Lásko, probuď se

Autorka: Sisi

14.

Ráno přišlo příliš brzy. Slyšel jsem Esme a Alici jak mne volají dolů. Nechtělo se mi. Byl jsem bez své lásky příliš dlouho. Nakonec to byla Rosalie kdo došel pro mne až sem.“Bráško, myslím že si tě žádají dole“ řekla,“ neboji já to tu chvilku vydržím a ty dole taky.“ Zasmála se. Sedla si k Belle a začala ji cosi potichu povídat. Bože, ona ji má ráda! Co vše jsem zmeškal? Seběhl jsem dolů.“ Edwarde“ začal Carlisle „ je tu pár změn oproti našemu původnímu způsobu života zde. Náš dům je místo kde se setkávají lidé, upíři a vlkodlaci. Jeden z nich pro Bellu hodně znamenal a ona pro ně také. Jakob Black, já vím pamatuji si ho i jeho myšlenky.Jistě si budeš přát dovědět se vše co se tu dělo a podrobnosti o všem co se jí stalo po našem odchodu.Jakob by ti toto vše mohl poskytnout, ale obávám se ,že né vše co uvidíš se ti bude příjemné. Zkus ovládat své emoce.“

„Chápu“ odvětil jsem chladně.

„Měl by jsi vědět, že hlavní důvod proč je Bella u nás a né vnemocnici je Charlieho víra v to, že když bude s těmi které miluje a oni milují ji,  najde důvod vrátit se.“ dořekl. „ Měj to na paměti!“

V tu chvíli jsem ho ucítil . Vlkodlak! Ten smrad jako když je tu mokrý pes byl nezaměnitelný. Nebyl jen jeden bylo jich víc, nejmémě 3.  Otočil jsem se a viděl jsem jak k domu blíží 4 lidé a tři psi. Dveře se otevřely a já si stoupl stranou aby mne nebylo hned vidět.

„Zdravím Charlie“ pozdravil Carlisle „koukám, že jsi dnes nepřišel sám!?“

„Né tak docela, Jaka a ostatní jsem potkal až po cestě.“ vysvětlil.

„Jakobe,Billy, Danay“ vítala je Esme „ Emily a Sam . To je milé . A ano Seth ty jsi nemohl chybět.“ usmála se na nejmladšího z příchozích.Ten její úsměv vřele opětoval.

 „Ahoj Esmé!“ ozval se.“Co máme dnes dobrého?“ mrkl na ní.

„Něco se jistě najde!“ kývla.

Vypadalo to, že je toto jejich běžné špičkování. Bylo zvláštní je pozorovat. Myšlenky všech byly upřímné a plné nadšení a vzpomínek na Bellu a přání aby se co nejdříve uzdravila. Smutku tu bylo málo. Jen jeden myslel na mne. Jakob. Tolik doufal, že se vrátím nebo ozvu alespoň teď. Věřil, že jí pomůžu když on sám toho není schopen.

„Charlie?“ vystoupil jsm ze stínu a čekal na jeho reakci.

„Edwarde!!!!“ ozvalo se dvojhlasně jak vykřikl Charlie a Jakob současně.

„Měl bych se omluvit. Já ….......“ otočil jsem se k Charliemu a chtěl mu nějak vysvětlit proč jsem odešel i když Bellu velmi miluji. Jak? “.... já vím co se stalo a věřte mi , udělám vše čeho budu schopen, vše co budu muset udělat jen abych jí pomohl.“

Charlie si mne prohlížel, jeho myšlenky se praly.V některých by mne nejraději uškrtil a některé mi dávaly naději, že pokud uzdravím jeho dceru odpustí mi. Kývl směrem ke mě na znamení souhlasu „ Když mne teď omluvíte půjdu za ní. „  Řekl k ostatním a odešel.

 Podíval jsem se na Jakoba. I on stal a díval se na mne. „Můžu s tebou mluvit? O samotě!“ zeptal jsem se. Kývl a otočil se a šel ven na terasu. Šel jsem hned za ním na okraji lesa se zastavil.

“Co chceš?“ otočil se.

„Vědět co se tu ten rok dělo!“

„Mám ti vyprávět vše co se tu dělo?“ podivil se

„Né. Stačí když budeš vzpomínat v mysli. Uvidím to.“ vysvětlil jsem.

„AHA. Tak se koukej“ vyzval mne škodolibě,ale i se stopou smutku.

Ukázal mi toho hodně a Carlisle měl pravdu. Dost z toho co jsem viděl mi nebylo pochuti. Bolelo vidět jak byla Bella zničená a jak málem přišla o život a  zároveň mne ničilo vidět jak jí objímá, líbá a chrání někdo jiný.

„Děkuji“ zavřel jsem oči a dal hlavu do dlaní. Odešel a nechal mne osamotě.Potřeboval jsem čas abych se vzpamatoval a strávil vše co jsem viděl.

Vevnitř už probíhalo vánoční šílenství.Krom Esme už byli všichni u Belly v pokoji. Čekala na mne.  Už zase je smutný, najít  takv způsob jak vrátit Bellu do života a potom už se sami postarají aby byli šťastní. Ah Esmé vždy tak starostlivá. Vzal jsem ji za ruku a usmál se na ni. „ Mám tě rád mami.“  Vyběhli jsme nahoru a přidali se k všeobecnému veselí. Byl jsem u Belly a to mi pro teď stačilo.

Vánoce utekly a začal nový rok. Jasper chodil do našeho pokoje stále častěji s úsměvem. Nemůžu říct, že by se na jejím stavu něco měnilo, ale Jasperovi myšlenky říkaly něco jiného. Bolest a smutek ustupují. Začal cítit další emoci.Zvědavost !!!!!!!!!