4. kapitola

Byly dvě hodiny ráno, když mě Edward vysadil před mým domem a trvalo to ještě další hodinu, než jsme se definitivně rozloučili a já jsem konečně za sebou zavřela vstupní dveře. Přísahala bych, že v tu chvíli by bylo mé tělo schopné ohřát vanu plnou studené vody.. Tak mě Edwardova přítomnost rozpálila..

Rozsvítila jsem světlo a šla do koupelny. Holka, co se na mě dívala ze zrcadla, jsem rozhodně nebyla já.. Mé tváře byly zrůžovělé, rty díky líbání vypadaly, jako bych na nich měla rtěnku, ale hlavně mé oči byly tak jiné.. Zářivé a vzrušené. Viděla jsem v nich všechno, co jsem dnes s Edwardem cítila.. Rychle jsem se osprchovala a lehla si do postele. Byla jsem ve stavu, kdy můj mozek šrotoval na plné obrátky a já jsem nebyla schopná usnout. Stokrát dokola jsem si vybavovala každý detail dnešního večera.. Edwardův úsměv. Jeho pohled těsně předtím než mě políbil, jeho dlaně, které mě hladily po tváři.. Příjemně mě při tom mrazilo u páteře..

Ani jsem si nepamatovala, kdy jsem usnula, ale ráno mě probralo až nepříjemné drnčení telefonu. Podívala jsem se na svůj budík a s hrůzou jsem zjistila, že už je jedna hodina odpoledne.. Rozespale jsem se vymotala z peřiny a nemotorně jsem se potácela zvednout vřeštící telefon..

"Halo?" zamručela jsem do sluchátka.

"Ahoj Bells!!" ozval se mi do ucha veselý hlas mé kamarádky June. "Tak jaké bylo včera pozorování komety??" Její hlas byl plný nedočkavosti.

"Jo bylo to překrásné.. Tak krásnou kometu jsem v životě neviděla.." řekla jsem nevinně.

Zaslechla jsem, jak June na druhé straně drátu zaskřípěla zubama.

"Jo to fakt bylo. Viděla jsem ji.. Ale mě zajímá něco jiného.. Tvoje mimoškolní aktivity.."

Musela jsem se usmát. Byla jsem tak šťastná, že se mi zdál svět najednou tak nádherný.. Chtěla jsem spustit a povyprávět June vše, co se včera událo, ale vyrušilo mě prásknutí dveří a spěšné kroky v předsíni.

"Máma.." rychle jsem vyhrkla do telefonu.

"Chápu.." odpověděla mi June. "Nemůžeš mluvit, ale já jsem zvědavá, takže mě do půl hodiny očekávej před domem.."

"Ahoj Bello!" přivítala mě máma mezi dveřmi. "Jak ses včera měla? Užili jste si to s June? Ta kometa byla úžasná.."

"Jo pobavili jsme se.." vysoukala jsem ze sebe. Neřekla jsem mámě, že se na kometu budu dívat s Edwardem. Myslela si, že jako vždy byla mojí partnerkou na seminárky June. Nebyla jsem si jistá, jak by reagovala na skutečnost, a proto jsem to raději dál nerozváděla.

Netrvalo to ani dvacet minut a před naším domem se ozvalo kvílení brzd. Jasné znamení, že June je tady. O několik vteřin později už cinkal zvonek. Spěchala jsem otevřít, ale máma mě předběhla.

"Ahoj June! Jak se máš? Jak jste si včera s Bellou užili pozorování?"

June na mě hodila rychlým pohledem. Pak se vesele usmála a řekla: "Bylo to super paní Swanová. Mohla bych teď vytáhnout Bellu ven? Chtěla bych si koupit nové kalhoty a potřebuju poradit.."

June věděla, jak na rodiče. Chtěla mě dostat z domu, aby vyslechla mou historku, a tak to uhrála na nakupování.

"Ale samozřejmě. Jen jděte děvčata.. Dobře se bavte.."

Posadila jsem se do Junina Range Roveru a připoutala se. Moje kamarádka byla pohodářka, ale co se týkalo řízení, měnila se v nebezpečného šílence.. Ani dnes mě nezklamala.. Vystřelila z místa jako raketa a vyřízla zatáčku na konci naší ulice s takovou vehemencí, až kola kvílivě zaprotestovala.

"Tak povídej, přeháněj.." popohnala mě June netrpělivě, když jsem mlčela a s vytřeštěnýma očima sledovala vozovku.

"Nemůžu." vyhrkla jsem na ni. Bojím se o svůj život a nejsem schopná mluvit.. Zpomal proboha!!" zakřičela jsem, když June málem zajela vetchou stařenku na přechodu pro chodce.

