Navždy

Autorka: TwilightKa

2.část

„Bello, jsi zbalená?“ pokračoval Carlisle

„jo..myslím“

„Jdi jí zabavit, přijde tam..a hlavně se neboj “pokračoval.

Mezi tím přijela Rosalie a Emmett.Podle výrazu to bylo Rosalie jedno…..nedivím se.

„Fakt “pěkný“dům“

„Rosalie,sklapni“ zasyčel Edward, poprvé tak hruběji.

Bylo mi jedno co říka, jestli se jí to tady líbí, nebo co.Měla jsem důležitější věci na práci..

Vešla jsem do pokoje, už tam byla

„Tak jak ses rohodla“smála se…vůbec jsem nechápala čemu.

„Jak jses tady dostala“

„Tak jako Edward.Oknem“smála se ještě víc

Nevydržela jsem nekřičet„Jak se opovažuješ nás sledovat!!??“

„Kdo pak se nám tady rozčiluje?….Jste hezký páreček…Tak co??“

„Nech je!!!“

„Tak zemřeš ty..Jak chceš?“

Najednou popadla mou ruku..Začala mi jí drtit…Začaly mi pomalu praskat kosti.Proč proboha nikdo nepřichází? Co pak mě neslyší, jak kříčí??

„Nech jí“ zařval můj medvědí bráška Emmett…konečně

„Co oni tady dělají“začala vrčet

„NA NÍ!!!!!!!!!“

Všichni se na ní vrhly.Vmžiku byl u mě Carlisle ,aby mi mohl ošetřit ruku…Nevnímala jsem ho.Musela jsem se dívat jak zabijí Viktorii.Začaly ji lámat ruky,nohy..pak se na ní vrhla Alice a utrhla jí hlavu…fuj bylo mi blbě

„Bello…jdi připravit oheň“ zařval na mě Jasper.

„Jo“

Byla jsem strašně zmatená, nevěděla jsem jak připravovat oheň.Ruce se mi třásly..Ale na druhou stranu, jsem byla ráda že je ta kráva Victoria mrtvá…no mrtvá není to správné slovo.Podařilo se mi zapálit oheň..Už jí nesly..samozřejmě po kusech.Hořela.

„Tak mi jdem Bello, jsi v pořádku“ujišťoval se Carlisle

„Tak naschle a moc vám děkuju…Pa Edwarda“

Překvapivě se na mě podíval„Myslíš, že tě nechám samotnou? Já tu s tebou zůstanu“

„Myslíš, že přijde její duch a bude mě strašit??“ usmál se na mě svým pokřiveným úsměvem.Objali jsme se a dlouze jsme se políbili.

„Co ruka?“

„Jo dobrý….půjdu se teď osprchovat..počkáš?“ zase se na mě usmál a jenom dodal„Že se ptáš“

Co nejrychleji jsem se osprchovala, učesala atd.

Na posteli jsme se líbali, mazlili,ale nedošlo k tomu.Nechtěl,aby se naše poprvé stalo po tom nemilém překvapení.Jak jsem usínala broukal mi moji ukolébavku.

Zdálo se mi o Victorii a Jamesovi..Teď jsou aspoň spolu.

Probudila jsem se našla dopis.Od koho asi byl???

Četla jsem:Krásné ráno,doufám že jses pekně vyspala.Musel jsem jít,přijede tvůj otec.Co by si asi pomyslel…PAC A PUSU…tohle mě rozesmálo.

No jo, vlastně už dneska přijede.Musím trochu poklidit po tom nočním ‘‘řádění‘‘.Taky musím něco nakoupit.Oblekla jsem se a vzala si klíčky od mého Chevyho.

Cestou jsem vzpomínala na noc s Edwardem.Bylo to báječný.Až na ten začátek.

Ale na to jsem nechtěla myslet.Důležitější byla Edwardova část.No a vlk o vlku a potkala jsem ho na ulici.

„Ahoj co tu děláš“

Začal koktat, bylo to tak roztomilé„No..já jsem..ale jen jsem si šel koupit CD“radši mě políbil..typický

„Ahá“ řekla jsem jako kdybych tomu věřila,ale věděla jsem že zase kuje pikle, radši jsem se na něj usmála a on mi úsměv oplatil.

„Jo jinak jelikož máš za týden narozeniny, mám pro tebe překvapení zlato. Tak zatím“naposled mě políbil.
Že by mě konečně ‘‘kousnul‘‘.Mno nic

Potkala jsem člověka.no ne člověka..prostě Jacoba.

„Ahoj Jacobe“

„Ahoj Bells.Tak ty a Edward…pořád.??“

„Jo máš problém??“ zase mě totálně nasral.

