Lásko, probuď se

Autorka: Sisi

7.

Holky prosím neukamenujte mě za některé scény z této kapitoly a  on se Edward objeví jen jako každej chlap je kapku natvrdlej a chvilku mu to potrvá.Jinak moc děkuju za komentáře.Je příjemné když vím, že se vám to chce číst.

Lehl jsemsi k ní, přitulila se a políbila mne se stejnou intenzitou jako v lese.Ach bože, proč mi to dělá. Copak netuší jak moc po ní toužím? Jako muž po ženě , po nádherné a velice žádoucí ženě .Přitáhl sem si ji blíž k tělu a naše rty se až bolestně tiskly k sobě.  Pootevřela je a dovolila jazykům spojit se v milostném objetí. Slyšel jsem jak se jí srdce zrychlilo. Mohlo by to znamenat , že už ….......ani se neodvažuji to domyslet. Bylo by to příliš krásné.Odtáhla se a lapala po dechu stejně jako já. Nebylo to, ale na dloho za chvilku se naše rty znovu spojili. Své ruce jsem nechal putovat po jejích zádech a bocích . Pomalu jsem se odpoutal od jejích úst a z lehka se vydal poznávat ji. Přes krk jsem přešel jemnými polibky na linii ramen.Zlehka vzdechla pootevřenými rty , oči zavřené.Pomalu jsem se vracel přes klíční kost na dekolt abych mohl svými rty polaskat i druhou stranu té hebké šíje. Vnímal jsem každičký záchjev jejího těla. Tolik jsem po ní toužil.Po nádherných ňadrech skrytých pod tenkou vrstvou látky.Kolik nocí jsem svou mysl zaměstnával představamy jak bych ji té látky zbavuji a laskám je svými rty a jemně je beru do svých dlaní a laskám se s nimy, pomazlím její ploché bříško a s jejím svolením osvobodím i zbytek jejího smyslného  těla.Rty putuji přes vyvýšeninu pupíku dál. Ruce laskají jemnou pokožku jejích stehen a čekají až je do sebe sama oddálí. Pozvolna a zlehka putují po vnitřní straně stehen výš až k pokladu který zde každá žena ukrývá.Zastavím se těsně před jeho okrajem, dál mohou jen má ústa.Pomalu a jemně jazykem přejedu po okvětních líscích tohoto poupěte čekajíc až se začne rozvíjet.  Poslouchám její vzrušený dech, ten je pro mne tím nejúchvatnějším zvukem v mém životě. Dost!!! Tak daleko ještě nejsme ,tak musím být trpělivý a nenechávat se unášet představami. Kdybych  chtěl spěchat mohl bych o ní přijít. Ona není z těch které rychle podléhají tělesným potřebám lásky.Stáhl jsem sebe a podíval na ní, opětovala mi pohled v  kterém  už nebyla touha,ale byl plný lásky. „Spi, lásko!“ řekl jsem a natahoval se pro deku.Přikryl ji, ale  stáhla si ji. „Jaku venku je teplo a ty jsi jak kamínka deku vážně nepotřebuju.