Hra osudu

Autorka: Adushka9

3.část - Vize

To co jsem uviděla mi vzalo dech..U stříbrného Volva stál krásný-přímo nádherný přibližně sedmnáctiletý kluk,kterého bych si velmi snadno spletla s andělem.Jeho pleť byla křídově bílá,oči měli zvláštní karamelovou barvu,takovou jsem ještě neviděla.Jeho rozcuchané hnědé vlasy mu padali do obličeje..A hlavou mi ani nic neběželo jak jsem byla udivená..Bella si toho zdřejmě všimla… „Ehm..Asi bych vás dva měla představit..Jul to je Edward.Edwarde to je Julie-moje nová sousedka a doufám, že i kamarádka.“ Usmála se na mě.. „Ahoj Julie.Já jsem Edward.Cullen.“pozdravil mě krásným,sametovým hlasem. „J..Já jsem Julie Locková“ pokusila jsme se o úsměv, ale asi to tak nevypadalo. „Mno Bells už bychom měli jet.Všichni už se Tě nemůžou dočkat..Emmet čeká co zase vyvedeš.“ Poškádlil ji. „Edwarde Cullene tvůj brácha si ze mě dělá svýho osobního šaška…Né že bych se mu divila..Mno tak se měj Jul. Uvidíme se později.“ „Mějte se,ráda jsem Tě poznala Edwarde.“ A zašla jsem do domu.

*TUTO ČÁST VYPRÁVÍ  BELLA*

Jul zašla do domu a my nasedli do auta..A Edwrad mě konečně políbil.. „Alice měla vidění, že se tu Julie objeví..Co je zač?“ zeptal se Edward po té co se ode mně odtáhl. „Juls je pohodová holka..Přestěhovala se sem s mámou a sestrou ke své pratetě-paní Lockové jak bydlí naproti nás.Alice měla vidění s ní?Jaké??“ „Mno Alice viděla, jak se  vy dvě spolu bavíte a potom také, že je u nás v domě,ale nebyla tu sama..Ale Alice nerozpoznala kdo to s ní je..Pak vize skončila.A Bells?Miluji Tě!Dávej si na ní pozor,dokud nevíme co je zač.“ :Myslíš,že je s ní něco v nepořádku?Edwarde, měl by ses naučit lidem důvěřovat!“ „A ty Bells by ses měla naučit, že bys neměla důvěřovat každému!“ a aby utnul naši menší hádku dal mi krásný a něžný polibek.Vrátila jsem mu ho,protože jsem věděla, že on nepotřebuje dávat pozor na řízení..Dojeli jsme ke Cullenovým, vystoupila jsem z auta když v tom se předemnou objevil Emmet a zvesela na mě spustil „Ahoj Bellinkooo!Tak jakpak se má moje nešikovná skoro-sestřička?“ „Mám se dobře a nevzpomínej pořád na moji nešikovnost..!!“  „Promiň,ale já se už tak moc těšil co provedeš dneska..“ nasadil na oko omluvný výraz až jsem se musela zasmát..V tom už mě Edward nesl dovnitř.v obýváku byli všichni Cullenovi.Rosalie seděla na pohovce a četla si módní časopisy.Alice s Jasperem hráli šachy..(překvapivě vyhrávala Alice) a Esme s Carlislem něco probírali.Jako první si měla všimla Alice,která vstala od šachů a přitančila ke mně.Políbila mě na tvář „Ahojky Bello.“ „Ahoj Alice“ „Edwarde,co si myslíš o té dívce,kterou Alice viděla?Viděl jsi jí?“ zeptal se Carlisle.Než Edward promluvil vložila jsem se do toho já.. „Nechci se do toho nějak míchat,ale myslím si , že Julie je úplně normální osmnáctiletá holka“ „tím chceš říct, že o upírech nic neví?Moment a ty už jsi se s ní stačila seznámit?Jaká je a kdo to vlastně je?“ zeptala se Rose, od které bych nečekala, že se zapojí do konverzace.Asi bylo na Jul něco,co ji zneklidňovalo.. „Jmenuje se Julie Locková.Je to příbuzná paní Lockové,která bydlí naproti mně. Nemůžu si pomoct,ale kdyby měla kratší vlasy,neměla modré oči a byla křídově bíla ...Spletla bych si jí s Alice...“ slyšela jsem Emmetuův smích,ale přesto jsem pokračovala „Je milá a o upírech jistě neví,že existují.Nemusíte se bát.“ „Zatím.“ Dodala Rose a opět si začala číst. „Jestli Vám to nebude vadit,tak se s Bells vzdálíme..“ řekl Edward a už si mě odnášel do svého pokoje..Tam jsme si povídali,líbali se…Ale pořád se mi zdálo,že je  Edward nějaký neklidný..

*TUTO ČÁST VYPRÁVÍ OPĚT JULIE*

Sára si šla lehnout už kolem 21:00..Vypadala, že by jetě ráda zůstala a poslouchala Charlieho zážitky,ale únava ji přemohla..Teta chodívá spát pravidelně po osmé hodině..Bylo 22:00 a vypadalo to, že máma s Charliem ještě pořád mají co probírat..Zdálo se mi, že máma pozoruje Charlieho s takovým zaujetím….Jakoby se jí líbil.Charlie se na mámu díval jako na obrázek..Měl tu podobnou jiskru v oku,kterou jsem viděla u Belly. „Mno jestli vám to nebude vadit tak už půjdu do svého pokoje….Vy dva si jistě máte co říct..Ráda jsem Vás poznala Charlie.“ „Nápodobně.“odpověděl mi Charlie a pousmál se na mě,i když to pod jeho knírkem nebylo moc patrné..“Dobrou noc mami.“ „Dobrou zlato,pěkné sny.A nezapomeň.Co se zdá první noc v pod novou střechou,to se splní.“ Ach jo ty máminy pořekadla..Nikdy jsem těm jejím blábolům nevěřila..Dala jsem si horkou sprchu,vyčistila si zuby a šla si lehnout.Když jsem byla na chodbě slyšela jsem ještě mámin smích..Pousmála jsem se sama pro sebe a šla jsem si lehnout..Zdál se mi podivný sen..Byla jsem v lese,když v tom se vedle mě objevila jakási žena..Jakási..Byla nádherná nikoho podobného jsem ještě nikdy v životě neviděla (teda tak trochu mi připomínala Edwarda).Měla  křídově bílou pleť, černé vlasy a děsivě rudé oči.Těch očí jsem se lekla..Když viděla můj strach, tak se rozesmála děsivým, přitom krásným smíchem..Nevím k čemu bych ten smích přirovnala..Promluvila na mě zvláštním,jemným hlasem.. „Neboj se..Rychle to budeš mít za sebou..“ naháněla mi strach.. „C-co budu mít za sebou??!Kd-kdo jsi?“ „Mé jméno je Caima..A co budeš mít za sebou?“ rozesmála se..Teď byl ten smích o mnoho děsivější..“Všechno budeš mít za sebou..“ nakláněla se  ke mně a já byla jako přimražená vše mi říkalo ‚Utíkej!!‘ ale já nemohla..v tom se tam objevil krásný-rudohnědý obrovský vlk a Caima se dala na útěk..V tom jsem se pobudila…