Lásko, probuď se

Autorka: Sisi

Děkuji moc za komentáře a chválu pomáhá to psát a hledat inspiraci.

16.

Edward

„Carlisle! Carlisle!“ křičel jsem i když by stačilo jeho jméno jen vyslovit, slyšel by mne.

„Stalo se něco? Edwarde?“ vběhl do pokoje a za ním ostatní.

„Poslouchej!“ řekl jsem jen a pátral v jeho reakci jestli slyší to co já.

„Ach“ vzdychl.

„Slyšíš to také! Nezdá se mi to?“ zeptal jsem se.

„Ne Edwarde opradu její srdce bije rychleji. Stalo se ještě něco?“ ujistil mě.

„Ano její víčka, zachvěla se!“ odpověděl jsem „Carlisle mohlo by to znamenat ….......“

„Edvarde to je brzy, rozhodně se něco měmí , ale zatím nevím co.“ krotil mé nadšení a podíval se na Alici.

Ta jen zakroutila hlavou. „Stále tma. Promiň.“

Od toho dne jsem ji pozoroval ještě pozorněji. A , ano Carlisle měl pravdu něco se změnilo. Začal jsem cítit jak její tělo reaguje při cvičení. Jakoby si její svaly snažily vzpomenout na pohyb.

„Carlisle“ požádal jsem ho o dva dny později, aby přišel za mnou „chci ti něco ukázat.“

Ukázal jsem mu lehkou odezvu jejích svalů na jednoduché pohyby.  „Úžasné Edwarde“ chválil mne ,ale pochvala měla patřit jí „vypadá to, že se probouzí. Nezapomínej , ale že i to může trvat velmi dlouho

a také se může cokoli pokazit. Buď opatrný.“Odcházel a ve dveřích se zastavila ohledl. Díval se jak pomáhám Belliným svalům získat znovu sílu.Dokonalá rehabilitační sestra a to vše se naučil během jediného týdne. „Carlisle víš,že bych pro ni uděla milionkrát víc.“ komentoval jsem jeho myšlenky. Usmál se, pokýval hlavou a odešel.

Celý měsíc jsem cítil jak se Bellino tělo mění z hadrové panenky na člověka. Svaly jí sílily a pleť začínala nabírat zarůžovělý odstín. Byl květen. Jeden z prvních slunečných a teplejších dnů. Vzal jsem ji ven a na verandě položil na lehátko. Zabalil jsem ji do dek aby jí nebyla zima.Sedl si vedla ní a dělal to co poslední měsíce. Prohlížel si ji.

„Co dělá venku?“ zaslechl jsem Jakoba. Přicházel s Danay. Týden byl pryč. Jeli s Billym za jeho sestrou na Haway. Vím, že se měl dnes vracet. Koukám, že se jen zastavil pro svou lásku a běžel sem. Zvláštní jak Danay klidně snáší jeho strach a péči o Bellu. Díval jsem se do jejích myšlenek a zjistil, že ona prostě VÍ , jak moc ji Jakob miluje a nikdy neopustí, ale stejně jistě ví, že dokud nebude Bella v pořádku nebude on úplně šťastný.Ona ho miluje naprosto stejně jako já Bellu a tak pro ni není jiné řešení než Jaka podpořit a pomoci mu. Vím, že sám jsem v tomto velmi slabý. Stále pociťuji žárlivost. Došel k ní.

„Bože ona....“ bylo na něm vidět, že si všiml změny.Charlie a lidé si zatím ničeho nevšimli.

„Probudila se?“ zašeptal.

„Né ještě né, ale tělo začalo reagovat.“ vysvětloval jsem normálním hlasem

„Ale probouzí se?!“ nedal se.

„Jaku je brzy vědět co se v ní děje. Nedokážeš si představit jak moc bych si to přál.“

To tedy dovedl ani nevíš jakých okovů bych byl zbaven. Jakova myšlenka byla velmi silná .

„Tak tedy asi ano.“ usoudil jsem. Proč je venku?

„Miluje slunce a tak jsem si říkal, že by se jí tu mohlo líbit. Dopřát jí ho jinak než jen okny pokoje. Víš, zkusím vše co má ráda.“

„O.K.“

„Dobrý nápad Edwarde“ ozvala se Danay, „slunce vždy pomáhá. Je v něm síla života.“

Usmál jsem se na ni. Jakob měl štěstí, ona byla jako Seth naprosto čistá mysl . Vlastně i Bella je taková.

BELLA

Začala jsem vzpomínat.

Kdo jsem a kdo je má rodina.

Jaký je můj život.

Né, že by mi to šlo a tak jsem zkusila začít něčím lehčím. Vzpomínala jsem na své tělo, jak vypadá ,jak funguje?

První na co jsem si vzpoměla byl cit. Začla jsem cítit. Každý sval, buňku, nerv, ale i dotek, pohlazení, chlad i teplo.Pak jsem si uvědomila pohyb. Nedělala jsem ho já, ale má ruka se zvadala a pochvíli i noha a druhá. To se opakovala několikrát po sobě a vždy u toho mluvil můj milovaný !!! hlas. Láska?? 

Já cítím lásku !

Od kdy?

Vždyť ani nevím komu onen hlas patří.

Ach, ano láska to jet o co z něj cítím a slyším celou tu dobu, to je ten cit který jsem předtím nepoznala.

 I on mne miluje!

Zkusila jsem napodobit pohyb který za mne vykonával on. Zpočátku to moc nešlo, ale zkoušela jsem to dál a dál. Jako by to věděl. Povzbuzoval mne a chválil. Nevím jak dlouho to trvalo, ale už zvládnu zvednout ruku i nohu, pohnout prsty a ještě něco. Uvědomila jsem si, že umím k hlasům přiřadit jméno. Znám jména mých andělů!

Ten první hlas co jsem slyšela patří dívce Alici.

Ten milovaný je Edwardův.

Starostlivý je Esme, vtipný a plný smíchu je Emmett, vyrovnaný a věcný  Carlisle, rozhodný a vážný to je Rosalie a ten co se nejvíce změnil , ten co byl zpočátku zoufalý a teď plný optimismu je Jasper.

Tma jako by zmizela okolo mne byla hustá bílá mlha. Bloudila jsem v ní a snažila se vzpomenout na svůj život. Hledala jsem záchytný bod a stále jako by mi něco unikalo. Půjdu za Edwardovým hlasem rozhodla jsem se on mne z téhle mlhy vyvede a potom zjistím co mi uniklo.

Zaposlouchala jsem se a..........

Otevřela oči.