“ Kývl jsem, přitáhl si ji  blíž k sobě a něžně ji vískal ve vlasech. Za nedlouho usnula. Opatrně jsem se zvedl a šel do koupelny. Nutně jsem potřeboval studenou sprchu.Bella se probrala asi za dvě hodiny. Seděl jsem na kraji postele a pozoroval ji. „Jaku?“ zašeptala a rozkoukávala se v šeru pokoje jako kotě. „Tady princezno! „ uklidnil jsem ji “chceš něco?“ „Nic jen kolik je hodin?“ „Okolo čtvrté.Proč?“  „Mám hlad.“ odpověděla překvapivě.“Tak to musíme napravit. Mám se toho ujmout sám nebo budu mít pomocnici?“ zeptal jsem se. „Né, uvařím já a ty se budeš koukat, chci ti nějak poděkovat a omluvit se za dnešek.“ řekla vážně. „Princezničko“ vzal jsem její obličej do dlaní a díval se jí zpříma do očí „ ty se mi nikdy nemusíš za nic omlouvat a už vůbec mi děkovat. To já ti dlužím, vždyť to ty mě činíš šťastným.“Pustil jsem ji. Dostal jsem pusu na tvář .Vyskočila z postele a vydala se do kuchyně a já  hned za ní. Prohlédla lednici a když ji zavřela otočila se na mě. „Myslím, že dneska by to chtělo steak.Co říkáš !?“ „Hm......dal bych si.Co potřebujem?“ zeptal jsem se.“Zajet do obchodu“ konstatovala. „Řídíš !!“ hodila po mě klíčky od auta a šla ven. Doběhl jsem ji a vzal kolem pasu. Usmála se a jakoby se dnešní útok ani neodehrál. Byla tak klidná.Pár příštích dní jsem se bál, že by mohla přijít nějaká reakce na její setkání a tou pijavicí, ale vypadalo to, že je v naprostém pořádku. Od onoho odpoledne se držela s projevy svých citů zpátky, takže krom letmých polibků a doteků se podobný výbuch emocí nekonal.Billy se doma moc nezdržoval když mohl byl u Henryho.Po měsíci stráveném se mnou v La Push se Bella chtěla vrátit k Charliemu a já to respektoval. I když to znamenalo nemít ji stále poblíž. Nic ji teď neohrožovalo tak nebyl důvod ji tu držet.Charlie byl nadšený i když to bylo jen na 14 dní pak chtěla jet na týden za Reneé do Jacksonvillu. Sama !!! Jak oznámila důrazně mě i Charliemu jednoho večera. Teď jsem zůstával přes noc docela pravidelně. Charlie si zvykl a nekomentoval to. Když se přiblížil den jejího odjezdu byl jsem smutný. Zvykl jsem si být s Bellou každý den a teď mi bude strašně chybět. Odvezl jsem ji na letiště „Dávej mi na sebe pozor princezno. Víš jak moc tě miluju!“ loučil jsem se sní. „Vím, Jaku taky tě miluju a neboj se za týden mě tu máš zpět.“ políbila mě a běžela k letadlu. Věděl jsem jak využít dnů kdy tu nebude. Za necelý měsíc má narozeniny a já budu mít čas vyrobit pro ni dárek. Snad se ji bude líbit není zrovinka originální , ale myslím, že vystihuje mě i to co k ní cítím. Venku jsem koukal na nebe jak její letadlo odlétá a nemohl se dočkat až si sem pro ni za týden pojedu. 

