Krása není všechno

Autorka: Malika

1.část - Dokonalá Rosalie Haleová

,,Rosalie?Jsi hotová?Vera už je tu,pospěš si!“volala z přízemí moje máma,Lillian Haleová.

,,Za chvíli jsem dole,“odpověděla jsem a ještě se pokusila zdokonalit svůj dokonalý vzhled.Pak jsem se na sebe podívala do zrcadla.Vypadala jsem úžasně.Musela jsem vypadat úžasně,protože dnes slaví syn otcova nadřízeného,Royce King mladší,své osmnácté narozeniny a já i moje kamarádka Vera jsme byly pozvány.Otec mi pro tuto příležitost koupil nové karmínové šaty,které bezchybně obepínaly moji štíhlou postavu a v kontrastu s mými blond vlasy vypadaly oslnivě.Já jsem vypadala oslnivě.Taky byly dost krátké,možná až moc na současné poměry,ale odhalovaly moje úchvatné nohy – kdo by odolal Rosalie Haleové?

Pomalu,abych si nezničila účes,jsem sešla dolů.

,,Ach,Rosií,vypadáš božsky!“zajíkala se máma a pyšně se usmála.Byla ráda,že má tak krásnou dceru.

,,Já vím,mami.“Obdařila jsem svou matku úsměvem a šla se přivítat s Verou.

Otec nás ke Kingovým dovezl naším autem,večírek se totiž konal v jejich přepychové rezidenci.

,,Takže kolem jedné v noci se pro vás vrátím,“rozloučil se můj otec a odjel.

Ukázaly jsme pozvánky a šly se bavit.Každý,kolem koho jsem prošla se na mě díval a prosil mě o tanec.Dělalo mi to náramně dobře.Jednou si se mnou dokonce zatančil sám Royce King mladší!

Ale kolem jedenácté nějaký nevychovanec řízl Veru rozbitou skleničkou a my radši jely do nemocnice.Na pohotovosti k nám přišel lékař Carlisle Cullen.Už předtím jsem ho jednou viděla,stejně tak jeho ženu.Bydlel s nimi prý i její bratr,ale toho jsme zatím nikdy neviděla,Cullenovi vůbec nechodili do společnosti.

Ne,že by mi to vadilo.Byli totiž hezčí než já.

Když ošetřoval Veru,najednou sem někdo přiběhl.

,,Carlisle!Musím s tebou nutně…počkám na tebe v kanceláři,ano?“řekl mu,otočil se aniž by mi věnoval jediný pohled a zmizel.

Skřípala jsem zuby.Tohle musel být bratr paní Cullenové,Edward.Vypadal božsky,vypadal líp než já.Ale že se na mě ani nepodíval..na mě,Rosalie Haleovou,nejkrásnější dívku z Rochesteru!

Tak to teda ne.Jak si může dovolit se na mě nepodívat!?Ale možná jen spěchal,třeba se něco stalo…v hlavě se mi zrodil plán.

Nenápadně jsem se vykradla z místnosti,Vera ani doktor Cullen si mě nevšimli,a na chodbě jsem se začala rozhlížet,kde by mohla být ta kancelář,ale v téhle obří nemocnici bych ji hledala asi hodně dlouho.

,,Ehm,slečno?Potřebujete s něčím poradit?“ozvalo se za mnou.

Otočila jsem se a uviděla jsem mladého doktora,který si mě zaujatě prohlížel.Nevypadal nic extra,a měl špatnou pleť.K realizaci mého nápadu poslouží dokonale.

Sebejistě jsem se usmála a svůdně jsme na něj zamrkala.,,Byl byste tak laskav a popsal mi cestu ke kanceláři doktora Cullena,prosím?“

,,J-jistě.Doktor Cullen…doprovodím vás tam.Ale pravděpodobně tam nebude…Já se jmenuji Kid a přistěhoval jsem se sem z Toronta…“začal plácat všechny bezvýznamné podrobnosti o sobě,jako by snad doufal,že se JÁ budu zajímat o obyčejného doktora.Pff.

,,A jsme tady.“Zastavil se a ukázal na dveře z tmavého dřeva.

,,Díky za ochotu,“zdvořile jsem mu poděkovala a přemýšlela,jak tam co nejpřirozeněji vejít,ale Kid? nebo jak se to jmenoval se ještě loučit nehodlal.

,,A slečno…nechtěla byste si někdy vyjít?“

Sjela jsem ho povýšeným pohledem,až se začervenal a rychle vyklidil chodbu.Ubožák.

Zaklepala jsem,a když se dveře neotvíraly,zkusila jsem kliku.Bylo odemčeno a tak jsem se rozhlídla,jestli mě nikdo nevidí a vklouzla jsem dovnitř.Edward tu nebyl.Otevřeným oknem sem proudil studený noční vzduch,že jsem se začala třepat a okno jsem raději zavřela.Na jednu krátkou sekundu mě napadlo,jestli třeba Edward nezmizel oknem…

Chtěla jsem zklamaně odejít,ale  vtom se otevřely dveře a dovnitř vešel doktor Cullen a Edward.Nevypadali ani moc překvapeně,že mě tu vidí.Jako by věděli,že tu budu.

,,Vaši přítelkyni jsem už ošetřil,máte ještě nějaké jiné přání,slečno Haleová?“zeptal se doktor.

,,Ehm,ne děkuji,vlastně jsem chtěla mluvit s vaším švagrem…“Moje sebejistota byla v troskách.

Ti dva si vyměnili překvapený pohled.Zdálo se mi to,nebo se Edward znechuceně zašklebil?!Pak mi ale pokynul,ať jdu za ním na chodbu.

Skoro se na mě nepodíval.,,Co po mně chcete,slečno Haleová?“

,,No,myslela jsem,že bychom se mohli někdy sejít.“Copak nevidíš,jak úžasně bychom vedle sebe vypadali?

,,Já si to nemyslím.“

Tím chtěl naznačit,že se mu nelíbím?!?Já?!!Já se líbím každému.

,,Asi jste mě nepochopil – “

,,Pochopil jsem vás naprosto dokonale.Díky,nemám zájem,“řekl neurvale a odešel.

Stála jsem tam jako opařená a trvalo mi,než jsem pochopila význam jeho slov.On odmítl jít na rande se mnou? Co si o sobě myslí?!On odmítl mou nabídku?!Ještě nikdy,nikdy jsem se nemusela snižovat k tomu,abych někoho pozvala já,každý se přede mnou plazil po kolenou,abych s ním šla a on-!!!Vztekle jsem dupala po chodbách,Vera na mě čekala u východu.

,,Stalo se ti něco,Rosií?“

,,Ne,“odsekla jsem.Jestli si nějaký ubožák jménem Edward Cullen myslí,že je lepší než já..!,,Jedeme domů.“

,,Jistě. Promiň,že jsem to musela takhle pokazit,ale ten zloduch se sklenkou…“omlouvala se Vera,nejspíš si myslela,že se zlobím na ni.

,,Ne,já se nezlobím,i tak to byl hezký večírek.“Povedl se mi klidný tón.Ale v duchu jsem pěnila.Idiot,co si myslí,je mu budu padat k nohám.Pche!!Už se na něj nikdy ani nepodívám,dokud neuzná,že jsem krásná!

To byl večer,kdy jsem poprvé poznala svou budoucí rodinu.