Lásko, probuď se

Autorka: Sisi

4.

"Bells " zastavil jsem a otočil si ji k sobě a sevřel v objetí " vím ,že je to rychle , ale chtěl bych vědět zda to , že se náš vztah změnil chceš dát najevo a nebo chceš počkat?" Díval jsem se a čekal na odpověď .Celkem jsem počítal, že její odpověď bude zatím nic neříkat a proto mne její slova  velmi překvapila. " Proč stydíš se za mne nebo za naše city?" zeptala se. " Né to ani náhodou , jsem nejšťastnější kluk na planetě a nejradši bych to řekl celému světu, ale nevěděl jsem zda budeš chtít ty !" vyhrknul jsem rychle. Uculila se a natáhla se ke mě. Takové pozvání se neodmítá a tak se naše rty znovu potkali. Rozesmátí a s náladou kterou nic nemůže zkazit jsme dorazili k Samovi. Prošli verandou a vpadli už do tak přeplněné kuchyně. Většině neuniklo ,že je tu něco jinak ,ale jen několika to došlo. Emily byla jednou z těch chápavějších a tak se na mne povzbudivě usmála a Sam  nenápadně zvedl palec. Ovšem jiní tak taktní nebyli.  Embry se začal smát na celé kolo a přitom se snažil říct "Gratuluju" , ale vypadalo to spíš jako když hýká osel. Těm několika nechápavým to ovšem mělo dojít vzápětí. Sam uklidnil Embryho a začal mluvit . " Dnes se znovu objevila  zas čerstvá stopa je zvláštní ,že pořád pobíhá mezi Forks a La Push jako by se nemohla rozhodnout. Jo už víme komu patří je to žena tedy přesněji upírka. Seth ji dnes zahlídl. Má dlouhé červené vlasy a je velmi hbitá skoro jako nepolapitelná."  Sam pokračoval ,ale já jsem měl oči jen pro Bellu . Když Sam začal popisovat jak ta pijavice vypadá celá stuhla a začala se lehce třást. Přivinul jsem ji k sobě a jemně políbil do vlasů . "Co se děje Bello ?" zašeptal jsem ji. Quil a Embry byli blízko tak se otočili  a viděli to co já ne. Stál jsem za Bellou tak jsem neviděl její zděšený výraz , ale kluci ano a pohyb zaznamenal i Sam a přestal mluvit aby  zjistil příčinu ruchu. Většina viděla jak Bellu držím ochranitelsky v náručí a snažím se zjistit co ji tak vykolejilo. Začal jsem ji klidně šeptat uklidňující slovíčka a přidal jemné polibky takže už  všem došlo ,že já a Bella ... Bože jak moc jsem si přál to všem říct , ale né takhle, né když se mi Bella  třese v klíně jako vystrašené kotě. Vystrašené !!! No jasně ona se bála a nejspíš proto , že zná tu co Sam popisoval. "Bello , ty víš kdo to je viď ? I co chce? " opatrně jsem se zeptal.Přikývla , slzy jí pomalu stékali po tvářích  tolik jsem je chtěl slíbat , ale teď to nešlo. "Kdo to je?" ozval se klidným hlasem Sam. "Viktorie " vydechla a jako by se schoulila ještě víc. Pochopil jsem ,že to nebylo  jménem ,ale spíš vzpomínkou která jí zasáhla. "Bello, pokud chceš běžte s Jakobem domů , ale moc by nám pomohlo kdybychom věděli proč tu je, co chce!" začal Sam a vyčkávavě se koukal na Bellu. Nechtěl jsem  aby musel cokoli říkat , ale chápal že potřebujem informace. "Chce mě" zašeptala mi do hrudi a zvedla hlavu. "Přišla si pro mě " řekla už hlasitěji "druh za druha!" Nechápavě  na ni koukali ,tedy já ne věděl jsem co tím myslí, Věděl jsem o tom co se stalo loni ve Phoenixu.