Bellin pohled

Jakob přišel až nad ránem. Snažil se vklouznout do pokoje potichu, ale když nebyl  u mne spala jsem špatně. Tak nebyl problém mě probudit. Obtočil se okolo mě a usnul snad ještě dřív než dolehl na polštář. Vstala jsem a opatrně se vymanila z jeho objetí. Billy už v domě nebyl slyšela jsem ho odjíždět brzy s Charliem na ryby.Venku bylo hezky a tak jsem se k Emily rozhodla jít pěšky.Jake by asi nechtěl abych šla sama, ale vždyť je to kousek , téměř v městečku a je den. Nechala jsem mu na stole vzkaz kam jsem šla a vyrazila.Hned jak jsem vešla do lesa přepadl mě pocit, že by bylo lepší to otočit a vrátit se. Bože to jsem takový strašpytel, že nejsem schopna ani projít kousek lesa? Zatla jsem zuby a přemlouvala sama sebe, že je to jen přehnaný strach. Vydechla a nadechla jsem se abych se uklidnila.Fajn. Jde se!

Když už jsem byla tak daleko,že jsem za svými zády neviděla konec lesa zaslechla jsem zvuk podobný chůzy. Zastavila jsem a poslouchala. Ano tohle nebylo zvíře. „Hej kdo je to?!“ zakřičela jsem. Když jsem to zopakovala po třetí a z lesa mi nepřišla žádná odpověď rozhodla jsem se zmizet a to co nejrychleji to dokážu.  Ach jo musí se mi to stát zrovna v lese? Upadnu i na rovné ploše natož tady. Tušila jsem, že k Samovi s Em to bude blíž a tak si vybrala směr k ním. Utíkala jsem a kupodivu spadla jen párkrát.  Přede mnou by měla být mýtina. Nevím jak ale najednou jsem ty kroky přestala slyšet, že by se mi povedlo utéct?Dostala jsem se na mýtinu a po pár krocích stuhla. Proti mně stála Viktorie a zlomyslně se usmívala. „Ahoj maličká. Ráda mě vidíš? Víš co chci viď!!“ Nemohla jsem s pořádně hnout tak jsem jen kývla. „Víš James mi moc chybí. Byl mým druhem, mou druhou polovinou. Myslíš , že jen tak přejdu, že mi ho ten tvůj miláček s rodinkou zabil? Né!! Jak jsem řekla druh za druha a on bude trpět celou věčnost. Copak ztratila si řeč?!!“  Trochu jsem se vzpamatovala a knedlík v krku začal mizet. Chtěla jsem jí odpovědět,ale jediné co ze mě vyšlo byl zděšený výkřik. Jako by zamrzl filmu zvuk a spustil se o pár minut později. Najednou mezi nás skočil veliký rudohnědý vlk. Jakob!!!! Skvělé jen doufám, že tu není sám. Jako odpověď na mou myšlenku se za Viktorií objevili další dva vlci a z druhé strany proti jakobovi vyšli z lesa Sam a Seth. Ty dva jsou krom Jaka jediní které taky poznám . Největší a jako uhel černý Sam a kožich v barvě písku ten patřil Sethovi.

