Krása není všechno

Autorka: Malika

6.část: Happy birthday,brácho!

Hrozně kraťoučká část,ale snad se bude dát číst…

EMMETT McCARTY:

Nenápadně jsem se vyplížil z maštale,kterou máma perfektně upravila pro oslavu Richiho osmnáctých narozenin.Jó,od těch mých už uběhly bezmála dva roky a bylo mi dvacet.Nechutné číslo,co?

Utíkal jsem na louku a pořád se ohlížel,jestli mě nikdo nesleduje.Trochu jsem si taky pohrál na agenta 007,ale pššt,nikomu ani slovo;v mém věku už jsou takové hry nevhodné.

S hekáním jsem odsunul balvan,kterým jsem zakryl jamku vykopanou v měkké hlíně,kam jsem si dnes odpoledne uložil mrtvého chřestýše.A proč jsem ho tam dával???

Richi,můj mladší brácha slavil dneska osmnáctiny a tak už jsem dneska ráno začal vymýšlet jak je ostatním zpříjemnit.No a nápad se dostavil brzo.Lily,bráchova holka se děsně bála hadů.A když v noci najdete v posteli chřestýše,tak se vyděsíte i když se jich normálně nebojíte.Toto jsem plánoval jako první – na kanadský,ale spíš Tenesijský  - žertík.

Dopoledne jsem se vykecal že půjdu na procházku,protože mě přednarozeninové přípravy k smrti nudí,vzal jsem si koně a svůj oblíbený klacek na přerážení hadů a vyjel.Jen co jsem zajel za kopec,tak jsem uvázal koně a vydal se hledat chřestýše.Podařilo se mi ho ulovit celkem brzy a dokonce se na mě ani nepokusil zaútočit – nestihl to.

Na louce kousek za domem jsem vyhrabal mělkou díru a uložil ho tam na večer.A tak se teď vracím a vytahuju ho.

Ještě nesmrděl,což mi dokonale vyhovovalo.Připlížil jsme se k domu z druhé strany,od lesa a po stromě se vyšplhal k oknu Richiho a Lilyny ložnice.(Máma jim ji povolila od dnešního dne).

Pečlivě jsem chřestýše naaranžoval mezi peřiny,tak aby nebyl vidět, a ke chřestidlu jsem přivázal tenké silonové lanko,které jsem vedl za sebou a pak jsem ho uvázal v větvi stromu,abych s ním v příhodnou chvíli (až se odeberou do ložnice) pohnul a zachřestil.

Vrátil jsem se mezi oslavující a normálně se bavil a popíjel,a po půl hodině jsem přešel k Tenesijskému žertíku číslo dvě.Tento teda nebyl nic moc,ale oni si budou myslet že už jsem skončil a o to víc se pak zděsí nastrčeného chřestýše..

Vytáhl jsem z kapsy připravená růžová srdíčka s nápisy Miluju Richiho a Miluju Lily a nenápadně jednu pověsil bráchovi na klobouk a druhou zase Lily.

Trvalo jim celkem dlouho než si toho všimli – až když Greg nevydržel a rozesmál se.Richimu hned bylo jasné kdo za tím stojí a skočil po mě,jenže já byl mnohem silnější a tak jsem ho omylem odhodil na stůl.Richi se mě ale držel a tak jsem se zřítil na něj..no a stůl se zřítil taky.

Slízal jsem si z ruky dortovou polevu a pomohl posbírat ještě poživatelné jídlo.Oslava se táhla až do tří do rána a potom se konečně lidi začaly odebírat na kutě.

Richi dychtivě popadl Lily za ruku a už spolu mizeli do ložnice.To byla chvíle na kterou jsem se tak těšil.Jak jsem doufal,nerožli si velkou žárovku,ale pouze zapálili svíčku u krbu,takže můj „dáreček“ téměř nebyl vidět.

Poslouchal jsem jejich zamilované řeči a dusil smích.Když mě to začalo nudit,trhnul jsem rukou a chřestidlo tichounce zachřestilo.Vyšplhal jsem na strom a pozoroval jejich vyděšené,ztuhlé výrazy.

„Richii?“zašeptala bázlivě Lily.

„Klídek zlato…to nic nebylo,“uklidňoval ji brácha a vsadím se že se musel ovládat aby se mu nerozdrkotaly zuby.Rozsvítilo se světlo a ti dva se rozhlíželi kolem.Když nic neviděli,oba se zatvářili uvolněně.

„Fuj,já měla ale strach,“řekla Lily a zase zhasla.

Richi ji začal pomalu svlíkat a přesouvali se k posteli.Odhrnuli si peřiny –

„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!“rozječela se Lily jako siréna.

Richi se vrhl po chřestýšovi a snažil se mu zlomit vaz,ale pak si všiml jak slabě zapáchá a že už ten vaz zlomený má.

„EMMETE!Ty hovado,debile,idiote,blbče!!“řval z plných plic a rozzuřeně vyhazoval hada ven z okna.

Šíleně jsem se rozesmál a smíchy spadl ze stromu.To neuniklo Richimu a vyskočil z okna za mnou a začal do mě nakrknutě bušit pěstmi. „Ty seš takovej magor!!“

„Klídek,klídek!“bránil jsem se a odstrčil ho od sebe. „Radši už mazej navrch,někdo tam na tebe čeká,“uculoval jsem se.

S posledním vzteklým zasyčením mě pustil a rozzuřeně odkvačil do domu. Já se odebral k sobě do pokoje a celou noc se mi zdály veselé sny.

Ráno jsme dlouho vyspávali a když jsme se konečně ve dvanáct vybatolili z pelechů,byl pomalu čas na odjezd.Jeli jsme totiž s bráchama na dvouměsíční výlet;takové prázdniny.Na koních, nadivoko,bez připraveného jídla a pití.Však zvěře a potůčků je kolem dostatek.

Lily se s Richim vroucně loučila,stejně tak Greg pokukoval po Beverly a přemýšlel jestli se má odhodlat a dát jí pusu nebo – jejich vztah od mých narozenin moc nepokročil.Využil jsem Gregovy nepozornosti a povolil mu podbřišník.Samozřejmě pak došlo k tomu co jsme očekával – brácha se chtěl před Bevy elegantně vyšvihnout na koně…a hodil držku do bláta.

Všichni se zase hrozně rozesmáli,brácha si s nadávkami mířenými na mě utáhl podbřišník a už jsme vyjeli,směr Apalače.

Kdybych býval tušil že tam jakoby umřu,a že tam potkám ji… stejně bych tam jel.