Na první pohled

Autorka: Terkaaa

2. Kapitola

Otevřela jsem oči, které jsem při mém pádu zavřela. Naskytl se mi pohled na nejdokonalejší stvoření, které jsem kdy viděla.

Nádherný opálený kluk na mě koukal smaragdově zelenýma očima. S jeho bronzovými vlasy si hrál lehký větřík.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se mně nádherným sametovým hlasem.

„Ehm…Já? Co??“ koktala jsem.

Trošku se zasmál. „Jsi v pohodě?“ zopakoval svou otázku. Neuniklo mi, že mě stále drží za ruce.

„Myslím, že jo:“ řekla jsem a pohled zabodla na své tkaničky.

„Jmenuju se Edward.“ Řekl. Koukla jsem na něj a ihned jsem toho zalitovala. Začala jsem se utápět v jeho hlubokých očích. „A ty jsi?“ zeptal se pobaveně, když si všiml, že nereaguju.

„Ehm…Bella.“ vypadlo ze mě. V duchu jsem si nadávala. První člověk, na kterého tady narazím, a už si o mně musí myslet, že jsem padlá na hlavu.

„Bella? Nádherné jméno.“ Řekl a já se okamžitě začervenala.

„Ty jsi tady nová? Nikdy jsme tě tady neviděl.“ snažil se navázat konverzaci.

„Jo.“ Souhlasila jsem. „Dneska jsme se přistěhovali.“

Nevšimla jsem si, že v konverzaci pokračujeme už za chůze.

„Vážně? Odkud?“

„Z Pheonixu. Můj nevlastní otec tady dostal lepší pracovní nabídku.“ Byla jsem ráda, že už dokážu mluvit smysluplně.

Šli jsme po pláži a povídali si o nedůležitých věcech. Zjistila jsem, že Edward bydlí v Jacksonvillu od mala. Má 17 a s největší pravděpodobností chodí na stejnou školu, na kterou příští týden nastupuju. Bylo mi s ním skvěle. Nechápala jsem proč, ale už od samého začátku jsem cítila, že mu můžu věřit.

„Ukážu ti jedno moje oblíbené místo.“ Řekl najednou, popadl mě za ruku a táhl dál po pláži.

Na prchlivý okamžik mě napadlo, jestli mě nezavede někam dál od civilizace a pak mě nezavraždí, ale téhle hlouposti jsem se tiše zahihňala. Hodil po mně zkoumavý pohled a já jsem se zase začala topit v jeho hlubokých očích. Samozřejmě se mi to vymstilo.

Přestala jsem dávat pozor na cestu a zakopla o naplavené dřevo. V tu chvíli jsem děkovala za Edwardovy rychlé reflexy. Jeho ruce mě okamžitě zachytila.

„Zase chytáš zajíce?“ Ze všech sil se snažil nevyprsknout smíchy.

„Ha ha.“ Řekla jsem sarkasticky, čímž jsem mu k tomu záchvatu smíchu značně pomohla. Otřásal se smíchem tak silně, že se málem svalil na zem. Chvíli jsem si ho naštvaně měřila, ale nakonec jsem se k němu přidala.

Připadalo mi to, jako bychom byli staří známí. Jako kdybychom se znali roky. S nikým jsem si nedokázala tak uvolněně povídat.

Po chvíli opatrné chůze jsme došli na odlehlý kousek pláže. Palmy poskytovaly patřičný stín a soukromí. Moře zde bylo čistší než na plážích obývaných turisty.

„Páni.“ Vydechla jsem „Je tu krásně.“

„Tady chodím vždycky, když potřebuju přemýšlet. Je tu úžasný klid.“ Usmál se a mně se okamžitě začaly podlamovat kolena. Jen díky palmě, která stála příhodně blízko, jsem se neskácela na zem.

Nakonec jsme se posadili do stínu palem a pozorovali rozbouřené moře. Přestala jsem vnímat čas, a tak mě překvapilo, když jsem postřehla, že se začalo stmívat.

„Kruci!“ vyskočila jsem na nohy jako čertík z krabičky.

„Co se děje?“ ptal se Edward poplašeně.

„Už dávno jsem měla být doma, ale já tam ani netrefím!“ začala jsem panikařit.

„Klid.“ Poručil Edward „Znáš adresu?“

„Myslím, že jo.“ Zamyslela jsem se a poslušně mu nadiktovala snad správnou adresu.

„To je kousek od mého domu.“ Spiklenecky na mě mrkl.

Cesta zpátky nám trvala ještě asi hodinu. Šli jsme pomalu a užívali si teplého večerního vzduchu.

Zastavili jsme se u mého domu.

„Snad se ještě někdy uvidíme.“ Řekla jsem.

„O tom nepochybuj.“ Tajemně se na mě usmál a rychle zmizel za rohem. Ještě chvíli jsem omámeně zírala na místo, kde před chvíli stál, ale nakonec jsem se sebrala a vešla do domu.

„Kde jsi byla?“ křičela na mě vylekaně Reneé.

„Moc se omlouvám.“ Řekla jsem kajícně a oči zabodla do podlahy. Reneé musela mít o mě velkou starost. „ Seznámila jsem se s jedním klukem a nějak zapomněla na čas.“

„Ať už se to víckrát nestane!“ nakazovala mi. „Víš, jak jsem o tebe strašně bála??!“

„Omlouvám se.“ Špitla jsem. Reneé přikývla a nechala mě jít do mého pokoje.