Viktorie se rozhlédla kolem sebe a zjišťovala kdo se to tu objevil. Pochopila, že vlci jsou tu na mou ochranu. „Koukám, že jsi si našla nové přátele Bello. Edwardův dům je dlouho prázdný ,že by jsi ho už omrzela?“ posměvačně si mě dobíralal. „Zvláštní když vezmu v úvahu jak moc tě před Jamesem chránil. Ani mu nevadilo porušit náš zákon pro tvoji ochanu. A nebo jsi ho poslala k vodě ty a našla si jiné mazlíčky? Trochu velcí nezdá se ti?! Bells měla by jsi je naučit chovat.Nesluší se aby vrčeli na okolí.“ „Ti tvý psi asi nechtějí abych si tě prohlédla z blízka viď? Co udělají ? Kousnou mě ? To asi sotva.“ smála se svému proslovu. Nevím zda věděla kdo nebo co jsou vlci okolo ní zač, ale nevypadalo to ,že by z nich měla velký strach. Na jednou u mne stál Jared a rychle mne odnášel z palouku. Jediné co jsem zahlédla bylo jak se sedm vlků vrhlo vpřed a Viktorie zmizela pod jejich těli. Snažila jsem se dostat z Jaredových rukou. „Pust mě „ křičela jsem „ musím vědět, že jsou v pořádku.“ Kopala jsem kolem sebe až mě konečně postavil. „Pustím tě, ale ty nikam nepoběžíš. „ řekl mi „ počkáš až sem Jakob přijde, ano?!“ Kývla jsem na souhlas. Stáli jsme a čekali než se někdo objeví. Netrvalo dlouho a Jakob se objevil mezi stromy. Vběhla jsem mu do náruče a přitiskla se pevně k němu. Zvedl mne a pomalu mě odnášel podle směru k Emilly. Po chvilce mě položil a nepouštěl z objetí. Tolik jsem se o něj bála. Potřebovala jsem ho cítit co nejblíž natáhla jsem se a políbila ho. Byl to polibek  plný emocí podobný těm které jsem znala od …......... . Odtrhl se ode mne znovu mě vzal do náruče a pokračoval v cestě. Bello“ vyběhla Em před dům když nás viděla přicházet „jsi v pořádku? Co se stalo?“ Dívala se na mě upřeně. „Klid Em , nic se jí nastalo. Ani se jí nedotkla. Co se stalo nevím přesně, ale máme tu o upíra míň.“ Odpovídal jí místo mě Jakob.Položil mě na pohovku v domě a Emily přinesla čaj a koláče.„Vem si „ pobídla mě „ na šok je sladké nejlepší.“ „Děkuju“ šeptla jsem  a vzala si koláč . Za chvilku vtrhla dovnitř celá smečka.  V tichu počkali až dojím. „Odešla jsem z domu chvilku po Billym . Nechala jsem ti vzkaz. Ráno jsi sotva stál na nohou a tak jsem chtěla abys měl klid a mohl spát. „ začala jsem  s pohledem upřeným na Jakoba. „bylo hezky tak jsem se chtěla projít. Promiň, nenapadlo mě ,že by mohla přijít tak blízko.Měla jsem někoho zavolat,ale nechtěla jsem pořád vás otravovat.“  omluvně jsem se podívala  na všechny okolo. “Šla jsem pomalu chtěla jsem si užít hezkého dne.Chvilku po tom co jsem vešla do lesa jsem zaslechla zvuk který znamenaly jediné, že už tam nejsem sama. Měla jsem strach a když se na moje volaní nikdo neozval rozeběhla jsem se směrem k Emilynu domu. Když jsem se dostala na mýtinu byla přede mnou a já zmrzla nemohla jsem ani vykřiknout.  Začala mluvit a já se trochu vzpamatovala, ale jediné na co jsem se zmohla byl vyděšený jekot. „  odmlčela jsem se. „No a pak už jste tam byli a viděli co se děje.. Děkuju zachránili jste mi život.“ skončila jsem. „Bello, nebylo zrovna chytré chodit po lese sama „ začal Sam „ naštěstí vše dobře dopadlo a teď už bude klid. No abych byl upřímný nám to pomohlo když vezmu jak dlouho se snažíme ji dostat . Nic nezabíralo až ty.“ Usmál se. „Hlavně si nic navyčítej . Co se stát mělo stalo se.Teď už budeš v bezpečí.“ zakončil rozhovor Sam a otočil se na mě. „Jakobe vezmi ji domů a na hlídce tě nechci vidět alespoň dva dny!“ Kývl a postavil mne na zem. .Vstal , chytil mě za ruku, rozloučili jsme se a odešli. Když jme došli k domu zamířila jsem rovnou do pokoje. Byla jsem najednou hrozně unavená. Jakob mě položol do postele a zvedal se. Nechtěla jsem být sama. Přitáhla jsem ho dolu k sobě. Zas ten pocit že mu nejsem dost blízko.Podvolil se , přitiskla jsem se k němu a polibila ho, né jemně jako doposud , ale s vášní touhy po všem tělesném co k lásce patří. Přivinul si mě blíž a jeho kůže byla snad ještě víc horká než obvykle.Naše rty okoušeli pro ně nepoznané a a jazyky se hbitě proplétaly do sebe. Srdce mi bilo jak splašené a nedostávalo se mi dechu.  Odtáhla jsem se , ale jen na chvilku nutnou k nádechu. Cítila jsem, že i jeho ruce se poddaly atmosféře a začal jimi zkoumat mé tělo. Přestal mne líbat mé rty a zahrnul polibky můj krk, ramena i dekolt. Pojednou se odtáhl jako by cítíl, že už víc nechci. Toužila jsem po stejně žhavých polibcích jen to horké a sálající tělo chtěla nahradit tvrdým a chladlým. Podíval se na mne. Jeho hnědé oči v sobě měli něhu sametu. Věnoval mi ještě letmý polibek a něžně řekl „Spi, lásko!“  Snažil se mne přikrýt, ale když pominu, že bylo už pár dní docela teplo tak sám sálal jak rožhavená kamna. Zamumlala jsem ospale:

„Jaku venku je teplo a ty jsi jak kamínka deku vážně nepotřebuju.“ pochopil. Začal mne hladit po vlasech a já za chvilku usla.Když jsem se vzbudila měla jsem hlad a to pořádný. Zajeli jsme s Jakem pro potřebné suroviny a udělali si takovou soukromou oslavu. Pár dní okolo mě chodil Jakob jako na jehlách asi čekal jestli se nesesypu. Byla jsem klidná jedinou reakci na setkání v lese byl můj neuvážený průchod emocí tehdy odpoledne. Když se vše uklidnilo rozhodla jsem se vrátit k Charliemu .Vždyť jsem zatím prázdniny strávila mimo něj.S mamkou jsme se domluvily, že za ní a Philem pojedu až na předposlední týden takže  teď jsem tu 14 dní jen pro tátu. Ten čas uběhl rychle byla jsem s nimy i na rybách a moc si to užila jen oni asi né. Tentokrát vezli mnohem méně ryb. Jake u nás přespával téměř každý den a Charlie mu to nevadilo. Jak podotkl: „Pokoj mám hned vedle tak vše uslyším!“ Dnes odlétám za mamkou Charlie se se mnou rozloučil doma, pospíchal do práce, a tak mne na letiště vezl Jakob.“ Dávej mi na sebe pozor princezno. Víš jak moc tě miluju!“ loučil se se mnou . Políbila jsem ho „Vím, Jaku taky tě miluju a neboj se za týden mě tu máš zpět.“ a běžela k letadlu.

Na letišti mě čekala nejen máma, ale i Phil. Celá šťastná jsem ji vlítla do náruče. „Ahoj holčičko!“ libala mě. „Mami jsem tak ráda,že jsem tu!“ vyznala jsem se. Do jejich nového domu to bylo docela blízko a tak jsem za nedlouho vcházela do pěkného nízkého domku  se světle narůžovělou fasádou a bílými okny. Phil mi nesl tašku napřed nahoru po schodech a já s mámou jsme šly za ním. Vešly jsme do jediných otevřených dveří. Pokoj byl moc útulný. Smetanové stěny a nábytek v přírodních odstínech dřeva.“Koupelna je nalevo a ty dveře v pravo je moje a Philova ložnice. „ oznamovala mi Renee. „Dík mami. Ten pokoj je mooc krásný“ poděkovala jsem a plácla sebou na postel. „Jsem utahaná, ale když mi dáte chvilku tak vlezu pod sprchu a do půl hodiny jsem za vámi!“ prosila je očima o soukromí. „O.K.“ ozval se Phil a odváděl mamku pryč. Jsem moc ráda, že jsem  mimo Forks a sama.Potřebuju přemýšlet a to doma nešlo. Po onom „rozhovoru“ s Viktorií mi některé věci začaly připadat jinak než doposud. Ale budu je řešit později. Vyndala jsem toaletní potřeby a šla pod sprchu. Za chvilku už jsem sestupovala dolů k mámě a Philovi.“Jaký je plán?“ volala jsem už ze schodů. „Cokoli budeš chtít. Phil má dva dny volno tak jsme ti plně k dispozici.“ řekla Renee. A opravdu. Večer jsem padala únavou. Oba mi chtěli ukázat z nového domova co nejvíce a tak jsme byli furt v pohybu. Večer jsem sotva zvládla hygienu a jen co jsem zalezla pod deku už jsem spala.

Najednou jsem se probudila a byla jsem ve svém pokoji ve Forks. Ležela jsem na posteli a koukala k otevřenému oknu. Jen co byl v domě klid se objevil. „Jakto , že nespíš miláčku?“ zeptal se tím svým medovým hlasem. A  na mě se dívaly ty nejkrásnější oči barvy zlata.