"Smím " otočil jsem ji k sobě " řeknu to. Nemusíš o nich mluvit." "Děkuju" šeptla. Zvedl jsem hlavu a začal" Loni její druh ohrožoval Bellu a Cullenovi s ním udělali krátký proces takže se rozplynul jak dým. No a ona se teď chce pomstít. Jak říká druh za druha, jen jaksi neví ,že jde pozdě." "Myslím, že jí to bude jedno " ozvala se Bella z mé náruče" má zvláštní dar ,alespoň jak říkal James, cítí nebezpečí a proto je velmi těžké ji chytit.Prý téměř nemožné." "No myslím ,že víme dost hlídku vezmem místo tebe Jakobe myslím, že užitečnější budeš když zůstaneš Belle co nejblíže." rozhodl Sam .Koukl jsem na Quila požádal ho o odvoz.Jen se pousmál a už se hnal ke dveřím . Rozloučili jsme se a vyšli za ním. Cesta byla rychlá a když Bella vystoupila zastavil mě  Quil v autě. " Co se stalo? "začal a zvednul obočí směrem k Belle . "Nevím prostě jsem ráno vstal a bylo vše jinak "pokrčil jsem rameny " nechci do toho vrtat jsem rád , že je to tak . Chlape ani nevíš jak moc rád, jsem šťasnej jak blecha. " "Jo, to by poznal i slepej. Záříš jak sluníčko, to si s tebou ještě užijem co?!! Už se těším až uvidím jaký to je líbat se s takovou jako je ona . " začal se chechtat a narážel na souznění myslí když jsme vlci. Zavrčel jsem a utíkal ven za Bellou. Bylo už šero a tak jsem šel do kuchyně udělat něco k večeři Bella seděla na gauči a nepřítomně koukala na televizi. Vzal jsem špagety  se sýrem k ní. Položil je na stolek a ji si posadil na klín byla jak loutka. "Bello , halo slyšíš mě" zeptal jsem se. Lehce zavrtěla hlavou a koukla na mne. " V pořádku Jaku jen myslela jsem, že už je to za mnou" smutně se na mne podívala " stále to bolí , víš." Pochopil jsem ,že mluví o něm.Pohladil jsem ji " Co takhle zkusit  tajemství šéfkuchaře ? " a podával jsem jí vidličku a mísu se špagetama. " Dobrá ,ale musíš mi pomoc .Tohle " ukázala na menší lavor "sama nesním." "Jasně! " a pustili jsme se do jídla. Večer byl klidný zdálo se , že už je jí líp. Když se zvedla ,že jde spát  šel jsem s ní počkal až bude v koupelně volno a mezitím si rozložil spaní na zemi. Když jsem ,ale vešel do pokoje moje deka ležela na posteli a zem byla uklizená. "Bello?" kouknul jsem nechápavě na postel a pak na ni. " Jaku přeci nebudeš spát na zemi " oznámila mi " a já ocením když nebudu v noci sama.“ „ Asi bych sama neusnula, bojím se ."dodala smutně.Lehl jsem si k ní a přivinul ji s sobě. Slabě se chvěla, ale zima to nejspíš nebyla, bylo na červen docela teplo. Viděl bych to na nervy a rozrušení.Tolik bolestných vzpomínek nadělá paseku.

