

Nikdy jsem se na nic neptala, ale občas a nebo když si myslí, že je nevidím se jako lidé nechovají.

Dospěla jsem k řešení! Je tu ještě jedna věc které jsem si nevšimla. Jejich srdce!!!

Zjistím zda bije a podle toho se zachovám.

Bije a pak jsou vše jen mé hloupé smyšlenky a představy, nebije a pak se začnu ptát a žádat odpovědi.

Vím ,ale že nic vůbec nic nezmění to co k nim cítím, jsou má rodina , miluju je!!

Lehla jsem si a v ruce držela hřebínek od Rae. Byl hmatatelnou vzpomínkou na něj i ostatní.

Usnula jsem a tehdy se mi ten sen zdál poprvé.

Ona se zjevila poprvé.