„No nevím jestli je pro tebe nejlepší“

„Fakt si to myslíš a kdo si myslíš, že je pro mě nejlepší….snad nemyslíš sebe??“

„Třeba“

„ÁÁ Jakobe ty jsi naivní…zmiz!!!“

Už mi leze krkem, vím, že to byl můj nejlepší kamarád, ale někdy jsi až moc dovoloval a to mě štvalo.

Pokračoval„Mno jak chceš,ale já to tak nenechám!!“odešel..konečně.

Ta poslední věta mě znepokojovala.Jak to myslel ,že to tak nenechá.Radši jsem přemýšlela co mi Edward koupí.

Týden uběhl jako voda.Měla jsem své 18.narozeniny.

„Dobré ráno sluníčko“

„Dobré ráno tati“ jé dostala jsem snídani do postele a  nebyli to vločky.

„Tady máš dárek.Rozbal ho,zase jedu do Ohia.“

Pomalu jsem otevírala krabičku,očekávaná co na mě vybafne.

Byl tam modrý svetr, to zas bude Edwarda dovádět k šílenství…té představě jsem se musela zasmát.
„Jé díky tati ten je hezký“

„Tak to je fajn..Tak já jedu.Pozvi Edwarda,ale nedovádějte.Nechci být děda.“

„TATI!!“

„Jo někoho tady máš“

„Koho?“

„Koho asi“

Podívala jsem se z okna..a vážně byl tam.

„Dobrý den načelníku“

„Naschle“ odpověděl Charlie suše, pořád ho neměl rád.Štvalo mě to.

„Ahóój“ nic nestihl říct..políbila jsem ho

„Pojeď k nám“

„Proč..doufám že jsi jim neřekl že mám narozky“

„Promiň.Alici to nešlo zatajit.“ omluvně se na mě zasmál. „Jo ta máš dům sama pro sebe??“ pozvedl obočí a šibalsky se usmál.

„Jo“přiznala jsem,až teď mi to právě došlo co chtěl tím říct. „Jejda ty jsi už jako Charlie“

Vyšly jsem ven,ale něco mi na tom auto nesedělo.Nebylo to Volvo, byl to Aston Martin.
„Edwarde,kde máš Volvo??“

„No…“rozpačitě se usmál a radši sklonil hlavu.

„Že jste zase s Emmettem závodily??“

Uznal. „No jo,ale co i upíří se musí nějak zabavit“

Radši mě políbil, to dělal,když se chtěl z něčeho vyvlíknout.

U CULLENŮ

Všude tam něco svítilo.Bylo to až moc zářivě.Typická Alice.

„Ahoj Bell“objala mě Alice, celá rozzářená z té oslavy„Tak jak se ti to tady líbí?“

„Jo je to tady velmi zářivě“ musela jsem trochu přimhouřit oči.

„AHOJ BELLO“

Vůbec jsem nevěděla kdo to na mě může tak křičet a tak nadšeně.Otočila jsem se.Bylo Rosalie.Překvapivě..Zuřivě mě objala,což u níc nebylo obvykle.

Tázavě jsem se podívala na Edwarda, ten jen zakroutil hlavou.

„Pojď ukážu ti dárek“

Byla jsem strašně nedočkavá co mi asi koupí.Ale tohle jsem rozhodně nečekala.Byl tam stříbrný Mercedes Benz.Nemohla jsem pochopit,jak mi TOHLE mohl koupit.Vždycky jsem mu říkala až mi hlavně nekupuje auto.

„Tak co líbí?“zeptal se Edward trochu nervozní z mé reakce.

„No stačily by mi náušnice,ale tohle je taky pěkný“ usmála jsem se na něj abych mu trochu zpravila náladu.Povedlo se.

„Podívej se,,přece nebudeš jezdit tím starým-“zarazil se na mým udíveným výrazem. „Dobře ´´starším´´ autem.´Pojď pro další darečky“usmál se.Jen jsem ho políbila.

V obyváku už na mě všichni čekaly.Říkala jsem jim aby mi nekoupily žádne dárky.Emmett už celý natěšený.Přemýšlela jsem co mi asi může koupit.Posadili jsme se na jejich sedačku.

„Tak Bello rychle si prohledni můj dárek.Doufám že se ti bude líbit“naléhal Emmett ,celý usměvavý.Edward si přečetl jeho myšlenky.Musel se taky smát.Zvědavě jsem se na něho podívala,ale ten jen zakroutil hlavou.

Pomalu jsem sundávala víko,bála jsem se co na mě vyskočí.Tohle jsem VÁŽNĚ nečekala.