Poprvé

Autorka: Dádynka

,,Tak kde jsi Edwarde?“ Je to sice divné, ale po těle se mi šíří husí kůže, jako nějaký mor. Skutečnost, že Edward je krvelačný upír a já jsem momentálně v jeho pokoji, ve mně vyvolává respekt, i když vím,že mně Edward miluje a  v životě by mi nic neudělal. Podle všeho ho tahle hra na schovávanou baví.Vtom za zády slyším nějaký šramot, podívám se, ale nic tam není. Dobře, jak chceš Edwarde, řeknu si v duchu. Vedle mne je postel, i když vůbec nechápu na co ji Edward má, když neumí spát. Lehám si ne postel pod Edwardovu peřinu, která mi ho silně připomíná:,,hm…ta nasládlá vůně mi už opravdu leze na mozek.“ Když si se mnou chce hrát, budiž, ale podle mích pravidel. Odkrývám peřinu a knoflíček po knoflíčku si rozepínám moji sváteční blůzku od mámy. Zbývá poslední knoflík a já tuším jak musí Edward právě teď trpět.Vtom na mně něco velkého a silného skočí a já vykřiknu leknutím. Je to Edward a obratem mi zacpe pusu šťavnatým polibkem. Líbáme se snad celou věčnost, moje instinkty mi říkají, že je to velmi nebezpečné, ale mysl mi jako vždycky radí něco jiného. Jazykem přejíždím po jeho špičatých zubech a nevnímám, že mi z koutku úst odkapává krev.,,Bože Bello, ty krvácíš!“,,Je mi sice moc příjemné polykat tvou krev, aniž bych ti ublížil,ale tohle není asi moc dobrý.“Už vím proč byl ten polibek tak přitažlivě lačný, Zatímco jsem se řezala o jeho zuby jazykem, on mou krev sál.Teď sedím na posteli před Edwardem a žgryndám jako nějaké malé dítě.Krev si utřu a rozepnu i svůj poslední knoflíček.Ležím před Edwardem jen ve své krajkové podprsence a nemohu se nabažit jeho pohledu. ,,Tak ty budeš provokovat?“Poškádlí mě Edward. Slízne ještě poslední kapku krve z mého obličeje a slastně u toho zavrní. ,,Bello, chceš to?“Zeptá se mě najednou. ‚udiveně na něho zírám a řeknu jen ,,ANO“.Pak jen zavírám oči a cítím jeho ledové tělo na svém……………………..