Neměl jsi odcházet

Autorka: Malika

3.část - Proč???

EDWARD:

Esme už měla většinu věcí sbalených,tak jsem se nezdržoval a vyrazil do Forks.Dorazil jsem sem kolem 14:40.Auto jsem nechal u nás před domem (stále byl v perfektním stavu,jako když jsme ho tu nechávali) a rozběhl jsem se k Bellinu domu.

Přesně jako v tom včerejším snu jsem vyšplhal do jejího okna.

Jo,k tomu snu – nikdo jsme nedokázali přijít na to,jak jsem mohl usnout.Carlisle nad tím pořád přemýšlel,ale já se tím už nezabýval.Za chvíli uvidím Bellu!

Zalapal jsem po dechu,když jsem spatřil,že ze skříně trčí pokřivené dráty.Nerozmýšlel jsem se a vytáhl autorádio ven.Ano,vypadalo přesně tak jako včera.Šílené.

S očekáváním jsem se otočil ke knihovně,a nezklamala mě – tlustá vrstva prachu pokrývala každou knížku.

Rádio ale nebylo pohřbeno pod krunýřem prachu.Stálo vedle její postele a vedle se povalovaly cédéčka.

Wow.Na stěně u postele byl obří plakát Linkin Park.Odkdy je Bella poslouchala?!

Nebyl čas to řešit,protože venku jsem uslyšel předení motoru.Ale bylo moc tiché,než aby to byl Bellin náklaďáček.Je možné,že ji někdo vezl?

Slyšel jsem klapnutí dveří a Belliny kroky na schodech.Otevřela dveře a zůstala stát na prahu,zmrzlá jako socha.

Na pár sekund jsem neslyšel pravidelný rytmus jejího srdce,ale potom se rozeběhlo děsivou rychlostí.

„Edwarde?“zašeptala.Jako když jsem snil.

Po tváři jí přeběhl něžný výraz,ale potom se její obličej zatvrdil a zatvářila se…naštvaně?

Vykročil jsem směrem k ní,abych ji konečně mohl obejmout,po té příšerně dlouhé době,a zašeptal jsem její jméno.„Bello.“

Přiblížil jsem se k ní,ale ona odmítavě natáhla ruku před sebe.Co???Proč???

„Bello?“nechápal jsem.

Podívala se na mě přimhouřenýma oči,styl já-tě-zabiju-ty-hajzle a ledově pronesla:„Vypadni, a HNED!“

Překvapeně jsem na ni zíral a vůbec nic jsem nechápal.

„Co prosím?“zeptal jsem se ohromeně.

„Okamžitě vypadni z mého pokoje!“

„Ale Bello..“

„Ven!“vřískla.

„Bells,ale já…“

„Jsi zklamaný,co?!Nevyšlo ti to tak,jak jsi zamýšlel.Ubožáku!Okamžitě vystřel z mého pokoje!!“

„Bello,o čem to mlu-“

„Zmizni,“zasyčela a znělo to tak nenávistně  a chladně,že jsem dva kroky ustoupil.Ukazovala k oknu,v očích zlobu.

Poslechl jsem ji a vyskočil jsem ven,běžel jsem domů.V hlavě jsem měl vygumováno.Proč???Proč mě tak nenávidí?Proč mě vyhodila???Proč?

Tušil jsem,že asi bude naštvaná,že jsem ji opustil.Ale tohle..ne,tohle nebyla moje Bella.

Esme už stěhovala věci a zhrozila se při pohledu na můj zmučený výraz.Upustila pár krabic s porcelánem a rozběhla se ke mně.

„Edwarde,co se stalo?Je něco Belle?“

Zavrtěl jsem hlavou.„Ne.Ona…ona mě nenávidí.Vyhodila mě pryč.“

Ach,to je mi líto.Ale nevěřím,že by tohle Bella…muselo to být jen tím překvapením…všechno bude zase dobré…

Nahlas ale řekla:,,Chceš se vrátit zpátky do Ithaky?“

„Ne.Nemůžu bez ní žít." 

„Volala jsem do školy,od zítřka zase začínáte.Nemusíš tam chodit..“

„Ne,to je v pohodě,půjdu.“Podařilo se mi zatvářit se normálně.„Vážně mami,nedělej si s tím hlavu.To je v pohodě.“

„Jak myslíš.“

Zamával jsem jí na rozloučenou a vyrazil jsem na naši louku.Potřeboval jsem být sám.

BELLA:

Zuřivě jsem vytáhla první oblečení a navlékla jsem se do toho.Co si sakra myslí?!Po půl roce se objevit a tvářit se jako neviňátko?!A ještě se ublíženě ksichtit,když jsem ho vyrazila?!Proč se vůbec obtěžoval vracet?

Netrpělivě jsem klepala prsty do stolu.Tak kde je Mike tak dlouho?

Konečně se před domem ozvalo zatroubení.S úlevou jsem vyběhla z domu a rovnou ho políbila.Nadšeně mě objal a polibek mi oplatil.Většinou to býval on,kdo začal,ne já,takže musel být příjemně překvapený.Ale já byla opravdu zoufalá.Edward….Edward…to jméno mi vrtalo v hlavě,jako červ…nemysli na něj….už ne…

Angela s Benem čekali před obchodem Newtonových.Do Seattlu jsme dorazili celkem brzy,takže nám zbývalo asi půl hodiny do začátku filmu.

Angela si samozřejmě všimla,že se mnou něco není v pořádku.„Bello?“

„Pojď na záchod,“naznačila jsem jí neslyšně rty.Angele to říct můžu.Ona to pochopí,pomůže mi.

„Hej,kluci,mi si ještě odskočíme,jo?Zatím kupte popcorn,“řekla jim a táhla mě pryč..

Angela zamířila na placený záchod a zamlkla za námi dveře..„Tak co se stalo?Nemusíš mi to říkat,jestli nechceš..“

„Chci,Ang.Víš…dneska,jak mě Mike dovezl domů…já jsem vyšla k sobě nahoru do pokoje…a tam byl…Edward.“

Vykulila oči.„Edward Cullen?Co po tobě chtěl?Jak si dovoluje,po tom,co ti udělal se vracet?!“

„Nevím co chtěl,vyhodila jsem ho.Asi se šel ujistit,jestli jsem se už utrápila.“Rozbrečela jsem se.„Když jsme sem jeli..všimla sis na silnici toho žlutého auta?To byla Alice.Oni…oni se určitě vracejí zpátky!“

Angela mě objala.„No a co,tak se vracejí.Musíš se na to dívat optimisticky.Tys to Edwardovi natřela,protože místo aby se z tebe stala zombie,chodíš s Mikem.A Mike navíc chce…jejky,no nic.“

Zvědavě jsem si utřela slzy.„Co Mike chce?“

„Nic,nic jsem ti neřekla,nic jsi neslyšela.Tohle ti říct nemůžu,ale však on ti to brzy řekne sám."

Lámala jsem s tím hlavu celou dobu,kdy jel film,ale na nic jsem nemohla přijít.Co po mě Mike může chtít?

V noci jsem skoro nespala.Jednak jsem se bála,že se mi budou zdát děsivé sny,potom jsem hodně přemýšlela nad Edwardem…a nad zítřkem.Budu se k němu chovat normálně.Ne,budu ho ignorovat.Ale k ostatním Cullenovým se budu chovat normálně,oni mi nic zlého neudělali.A jako poslední…bála jsem se,že by sem mohl přijít,tak jako sem dřív v noci chodíval.