"V pohodě, mám to pod kontrolou.." dušovala se June. Ale zpomalila, když viděla, že ze mě nic nedostane..

"Byli jsme na vyhlídce na Squaw Peak.. Dívali jsme se na tu kometu a Edward mě pak políbil.. Vlastně jsme z té komety nic neměli, protože jsme se od sebe skoro neodtrhli.."

"Pááááni.." ohodnotila má slova June. "Isabello Swanová, vy se nezdáte.. Taková nenápadná, slušná dívka se změnila za jeden večer na vášnivou dračici.."

Její smích byl nakažlivý. Musela jsem se taky smát.

"Takže jsi zamilovaná.." řekla June, když se přestala smát.

V duchu jsem si přehrála všechny svoje pocity a musela jsem přiznat, že to tak opravdu je.. Byla jsem zamilovaná až po uši....

V pondělí ráno jsem byla jako na trní. Vstala jsem o půl hodiny dřív, posnídala, oblékla se a čekala až bude čas jít na autobus. Minutu před odchodem z domu se rozdrnčel domovní zvonek. Překvapilo mě to. Nikdy k nám takhle po ránu nikdo nechodil. Rychle jsem otevřela dveře. První, co jsem uviděla byla ruka, která držela malou kytičku fialek..

"Dobré ráno, madam! Dovolte, abych vám nabídl odvoz do školy.." řekl Edward, galantně se uklonil a podal mi kytičku.

Na mém obličeji se objevil pobavený úsměv. Edward dokázal být roztomile neodolatelný, když chtěl.

"Děkuji vám, ráda přijímám.." odpověděla jsem a vzala si kytičku. Edwardovi zazářily oči. Galantně mě odvedl k sobě do auta a usadil mě na sedadlo spolujezdce. Chtěla jsem si zapnout pás, ale předběhl mě a udělal to sám. Využil toho, aby mě políbil na krk a způsobil mi tak malý infarkt.. Ještě jsem si nestihla zvyknout na to, že s tímhle dokonalým klukem chodím.. Nechápala jsem, co na mě může vidět.. Pořád jsem měla pocit, že se mi to všechno jenom zdá.. Bylo to tak nové a báječné..

"Jak ses po tom našem pozorování vyspala?" zeptal se mě, když nastartoval a vyrazil směrem ke škole.

Začervenala jsem se, když jsem si vzpomněla, jak jsem nedokázala usnout a neustále jsem myslela na jeho polibky.

"Já jsem nemohl celou noc usnout. Musel jsem na tebe pořád myslet.." přiznal se mi Edward. Překvapeně jsem se na něho podívala. Byla jsem šťastná, že to cítil stejně jako já, ale překvapilo mě, jak to nenuceně bez červenání říkal.. Já bych se minimálně zakuckala, nebo bych si šlápla na jazyk..

Celou cestu mi Edward povídal, co dělal v neděli a jak se nemohl dočkat, až bude pondělí..

Ke škole jsme dorazili ve stejnou chvíli jako Michelle Robinsonová. Edward zaparkoval hned vedle jejího BMW. Michelle vystoupila ze svého auta a s neodolatelným úsměvem se podívala na Edwarda a chystala se ho pozdravit. Potom zpozorovala mě a překvapením jí spadla čelist..

"Swanová??" řekla šokovaně a v zápětí si uvědomila, že to bylo nahlas.

"Ahoj Michelle.." vyblekotala jsem nervózně.

Edward vypadal, že si ničeho divného nevšiml: "Ahoj Michelle." pozdravil svou sousedku a galantně přešel na mou stranu, aby mi otevřel dveře. Nemotorně jsem se vysoukala ze sedadla. Edward mě vzal za ruku a odváděl si mě ke škole. Michelle se na nás celou dobu nevěřícně dívala a skřípala zubama...

"Co se stalo Michelle?" zeptala se nevinně June, když procházela okolo. "Ty jsi nevěděla, že Bella chodí s Edwardem?" zachechtala se pobaveně.

Michelle na ní hodila vražedný pohled: "Dej si na mě pozor Collinsová.. Nesnáším, když se mi někdo staví do cesty... Mohla bys toho pěkně litovat.."

June se ušklíbla: "Já se tě nebojím, ale řeknu ti jednu věc.. Nechej Bellu a Edwarda být.. Oni se milují a ty jim to nezkazíš!!"

Michelle se jenom zamračila a sledovala, jak June vchází do školní budovy.

"To se ještě uvidí.." zaskřípěla zhrzená blondýnka mezi zuby.