Bellin pohled

Cestou k Emily a Samovi se mne Jakob zeptal zda chci aby o nás vědělo i okolí. Viděla jsem na něm jak moc touží se o svou radost podělit tak jsem souhlasila.Došli jsme k domu a vešli dovnitř.Skoro tam nebylo kam se vejít jak byla kuchyně plná.Jake se protáhl k protější straně a mě vedl za  sebou. Opřel se  trám na okraji linky a mne si přitáhl k sobě . Opřel si mne zády o sebe a ruce propletl s mými a spojil je na na mém břiše. Rozhlédla jsem se kolem sebe a podle výrazů jsem zjistila ,že někteří pochopili. Když můj pohled doputoval k Embymu jeho výraz se rychle měnil a začal se smát a přitom se snažil něco říct. Vypadalo to jako když řehtá kůň. Sam ho okřilk a začal mluvit.Moc jsem ho neposlouchala, uvažovala jsem o tom jak se cítím v Jakove objetí bezpečně.Cosi z toho co Sam říkal mne vrátilo do reality. „...přesněji upírka. Seth ji dnes zahlídl. Má dlouhé červené vlasy a je velmi hbitá skoro jako nepolapitelná." Ztuhla jsem  před očima jsem znovu viděla vše co se stalo od onoho baseballového zápasu. Roztřásla jsem se a cítila jak mi slzy tečou po tvářích. Nebyla jsem schopna pohybu.Slyšela jsem Jaka jak mi do ucha šeptá „ Co se děje Bello ?" nevím jak dlouho jsem stála neschopná pochopit co se kolem mne děje. Najednou jsem cítila ,že už nestojím, ale Jake mne houpá v klíně a snaží se mne uklidnit. Jeho jemné polibky na mé tváři a ve vlasech mne pomalu vraceli zpět od vzpomínek. Zjistila jsem , že se třesu a nejsem sto přestat. Měla jsem strach. Strach ,že to začne na novo a já zas někoho ztratím. "Bello , ty víš kdo to je viď ? I co chce? " opatrně se ptal Jakob .Přikývla jsem v krku knedlík takových rozměrů , že jsem nebyla schopna mluvit."Kdo to je?" ozval se klidným hlasem Sam."Viktorie " vydechla jsem a schoulila se ještě víc do Jakobovy náruče."Bello, pokud chceš běžte s Jakobem domů , ale moc by nám pomohlo kdybychom věděli proč tu je, co chce!" začal Sam a vyčkávavě se na mne koukal."Chce mě" zašeptala jsem do Jakobovy hrudi a zvedla hlavu. "Přišla si pro mě " řekla jsem už pevnějším hlasem "druh za druha!" Viděla jsem na nich ,že nechápou , ale neměla jsem sílu vyprávět jim  co se dělo. "Smím " otočil si  mně Jakob k sobě   " řeknu to. „Nemusíš o nich mluvit." "Děkuju" šeptla jsem a byla ráda , že to není na mně.“Loni její druh ohrožoval Bellu a Cullenovi s ním udělali krátký proces“ vyprávěl  co nejstručněji a jen základní fakta „ takže se rozplynul jak dým. No a ona se teď chce pomstít. Jak říká druh za druha jen jaksi neví ,že jde pozdě." "Myslím, že jí to bude jedno " ozvala jsem se z jeho náruče" má zvláštní dar ,alespoň jak říkal James cítí nebezpečí a proto je velmi těžké ji chytit.Prý téměř nemožné." Cítila jsem povinnost říct jim vše co vím . Snad jim to pomůže. Vzdala jsem se naděje , že by to mohli třeba nechat plavat."No myslím ,že víme dost hlídku vezmem místo tebe Jakobe myslím, že užitečnější budeš když zůstaneš Belle co nejblíže." rozhodl Sam . Jakob mne zvedl nejistě jsem se rozloučila a vydali jsme se k domovu. Cesta byla rychlá už protože jsme jeli autem.Quil zastavil těsně u domu . Vystoupila jsem a šla k domu.Jake se chvilku opozdil asi si měli ještě co říct . Nevím a teď je mi to jedno. V domě jsem si sedla na gauč a „koukala“ na televizi jen jaksi nevnímala co se děje na obrazovce. "Bello , halo slyšíš mě ?" Aha to na mne mluví Jake . Zavrtěla jsem hlavou abych z ní dostala všechno to co jsem už nechtěla vidět a cítit. Koukal na mne a čekal co se bude dít.V ruce dvě vidličky ,ale žádný talíř. Nadechla jsem se. „ Vpořádku Jaku jen myslala jsem, že už je to za mnou"  podívala jsem se na něj a s potřebou mu nějak vysvětlit co mi je dodala. " stále to bolí , víš." Cítila jsem jeho ruku ve vlasech a do nosu mne uhodila vůně špaget se sýrem.Podával mi vidličku a velikánskou mísu plnou horého jídla." Dobrá ,ale musíš mi pomoc .Tohle " ukázala jsem na menší lavor "sama nesním." "Jasně! "  zasmál se a pustili jsme se do nich.Večer byl v klidu Jake neměl touhu nic rozebírat a i kdyby ano nic neříkal. Když už bylo dost pozdě abych si mohla jít lehnout  zvedla jsem se v pohovky a zamířila k pokoji. Jakob šel hned za mnou . Vzala jsem si toaletní taštičku a zavřela za sebou dveře koupelny . I přes ně jsem slyšela jak si připravuje ležení na zemi. Nechtěla jsem aby  dnešní noc proběhla stejně jako minulá. Už jen kvůli tomu, že bych sama neusnula. Když jsem se vrátila  zpět  protáhl se okolo mě a zmizel v koupelně také. Zvedla jsem jeho deku a položila ji na postel. Uklidila zbytek věcí co byl na zemi a čekala až přijde. Když se objevil mezi dveřmi kouknul na zem a potom zmateně na mne."Bello?" zakoktal zaraženě.